Lidé bez slepého střeva mají menší pravděpodobnost vzniku Parkinsonovy choroby, tvrdí vědci

Vědci přišli s novým objevem týkajícím se slepého střeva. Lidé, kterým byl apendix odstraněn, mají totiž až o 20 procent menší pravděpodobnost, že se u nich rozvine Parkinsonova choroba.

Jenom v Česku  podle odhadů trpí Parkinsonovou chorobou 15 až 27 tisíc lidí. Nová studie, kterou ve středu publikoval odborný časopis Science Translational Medicine, ukázala, že jedním z orgánů, který může ke vzniku této obávané nemoci přispívat, je apendix. 

„Parkinsonova choroba je multisystémová porucha,“ uvedla hlavní autorka studie Viviane Labrieová z michiganského Van Andel Research Institute. „Proto je pravděpodobné, že nemoc může vzniknout na řadě míst těla a trávicí soustava je jedním z nich,“ řekla.  

Během studie Labrieová se svými kolegy analyzovala zdravotní data 1,6 milionu lidí ze Švédska. Vědci následně došli k závěru, že pacienti, kterým bylo odoperováno slepé střevo, mají o 19,3 procenta menší riziko, že se u nich rozvine Parkinsonova choroba.  

  • Parkinsonovou chorobou onemocní lidé zpravidla mezi 50. a 60. rokem života. Každý desátý nemocný uslyší tuto diagnózu už před 40. rokem, právě u těchto mladších pacientů je potvrzena souvislost s mutacemi genů. Každý rok diagnostikují lékaři v Česku 1000 až 1500 nových pacientů, v roce 2030 by tak mohlo v Česku žít až 40 000 lidí s Parkinsonovou chorobou.
  • Parkinsonova choroba je známá již od starověku. Poprvé však byla popsána roku 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem.
  • Větší riziko výskytu Parkinsonovy choroby se vyskytuje u lidí nad 50 let. Zhruba u 15 % pacientů se ale nemoc může objevit už před čtyřicítkou a ve výjimečných případech ještě dřív. Budoucí výskyt Parkinsonovy choroby však nelze předpovědět. Dosud neexistují důkazy, které by vysvětlovaly výskyt tohoto onemocnění. Vědci se však kloní k teorii, že nemoc může být důsledkem genetických predispozic a vlivu vnějšího prostředí. Existují ovšem i případy, kdy se Parkinsonova choroba vyskytla i u lidí kolem 40. roku (např. herec Michael J. Fox, zakladatel nadace pro výzkum Parkinsonovy nemoci) ve výjimečných případech i u mladších lidí.
  • Zdroj: Wikipedie

Druhá část výzkumu, při které autoři analyzovali záznamy 849 lidí s Parkinsonem, zase odhalila, že odstranění slepého střeva se pojí také se zpožděním nástupu této nemoci. V průměru o víc než tři a půl roku. 

Parkinson není pouze třes rukou

Parkinsonova choroba je nevyléčitelné onemocnění nervové soustavy. Typickými projevy jsou třes, únava, ztuhlost v končetinách a zádech, křeče, problémy se spánkem, ale také například zácpa. Potíže jiného než pohybového charakteru přitom podle výzkumu můžou začít až o dvacet let dříve než motorické projevy onemocnění.

„V posledním desetiletí začalo být zřejmé, že Parkinsonova choroba není jenom porucha pohybu,“ poukázala Labrieová. „Jedním z nejběžnějších nemotorických příznaků tohoto onemocnění jsou problémy trávicího traktu. Proto se někteří vědci domnívají, že nemoc může začínat také právě tam,“  řekla Labrieová.  

  • Apendix (též červovitý výběžek slepého střeva či appendix vermiformis) je rudimentální dlouhý tenký výběžek s volným koncem, obvykle 6–10 cm dlouhý a asi 7 mm široký. Vychází ze slepého střeva. Jeho stěna obsahuje lymfatickou tkáň, která zřejmě slouží jako lokální mízní uzlina. Na rozdíl od tlustého střeva je apendix pokryt souvislou svalovinou.
  • Zdroj: Wikipedie 

Apendix totiž obsahuje protein alfa-synuclein, o kterém je známé, že se shromažduje v mozku pacientů, kteří Parkinsonovou chorobou trpí.  

„Alfa-synuclein je protein, který se pohybuje. Dokáže přejít z neuronu na neuron, a ukázalo se, že může cestovat,“ vysvětlila Labrieová. Potenciálně by se tak podle ní mohl tento protein ze slepého střeva dostat až k bloudivému nervu, který spojuje trávicí trakt a mozek. Takovým způsobem by se pak mohl alfa-synuclein rozšířit do mozku, kde by přispěl ke vzniku právě Parkinsonovy choroby.  

Kvůli obavám z Parkinsona by si ale lidé odstraňovat slepé střevo neměli

Zatímco někteří vědci novou studii oceňují, jiní ji kritizují. Podle hlavního vědeckého pracovníka Parkinsonovy nadace a profesora New York University School of Medicine Jamese Becka je výzkum „solidní“.

 V té souvislosti ale pro CNN zdůraznil, že i když studie ukázala, že nemoc může začít ve slepém střevě, nejedná se o návod, aby lidé ze strachu z Parkinsona podstupovali odstranění apendixu. 

 Beck, který do studie zahrnut nebyl, uvedl, že její výsledky by mohly pomoct dalšímu výzkumu Parkinsonovy choroby. Zároveň poukázal na to, že práce vzbuzuje otázku, jestli u lidí, kteří trpí nemocemi trávicího traktu, můžou proteiny opouštet střevo a pronikat do mozku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 7 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 9 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 10 hhodinami
Načítání...