Roku 2006 viděli přírodovědci v kanadské severozápadní Arktidě podivného medvěda. Měl sice velikost i bílou srst jako lední medvěd, měl na ní ale výrazné hnědé skvrny. Také jeho lebka vypadala krajně nezvykle. Když lovci šelmu zastřelili, potvrdily testy DNA podezření, že se jedná o prvního hybridního potomka ledního medvěda a medvěda grizzlyho.
Pizzly je hybridní potomek klimatické změny. Těchto medvědů rychle přibývá
O čtyři roky později byl další hybridní medvěd náhodně zastřelen lovcem v západokanadské Arktidě. U něj testy odhalily, že toto zvíře je dokonce už kříženec druhé generace – narodil se hybridní matce a samci medvěda hnědého, tedy grizzlyho.
Jednalo se o vůbec první zdokumentované případy hybridů, jímž se začalo říkat „pizzly“ nebo „grolar“. Během posledních deseti let ale biologové zaznamenali výrazný nárůst pozorování těchto tvorů. Domnívají se, že příčinou je klimatická změna.
Jak se svět otepluje, teploty v Arktidě vzrostly asi dvakrát rychleji než jinde na Zemi. Paleontoložka Larissa DeSantisová uvedla pro deník The Independent, že klimatická krize „rozhodně hraje roli“ také v hybridizaci medvědů, kteří žijí v Arktidě. Příčin je podle ní více.
Rychlé změny arktického prostředí způsobily úbytek mořského ledu, který lední medvědi využívají pro lov. Proto se musí častěji vydávat za kořistí na pevninu, kde doposud dominovali grizzlyové.
A ti zase, jak se sever Ameriky otepluje, mohou snadněji pronikat výše než dříve – oba druhy se tak nyní mohou potkávat více a častěji než za uplynulé statisíce let.
Konkurence, nebo příležitost?
Nedávný výzkum doktorky DeSantisové se zabýval stravovacími návyky medvědů a tím, jak je ovlivňuje klimatická krize, kdy jsou lední medvědi při hledání alternativních zdrojů potravy stále častěji nuceni získávat zdroje z lidského odpadu.
„Lední medvědi se tak specializují na lov tuleňů, že se jen obtížně adaptují na oteplující se Arktidu,“ řekla. „Posun ke konzumaci kořisti z pevniny během 21. století je také znepokojující. Lední medvědi možná dosahují bodu zlomu a mohou pod tlakem konzumovat potravu, kterou nepreferují.“
Na rozdíl od ledních medvědů jsou medvědi grizzly podle DeSantisové k získávání zdrojů na pevnině dobře uzpůsobení – a také nejsou tak specializovaní jako lední medvědi. Vědci varovali, že větší výskyt hybridizace by mohl ohrozit biologickou rozmanitost obou druhů. Čím méně je zvířat daného druhu, tím hůř si hledají partnery a tím menší je genetická různorodost druhu – zvířata pak mohou trpět genetickými problémy, jež vedou k řadě těžkých poruch. Právě to se stalo například posledním mamutům.
Grizzlyové a lední medvědi se mohou křížit proto, že jsou si oba druhy značně blízké – geneticky se rozešly před pouhým půlmilionem let. Přírodovědci teď řeší, jestli může mít křížení obou druhů pro jejich potomky nějaké výhody – obecně platí, že většinou nejsou hybridi vitálnější než původní druhy.