Evropa neví co s hybridy. Neumí řešit křížence psů a vlků

Od chvíle, kdy ho strážci poprvé spatřili na monitorech, byl problém jasný. Vlk, kterého prostřednictvím kamer viděli hluboko v lesích italského parku Gran Bosco v Piemontu, nebyl šedý jako jeho společník, ale neobvykle světlý. Zbarvení naznačilo, že nejde o vlka, ale o křížence se psem. Tito hybridi by mohli podle odborníků postupně vytlačit původní vlky, upozorňují vědci.

„Mysleli jsme, že zmizí. Bohužel si našel samici,“ uvedla o objevu křížence Elisa Ramassová, strážkyně parku, pro deník Guardian. Nález tohoto zvířete poukazuje na znepokojivý trend: v posledních dvou desetiletích sice evropská vlčí populace začala znovu narůstat, ale společně s ní přibývají i hybridi. Pokud se budou šířit, mohlo by „obyčejným“ divokým vlkům hrozit vyhynutí.

Kříženci se vyskytli téměř ve všech evropských zemích a v některých oblastech jejich počet neustále roste. Například v Toskánsku tvoří už více než 70 procent vlčí populace. Jejich šíření pomáhá ničení přirozeného prostředí vlků i lidská činnost. Domácí zvířata a toulaví psi tak mají častější kontakt s divokými smečkami. „Někde jsou už v podstatě samí kříženci,“ uvedl odborník na vlky Luigi Boitani. „V takových případech se nedá nic dělat, nemůžete je všechny pozabíjet,“ řekl.

Kříženci ohrožují hlavně vlky

Kříženci jsou podle ochránců přírody nepředvídatelní. Mohou způsobovat častější konflikty s lidmi, vytlačovat čistokrevné vlky z jejich prostředí, ale také třeba snižovat životaschopnost budoucích potomků. Někteří experti se obávají, že křížení povede k trvalé ztrátě odlišných vlastností zvířat.

Odborníci upozorňují, že hybridi jsou „lidským omylem“. Často jsou totiž důsledkem toho, že se zanedbaní psi mísí s izolovanými vlky, jejichž smečky narušilo například pytláctví. „Urychlujeme proces, který mohl probíhat přirozeně,“ tvrdí Valeria Salvatoriová, která vedla první celoevropskou studii o hybridizaci. „Je to jako globální oteplování. Máme povinnost takový dopad zmírnit,“ uvedla.

Experti ale zatím nemají vhodné řešení. Někteří by křížence odstřelovali, jiní místo toho hledají nějaké výhody míšení. „V moderním světě, ve kterém převládá člověk, je pro vlky možná užitečné, aby v sobě měli něco z psího chování… Nemáme ale skutečnou představu o problematice křížení,“ podotkl slovinský výzkumník Miha Krofel.

Vědci díky obojku nasazenému jednomu kříženci zjistili, že se hybridní smečka chová stejně jako ty „pravé vlčí“. „Obávali jsme se, že se kříženec bude chovat spíše jako pes a že bude vyhledávat blízkost lidí a obydlí,“ řekla Ramassová. Nic takového ale nenastalo. Řešení situace tak bude vyžadovat určitou shodu mezi vědci a širší společností. „Musíme sebrat odvahu a rozhodnout se, co chceme zachovat,“ dodává Salvatoriová. „Chceme zachovat vlky? Anebo něco, co se z vlků vyvinulo pod tlakem, který jsme vyvíjeli na životní prostředí?“

Řešením je monitoring

Podle Barbory Černé Bolfíkové z České zemědělské univerzity v Praze jsou v každé zemi západní Evropy, kde se vyskytují vlci, jejich populace geneticky monitorovány. „Právě monitoring hybridizace patří ke standardním procesům, které se průběžně vyhodnocují. Z našich dat vyplývá, že k hybridizacím dochází ojediněle a že tyto hybridizace nemají vliv na celkovou evropskou populaci,“ uvedla vědkyně pro Českou televizi.

„Rozhodně se nedá říct, že by nyní byla míra hybridizace větší, naopak, při stabilní velikosti a dynamice populace se pravděpodobnost hybridizace snižuje,“ doplnila vedoucí týmu MEGERA, který se věnuje ekologii, genetice a evolučnímu vývoji zvířat. Hybridizace je podle ní zejména důsledkem změn ve dvacátém století.

„V minulosti, kdy ve většině Evropy byli vlci vyhubení, zůstala malá populace právě v Itálii, tam došlo k značnému genovému toku mezi vlky a psy a pozůstatky těchto událostí jsou detekovatelné v jejich genomech dodnes. Rozhodně se ale nedá říct, že by to byli hybridi, kterých je potřeba se zbavit,“ vysvětluje Černá Bolfíková. „Jsou to vlci, kteří nesou některé znaky společné se psy, například tmavé zbarvení nebo bílé drápy.“

Vlčí hybridi v Česku

V České republice byli podle expertky hybridi detekováni pouze jednou, ve Šluknovském výběžku. Tato mláďata se ale nedožila dospělosti a nerozmnožila se. „Pravděpodobnost hybridizace je u nás velmi malá i z důvodu nízkého počtu psů, kteří by se volně pohybovali v přírodě, to je taky velký rozdíl od zemí jižní Evropy,“ zakončuje vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Poláci pátrali po památkách z války, našli vzácný římský meč

Dva polští milovníci historie pátrali na jihu země za pomoci detektorů kovů po stopách bojů polské armády s vojsky nacistického Německa v září 1939. Nenašli pušky ani kulomety, ale asi dva tisíce let starý římský meč.
před 58 mminutami

Evropané změnili barvu kůže později, než se předpokládalo

Vědci z univerzity v italské Ferraře zkoumali, jak se vyvíjela pigmentace kůže, očí a vlasů Evropanů v průběhu posledních 45 tisíc let. Světlejší pigment se podle výzkumu objevoval postupně a nelineárně. Tmavá pleť přitom přetrvávala u mnoha populací až do doby měděné a železné.
před 1 hhodinou

Experti radí, jak mluvit o AI s dětmi

Umělé inteligence jsou poměrně novým fenoménem na to, aby se s nimi někteří lidé již plně sžili. Proto může být pro rodiče složité najít způsob, jak o AI komunikovat se svými dětmi. Odborný web MIT Technology Review proto oslovil několik expertů, aby se podělili o svá doporučení.
před 17 hhodinami

Jako požár na nebi. Češi mohli zpozorovat zánik části rakety Falcon 9

Ve středu nad ránem se lidem ve střední Evropě, včetně České republiky, nabídla nevšední podívaná. Na severním obzoru mohli sledovat zánik lidmi vyrobeného objektu. Podle starších informací mělo jít o jeden ze satelitů systému Starlink, na základě nových dat ale vědci tvrdí, že se jednalo o nosný stupeň rakety Falcon 9 společnosti Space X.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Archeologové našli první hrobku faraona po sto letech

Archeologové v Egyptě objevili hrobku faraona Thutmose II. Jedná se o zcela výjimečný objev. Jde totiž o první nález královské hrobky za více než sto let. Naposledy se to stalo roku 1922, když Howard Carter našel slavnou hrobku faraona Tutanchamona.
před 21 hhodinami

Hrozba, že planetka 2024 YR4 narazí do Země, opět stoupla

Podle údajů NASA zveřejněných v úterý má asteroid, který by mohl srovnat se zemí celé město, už 3,1procentní pravděpodobnost, že v roce 2032 zasáhne Zemi. To z něj dělá nejnebezpečnější planetku, jakou kdy moderní předpovědi zaznamenaly. Odborníci však uklidňují, že v tuto chvíli se nejedná o krizi.
včera v 11:29

Ženy jsou štědřejší než muži, ukázala hra na diktátora

Obecně sdílená společenská představa je, že ženy jsou štědřejší než muži. Ale když se španělští psychologové a ekonomové pokoušeli najít pro toto tvrzení tvrdé důkazy založené na datech a studiích, nenašli je. A tak se rozhodli udělat vlastní výzkum, a to pomocí experimentu.
včera v 06:30

Smrt může být evolučně altruistická, naznačuje výzkum

Darwinova teorie přírodního výběru vysvětluje, proč se u organismů vyvíjejí vlastnosti, které jim pomáhají přežít a rozmnožovat se. Smrt se pak může zdát jako neúspěch v této snaze. Nový výzkum ale naznačuje, že je to spíš proces, který se evolučně zformoval tak, aby organismům pomáhal.
18. 2. 2025
Načítání...