Po dokumentu z afrického slumu přichází Martin Páv se snímkem z českého venkova. Na Broumovsku natáčel příběh návratu vlků do české krajiny a zároveň o rozpolceném vztahu lidí k přírodě. Snímek Vlci na hranicích uvedou kina 5. listopadu, už na konci října ale bude mít českou premiéru na festivalu dokumentů v Jihlavě.
Poslední vlk byl na Broumovsku zabit před více než dvěma sty lety, v nedávné době se sem ale začaly tyto šelmy opět vracet. A za nimi s kamerou přišel i dnes osmadvacetiletý dokumentarista Martin Páv.
Něco nového
„Tou dobu zároveň eskalovala i medializace migrační krize,“ upřesnil. „Pamatuji si, jak jsem četl noviny, kde byl článek o demonstraci proti uprchlíkům a hned vedle článek o manifestaci proti vlkům, kterou uspořádali farmáři na Broumovsku.“
Že by jeho snímek byl komentářem k migrační krizi, ale odmítá. „Spíš ten nápad začal vznikat v době, kdy všude hořela všeobjímající debata, jestli jsme my Evropané schopni čelit příchodu něčeho nového a neznámého. Mluvili jsme o změně, ale nedokázali si představit, jaká bude. A do této atmosféry jsem měl pocit, že návrat vlků přesně zapadá.“
Člověk versus příroda
Návrat vlků do regionu, kde žijí početní chovatelé ovcí, vyvolává nemalé a rozdílné emoce. Zatímco jedni se cítí ohroženi a chtějí se vlků zbavit, druzí je považují za přirozené predátory, kteří nastolují rovnováhu v přírodě. Páv natáčel se starostou obce, ekologickou farmářkou, velkochovatelem ovcí nebo environmentalistou.
„Protagonisté filmu si mne od začátku velmi získali – bez ohledu na to, jestli s vlky sympatizovali, nebo ne. Spíš šlo o jejich silné zapálení se v tématu angažovat a také jejich upřímný vztah ke krajině, která je obklopovala,“ přiznává filmař.
Dodává, že jeho cílem nebylo dokumentem vyvracet, nebo naopak potvrzovat něčí argument. „Šlo mi o to se co nejvíc ponořit do kouzla broumovské krajiny, v jejíchž kulisách se odehrává, byť lokální, tak obrovsky důležitý a archetypální konflikt: člověk versus příroda,“ říká.
Neodsuzovat, ale snažit se pochopit
Spor o vlky vnímá zároveň jako soubor životních postojů, jak se má žít a jak se chce společnost posouvat. „Dle mého názoru je nutné se ptát, proč farmáři dávají najevo svůj hněv, nereagovat hned jejich odsouzením a pochopit, proč se tak cítí. Důvodem nemusí být ve výsledku pouze přítomnost vlků, ale celková životní situace plná dalších systémových problémů v naší společnosti, kdy vlk představuje jen vrchol ledovce,“ podotýká.
Vedle vztahu člověka k přírodě ho jako dokumentaristu zajímá i střetávání kultur a jejich vzájemné ovlivňování. Téma, jemuž se chce ve své tvorbě věnovat, zpracoval už v celovečerním debutu Kibera: Příběh slumu. V jedné z největších chudinských čtvrtí v Africe hledal ty, kteří zdánlivě ztracené místo chtějí přeměnit v lepší prostředí.
Film o Kibeře vznikl v koprodukci České televize, stejně jako Vlci na hranicích.
