Výzva etice. Japonští vědci dostali svolení vypěstovat živou krysu s lidskou slinivkou

Vláda v Japonsku se rozhodla pro přelomový krok a jako první kabinet v dějinách podpořila plán na vznik zvířecích embryí obohacených o lidské buňky. Tato embrya dospějí a vznikne takzvaný lidsko-zvířecí hybrid.

O záměru informoval odborný žurnál Nature. Japonský kabinet schválil výzkum, jehož cílem je, aby v myších a krysách vyrostla lidská slinivka. Na začátku letošního roku návrh nejprve vláda zamítla, nyní byl zákaz odvolán.

„Konečně jsme se dostali do situace, kdy můžeme po deseti letech příprav začít seriózní zkoumání,“ komentoval povolení hlavní autor výzkumu Hiromitsu Nakaichu deníku Asahi Shimbun.

V čem je to nové

O lidsko-zvířecích hybridech se mluví již delší dobu. Dokonce už řada takových embryí kombinujících lidské a zvířecí (prasečí a ovčí) buňky vznikla, ale nebylo jim povoleno narodit se – březost byla po několika dnech nebo týdnech ukončena.

Nový japonský výzkum ale míří k tomu, aby embrya dospěla a narodila se – vzniknou z nich zdravá, dýchající zvířata schopná normálního života. Cílem je zatím jen výzkum toho, jak by takoví hybridi mohli fungovat. Vědci by chtěli, aby se laboratorní zvířata mohla stát zdrojem orgánů, jež by se daly transplantovat lidem.

Moderní svět se potýká s nedostatkem orgánů vhodných pro transplantace – nejčastěji pocházejí od lidí, kteří umírají při dopravních nehodách. Počet zájemců ale řádově převyšuje počet dárců.

Japonský výzkum má etické slabiny

Nakauchiho tým použije embrya hlodavců, která nejsou schopná vyvinout si vlastní slinivku. Pak do nich vloží lidské kmenové buňky a embrya transplantují do dospělých zvířat, která by je měla „donosit“. Vědci ale hodlají postupovat velmi opatrně – obávají se toho, aby se do mozku embryí nedostalo příliš lidských buněk; v takovém případě by byl experiment z etických důvodů přerušen.

Část expertů má s tímto směrem výzkumu problém, považuje ho za eticky nepřijatelný. Na řadu otázek sice japonští vědci reagují, například na možnost vzniku lidsko-zvířecích mozků. Nezabývají se ale tím, zda je přijatelné, aby se ze zvířat odebíraly lidské orgány.

Autor výzkumu Nakauchi se v rozhovoru pro Asahi Shinbun k této otázce vyjádřil. Brání se tomu, že by bylo možné, aby se narodilo zvíře s lidskými vlastnostmi. To, že by třeba vznikla ovce s lidským obličejem, je podle něj možné jen ve sci-fi. „Množství lidských buněk, které vyrostou v těle ovce, je extrémně nízké – ten poměr je třeba jedna ku deseti tisícům. Díky tomu se nikdy nenarodí zvíře s lidskou tváří,“ říká vědec.

V Japonsku se proti němu už ale zvedla vlna kritiky. Biolog Jiro Nudeshima se zabývá etickými otázkami ve vědě a podobný výzkum se mu nelíbí. „Je-li cílem takových studií objevit terapeutické aplikace pro lidi, pak experimenty na krysách a myších nepřinesou výsledky – velikost orgánů není dostatečná a výsledky nebudou ani anatomicky dostatečně podobné.“

Podle Nudeshimy je výzkum problematický jak eticky, tak z hlediska bezpečnosti. Lidské kmenové buňky, které jsou v experimentu použité, se totiž mohou měnit na mnoho typů a nikdo vlastně netuší, jak takový pokus dopadne, obává se biolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U Hradce se našly stopy po vojenských střetech z doby husitské

Archeologové na jižním okraji Hradce Králové objevili osídlení z pravěku, středověku a stopy po vojenských střetech z novověku. Území na levém břehu Labe jižně od centra se pokládalo za archeologicky méně významné. Objevy z posledních let ale naznačují opak, řekl archeolog Radek Bláha. Nálezy jsou z lokality Na Pískách v městské části Třebeš u silnice na Vysokou nad Labem.
před 18 mminutami

Častí uživatelé sociálních sítí jsou podrážděnější, zjistila studie

Dospělí, kteří často používají sociální sítě, jsou vznětlivější a trpí výrazně vyšší mírou podrážděnosti než ti, kteří se sociálním médiím vyhýbají. Zjistil to výzkum expertů z Centra pro kvantitativní výzkum zdraví při Massachusettské všeobecné nemocnici a Harvardské lékařské fakultě.
před 2 hhodinami

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 17 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 20 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 22 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
včera v 09:18

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025
Načítání...