Lidé bez slepého střeva mají menší pravděpodobnost vzniku Parkinsonovy choroby, tvrdí vědci

Vědci přišli s novým objevem týkajícím se slepého střeva. Lidé, kterým byl apendix odstraněn, mají totiž až o 20 procent menší pravděpodobnost, že se u nich rozvine Parkinsonova choroba.

Jenom v Česku  podle odhadů trpí Parkinsonovou chorobou 15 až 27 tisíc lidí. Nová studie, kterou ve středu publikoval odborný časopis Science Translational Medicine, ukázala, že jedním z orgánů, který může ke vzniku této obávané nemoci přispívat, je apendix. 

„Parkinsonova choroba je multisystémová porucha,“ uvedla hlavní autorka studie Viviane Labrieová z michiganského Van Andel Research Institute. „Proto je pravděpodobné, že nemoc může vzniknout na řadě míst těla a trávicí soustava je jedním z nich,“ řekla.  

Během studie Labrieová se svými kolegy analyzovala zdravotní data 1,6 milionu lidí ze Švédska. Vědci následně došli k závěru, že pacienti, kterým bylo odoperováno slepé střevo, mají o 19,3 procenta menší riziko, že se u nich rozvine Parkinsonova choroba.  

  • Parkinsonovou chorobou onemocní lidé zpravidla mezi 50. a 60. rokem života. Každý desátý nemocný uslyší tuto diagnózu už před 40. rokem, právě u těchto mladších pacientů je potvrzena souvislost s mutacemi genů. Každý rok diagnostikují lékaři v Česku 1000 až 1500 nových pacientů, v roce 2030 by tak mohlo v Česku žít až 40 000 lidí s Parkinsonovou chorobou.
  • Parkinsonova choroba je známá již od starověku. Poprvé však byla popsána roku 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem.
  • Větší riziko výskytu Parkinsonovy choroby se vyskytuje u lidí nad 50 let. Zhruba u 15 % pacientů se ale nemoc může objevit už před čtyřicítkou a ve výjimečných případech ještě dřív. Budoucí výskyt Parkinsonovy choroby však nelze předpovědět. Dosud neexistují důkazy, které by vysvětlovaly výskyt tohoto onemocnění. Vědci se však kloní k teorii, že nemoc může být důsledkem genetických predispozic a vlivu vnějšího prostředí. Existují ovšem i případy, kdy se Parkinsonova choroba vyskytla i u lidí kolem 40. roku (např. herec Michael J. Fox, zakladatel nadace pro výzkum Parkinsonovy nemoci) ve výjimečných případech i u mladších lidí.
  • Zdroj: Wikipedie

Druhá část výzkumu, při které autoři analyzovali záznamy 849 lidí s Parkinsonem, zase odhalila, že odstranění slepého střeva se pojí také se zpožděním nástupu této nemoci. V průměru o víc než tři a půl roku. 

Parkinson není pouze třes rukou

Parkinsonova choroba je nevyléčitelné onemocnění nervové soustavy. Typickými projevy jsou třes, únava, ztuhlost v končetinách a zádech, křeče, problémy se spánkem, ale také například zácpa. Potíže jiného než pohybového charakteru přitom podle výzkumu můžou začít až o dvacet let dříve než motorické projevy onemocnění.

„V posledním desetiletí začalo být zřejmé, že Parkinsonova choroba není jenom porucha pohybu,“ poukázala Labrieová. „Jedním z nejběžnějších nemotorických příznaků tohoto onemocnění jsou problémy trávicího traktu. Proto se někteří vědci domnívají, že nemoc může začínat také právě tam,“  řekla Labrieová.  

  • Apendix (též červovitý výběžek slepého střeva či appendix vermiformis) je rudimentální dlouhý tenký výběžek s volným koncem, obvykle 6–10 cm dlouhý a asi 7 mm široký. Vychází ze slepého střeva. Jeho stěna obsahuje lymfatickou tkáň, která zřejmě slouží jako lokální mízní uzlina. Na rozdíl od tlustého střeva je apendix pokryt souvislou svalovinou.
  • Zdroj: Wikipedie 

Apendix totiž obsahuje protein alfa-synuclein, o kterém je známé, že se shromažduje v mozku pacientů, kteří Parkinsonovou chorobou trpí.  

„Alfa-synuclein je protein, který se pohybuje. Dokáže přejít z neuronu na neuron, a ukázalo se, že může cestovat,“ vysvětlila Labrieová. Potenciálně by se tak podle ní mohl tento protein ze slepého střeva dostat až k bloudivému nervu, který spojuje trávicí trakt a mozek. Takovým způsobem by se pak mohl alfa-synuclein rozšířit do mozku, kde by přispěl ke vzniku právě Parkinsonovy choroby.  

Kvůli obavám z Parkinsona by si ale lidé odstraňovat slepé střevo neměli

Zatímco někteří vědci novou studii oceňují, jiní ji kritizují. Podle hlavního vědeckého pracovníka Parkinsonovy nadace a profesora New York University School of Medicine Jamese Becka je výzkum „solidní“.

 V té souvislosti ale pro CNN zdůraznil, že i když studie ukázala, že nemoc může začít ve slepém střevě, nejedná se o návod, aby lidé ze strachu z Parkinsona podstupovali odstranění apendixu. 

 Beck, který do studie zahrnut nebyl, uvedl, že její výsledky by mohly pomoct dalšímu výzkumu Parkinsonovy choroby. Zároveň poukázal na to, že práce vzbuzuje otázku, jestli u lidí, kteří trpí nemocemi trávicího traktu, můžou proteiny opouštet střevo a pronikat do mozku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 6 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 7 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 9 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 10 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 11 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 12 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
včera v 16:41

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
včera v 13:25
Načítání...