Objev dosud neznámé takzvané „matrjoškové hybridní zóny parazitů“ myší může přinést nové informace pro zkoumání vzniku a šíření infekčních onemocnění. Objev učinili vědci z Ústavu biologie obratlovců, publikoval ho časopis Molecular Ecology.
Hybridní zóna je oblast, kde se kříží dva různé živočišné druhy či poddruhy, a vzniká tak nové potomstvo. Každý poddruh má geneticky unikátní parazity, které se v myší hybridní zóně kříží, a vytvářejí tak svou vlastní hybridní zónu. „Jde o hybridní zóny v hybridních zónách, proto jsme je nazvali matrjošková hybridní zóna,“ vysvětluje vědkyně Joelle Gouy de Bellocq.
V České republice se kromě hybridní zóny mezi myší domácí a západoevropskou vyskytuje několik dalších zón, například mezi ježkem východním a západním, vránou obecnou černou a vránou obecnou šedou či slepýšem křehkým a východním.
Hybridy parazitů
„Hybridizace u parazitů je sice známa, hybridní zóny parazitů ale překvapivě nebyly ve volné přírodě doposud popsány,“ uvádí další člen výzkumného týmu Stuart J. E. Baird. Zóny vytvářejí jedinečné podmínky pro studium evolučních procesů, které utvářejí vztahy mezi parazity a jejich hostiteli. To může pomoci objasnit vznik a šíření nových infekčních onemocnění.
Zoologové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v posledních letech zabývali parazity u myších poddruhů a hybridů. Zkoumány byly u myší běžný roup a houba z příbuzenstva kvasinek Pneumocystis murina, která se nachází v jejich plicích. Vědci zjistili, že oba parazité kopírují genetickou strukturu svých hostitelů a vytváří zónu s hybridními jedinci. Ti často bývají příčinou vzniku nových onemocnění a šíření epidemií (například španělská chřipka). Mohou stát také za vznikem odolnosti k různým lékům.
