Hybrid

Od chvíle, kdy ho strážci poprvé spatřili na monitorech, byl problém jasný. Vlk, kterého prostřednictvím kamer viděli hluboko v lesích italského parku Gran Bosco v Piemontu, nebyl šedý jako jeho společník, ale neobvykle světlý. Zbarvení naznačilo, že nejde o vlka, ale o křížence se psem. Tito hybridi by mohli podle odborníků postupně vytlačit původní vlky, upozorňují vědci.

Olomoučtí odborníci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR zjistili, proč u některých kříženců trav začne časem převažovat genom jednoho z rodičů. Objev má pro šlechtitele zásadní význam: pomůže jim k efektivnějšímu šlechtění odolnějších a výnosnějších zemědělských plodin, které bude možné pěstovat i ve ztížených klimatických podmínkách.

Roku 2006 viděli přírodovědci v kanadské severozápadní Arktidě podivného medvěda. Měl sice velikost i bílou srst jako lední medvěd, měl na ní ale výrazné hnědé skvrny. Také jeho lebka vypadala krajně nezvykle. Když lovci šelmu zastřelili, potvrdily testy DNA podezření, že se jedná o prvního hybridního potomka ledního medvěda a medvěda grizzlyho.

Kříženci psů a vlků se objevují napříč Evropou včetně Česka. Evropské státy nedostatečně předcházejí riziku křížení, vyplývá z nové mezinárodní studie publikované v časopise Biological Conservation. Podílelo se na ní 37 odborníků z různých institucí včetně Mendelovy univerzity v Brně, oznámil její mluvčí Filip Vrána.

Prodej nových osobních aut za leden a únor meziročně klesl o 4,2 procenta na 36 509 vozů. V samotném únoru se snížil téměř o osm procent. Počet prodaných elektromobilů v tomtéž období narostl na šestinásobek a prodej hybridů se zdvojnásobil. Vyplývá to ze zveřejněných údajů Svazu dovozců automobilů.

Devadesátiletý Wally Conron pracoval v osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století jako kynolog v Austrálii. Byl součástí týmu, který jako první vyšlechtil křížence mezi pudlem a labradorským retrívrem. Tento kříženec se nazývá labradoodle, což by se dalo do češtiny přeložit jako pudlador nebo labrapudl.

Vláda v Japonsku se rozhodla pro přelomový krok a jako první kabinet v dějinách podpořila plán na vznik zvířecích embryí obohacených o lidské buňky. Tato embrya dospějí a vznikne takzvaný lidsko-zvířecí hybrid.

Objev dosud neznámé takzvané „matrjoškové hybridní zóny parazitů“ myší může přinést nové informace pro zkoumání vzniku a šíření infekčních onemocnění. Objev učinili vědci z Ústavu biologie obratlovců, publikoval ho časopis Molecular Ecology.