Lidé bez slepého střeva mají menší pravděpodobnost vzniku Parkinsonovy choroby, tvrdí vědci

Vědci přišli s novým objevem týkajícím se slepého střeva. Lidé, kterým byl apendix odstraněn, mají totiž až o 20 procent menší pravděpodobnost, že se u nich rozvine Parkinsonova choroba.

Jenom v Česku  podle odhadů trpí Parkinsonovou chorobou 15 až 27 tisíc lidí. Nová studie, kterou ve středu publikoval odborný časopis Science Translational Medicine, ukázala, že jedním z orgánů, který může ke vzniku této obávané nemoci přispívat, je apendix. 

„Parkinsonova choroba je multisystémová porucha,“ uvedla hlavní autorka studie Viviane Labrieová z michiganského Van Andel Research Institute. „Proto je pravděpodobné, že nemoc může vzniknout na řadě míst těla a trávicí soustava je jedním z nich,“ řekla.  

Během studie Labrieová se svými kolegy analyzovala zdravotní data 1,6 milionu lidí ze Švédska. Vědci následně došli k závěru, že pacienti, kterým bylo odoperováno slepé střevo, mají o 19,3 procenta menší riziko, že se u nich rozvine Parkinsonova choroba.  

  • Parkinsonovou chorobou onemocní lidé zpravidla mezi 50. a 60. rokem života. Každý desátý nemocný uslyší tuto diagnózu už před 40. rokem, právě u těchto mladších pacientů je potvrzena souvislost s mutacemi genů. Každý rok diagnostikují lékaři v Česku 1000 až 1500 nových pacientů, v roce 2030 by tak mohlo v Česku žít až 40 000 lidí s Parkinsonovou chorobou.
  • Parkinsonova choroba je známá již od starověku. Poprvé však byla popsána roku 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem.
  • Větší riziko výskytu Parkinsonovy choroby se vyskytuje u lidí nad 50 let. Zhruba u 15 % pacientů se ale nemoc může objevit už před čtyřicítkou a ve výjimečných případech ještě dřív. Budoucí výskyt Parkinsonovy choroby však nelze předpovědět. Dosud neexistují důkazy, které by vysvětlovaly výskyt tohoto onemocnění. Vědci se však kloní k teorii, že nemoc může být důsledkem genetických predispozic a vlivu vnějšího prostředí. Existují ovšem i případy, kdy se Parkinsonova choroba vyskytla i u lidí kolem 40. roku (např. herec Michael J. Fox, zakladatel nadace pro výzkum Parkinsonovy nemoci) ve výjimečných případech i u mladších lidí.
  • Zdroj: Wikipedie

Druhá část výzkumu, při které autoři analyzovali záznamy 849 lidí s Parkinsonem, zase odhalila, že odstranění slepého střeva se pojí také se zpožděním nástupu této nemoci. V průměru o víc než tři a půl roku. 

Parkinson není pouze třes rukou

Parkinsonova choroba je nevyléčitelné onemocnění nervové soustavy. Typickými projevy jsou třes, únava, ztuhlost v končetinách a zádech, křeče, problémy se spánkem, ale také například zácpa. Potíže jiného než pohybového charakteru přitom podle výzkumu můžou začít až o dvacet let dříve než motorické projevy onemocnění.

„V posledním desetiletí začalo být zřejmé, že Parkinsonova choroba není jenom porucha pohybu,“ poukázala Labrieová. „Jedním z nejběžnějších nemotorických příznaků tohoto onemocnění jsou problémy trávicího traktu. Proto se někteří vědci domnívají, že nemoc může začínat také právě tam,“  řekla Labrieová.  

  • Apendix (též červovitý výběžek slepého střeva či appendix vermiformis) je rudimentální dlouhý tenký výběžek s volným koncem, obvykle 6–10 cm dlouhý a asi 7 mm široký. Vychází ze slepého střeva. Jeho stěna obsahuje lymfatickou tkáň, která zřejmě slouží jako lokální mízní uzlina. Na rozdíl od tlustého střeva je apendix pokryt souvislou svalovinou.
  • Zdroj: Wikipedie 

Apendix totiž obsahuje protein alfa-synuclein, o kterém je známé, že se shromažduje v mozku pacientů, kteří Parkinsonovou chorobou trpí.  

„Alfa-synuclein je protein, který se pohybuje. Dokáže přejít z neuronu na neuron, a ukázalo se, že může cestovat,“ vysvětlila Labrieová. Potenciálně by se tak podle ní mohl tento protein ze slepého střeva dostat až k bloudivému nervu, který spojuje trávicí trakt a mozek. Takovým způsobem by se pak mohl alfa-synuclein rozšířit do mozku, kde by přispěl ke vzniku právě Parkinsonovy choroby.  

Kvůli obavám z Parkinsona by si ale lidé odstraňovat slepé střevo neměli

Zatímco někteří vědci novou studii oceňují, jiní ji kritizují. Podle hlavního vědeckého pracovníka Parkinsonovy nadace a profesora New York University School of Medicine Jamese Becka je výzkum „solidní“.

 V té souvislosti ale pro CNN zdůraznil, že i když studie ukázala, že nemoc může začít ve slepém střevě, nejedná se o návod, aby lidé ze strachu z Parkinsona podstupovali odstranění apendixu. 

 Beck, který do studie zahrnut nebyl, uvedl, že její výsledky by mohly pomoct dalšímu výzkumu Parkinsonovy choroby. Zároveň poukázal na to, že práce vzbuzuje otázku, jestli u lidí, kteří trpí nemocemi trávicího traktu, můžou proteiny opouštet střevo a pronikat do mozku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KVÍZ: Poznáte česká města podle mapy jejich tramvajových tratí?

V Praze začal v sobotu pro linky MHD sloužit nově otevřený Dvorecký most. Krátký kvíz prověří vaše znalosti map a dopravních systémů. Dokážete jen ze zjednodušené grafiky tramvajových sítí poznat, o jaké tuzemské město se jedná?
před 5 hhodinami

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
včera v 09:00

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
včera v 07:00

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026
Načítání...