Vláda v Japonsku se rozhodla pro přelomový krok a jako první kabinet v dějinách podpořila plán na vznik zvířecích embryí obohacených o lidské buňky. Tato embrya dospějí a vznikne takzvaný lidsko-zvířecí hybrid.
Výzva etice. Japonští vědci dostali svolení vypěstovat živou krysu s lidskou slinivkou
O záměru informoval odborný žurnál Nature. Japonský kabinet schválil výzkum, jehož cílem je, aby v myších a krysách vyrostla lidská slinivka. Na začátku letošního roku návrh nejprve vláda zamítla, nyní byl zákaz odvolán.
„Konečně jsme se dostali do situace, kdy můžeme po deseti letech příprav začít seriózní zkoumání,“ komentoval povolení hlavní autor výzkumu Hiromitsu Nakaichu deníku Asahi Shimbun.
V čem je to nové
O lidsko-zvířecích hybridech se mluví již delší dobu. Dokonce už řada takových embryí kombinujících lidské a zvířecí (prasečí a ovčí) buňky vznikla, ale nebylo jim povoleno narodit se – březost byla po několika dnech nebo týdnech ukončena.
Nový japonský výzkum ale míří k tomu, aby embrya dospěla a narodila se – vzniknou z nich zdravá, dýchající zvířata schopná normálního života. Cílem je zatím jen výzkum toho, jak by takoví hybridi mohli fungovat. Vědci by chtěli, aby se laboratorní zvířata mohla stát zdrojem orgánů, jež by se daly transplantovat lidem.
Moderní svět se potýká s nedostatkem orgánů vhodných pro transplantace – nejčastěji pocházejí od lidí, kteří umírají při dopravních nehodách. Počet zájemců ale řádově převyšuje počet dárců.
Japonský výzkum má etické slabiny
Nakauchiho tým použije embrya hlodavců, která nejsou schopná vyvinout si vlastní slinivku. Pak do nich vloží lidské kmenové buňky a embrya transplantují do dospělých zvířat, která by je měla „donosit“. Vědci ale hodlají postupovat velmi opatrně – obávají se toho, aby se do mozku embryí nedostalo příliš lidských buněk; v takovém případě by byl experiment z etických důvodů přerušen.
Část expertů má s tímto směrem výzkumu problém, považuje ho za eticky nepřijatelný. Na řadu otázek sice japonští vědci reagují, například na možnost vzniku lidsko-zvířecích mozků. Nezabývají se ale tím, zda je přijatelné, aby se ze zvířat odebíraly lidské orgány.
Autor výzkumu Nakauchi se v rozhovoru pro Asahi Shinbun k této otázce vyjádřil. Brání se tomu, že by bylo možné, aby se narodilo zvíře s lidskými vlastnostmi. To, že by třeba vznikla ovce s lidským obličejem, je podle něj možné jen ve sci-fi. „Množství lidských buněk, které vyrostou v těle ovce, je extrémně nízké – ten poměr je třeba jedna ku deseti tisícům. Díky tomu se nikdy nenarodí zvíře s lidskou tváří,“ říká vědec.
V Japonsku se proti němu už ale zvedla vlna kritiky. Biolog Jiro Nudeshima se zabývá etickými otázkami ve vědě a podobný výzkum se mu nelíbí. „Je-li cílem takových studií objevit terapeutické aplikace pro lidi, pak experimenty na krysách a myších nepřinesou výsledky – velikost orgánů není dostatečná a výsledky nebudou ani anatomicky dostatečně podobné.“
Podle Nudeshimy je výzkum problematický jak eticky, tak z hlediska bezpečnosti. Lidské kmenové buňky, které jsou v experimentu použité, se totiž mohou měnit na mnoho typů a nikdo vlastně netuší, jak takový pokus dopadne, obává se biolog.