Jihočeští biologové mohou jako první v republice sledovat šestsettisíckrát zvětšené buňky ve 3D

Pohledy do mikrosvěta získávají díky nejnovějšímu elektronovému mikroskopu, který právě začali používat vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR), nový – třetí – rozměr. Na rozdíl od ostatních elektronových mikroskopů, které umožňují získat pouze dvourozměrné zobrazení pozorovaného objektu, nový, vysoce rozlišovací rastrovací elektronový mikroskop Apreo VS dokáže vytvořit třírozměrný obraz vzorku.

Přístroj otevírá badatelům zcela nové možnosti, jak nahlédnout dovnitř nejmenších částí biologických objektů – buněk či jakýchkoli jiných biologických vzorků, a zjistit, jak jsou uvnitř uspořádány a jak fungují. Velkou předností mikroskopu je široký rozsah zvětšení, který začíná na zvětšení 20x, kdy lze zobrazit plošku 3 x 3 milimetry, a dosahuje až zvětšení šestsettisíckrát (600 000x).

„Kdybychom se při stejném zvětšení dívali ze Země na Měsíc, mohli bychom tam pozorovat objekty přibližně o velikosti tenisového míčku,“ uvádí příklad Jana Nebesářová, vedoucí Laboratoře elektronové mikroskopie na Biologickém centru AV ČR.

Díky vysokému rozlišení je možné vidět v pozorovaném vzorku detaily o velikosti kolem jednoho nanometru, jinými slovy jedné miliardtiny metru. Navíc je mikroskop vybaven speciálním krájecím zařízením v komoře vzorku, které odřezává ze vzorku tenké plátky s nepatrnou tloušťkou – zhruba od 20 nanometrů. 

„Pro představu: tloušťka běžného kancelářského listu papíru je přibližně 0,1 milimetru. Abychom z něj získali ultratenké řezy s tloušťkou 20 nanometrů, museli bychom jej nařezat na 5 tisíc plátků,“ říká Nebesářová.

Elektronový mikroskop Apreo VS
Zdroj: Biologické centrum AV ČR

Právě díky postupnému seřezávání vzorku a získání série zobrazení daného objektu lze pak sestavit trojrozměrný model. „Na povrchu vzorku se nasnímá vybraná oblast a odkrojí se další řez a opět se zaznamená další snímek dané oblasti. Tímto plně automatizovaným postupem se získá řada snímků, ze kterých je možné vytvořit třírozměrnou rekonstrukci studovaného biologického objektu, například celé buňky, prvoka nebo hlavičky rybí tasemnice,“ vysvětluje Nebesářová.

  • Laboratoř nemohla ČT24 poskytnout další fotografie pořízené tímto mikroskopem z důvodů copyrightu.

V České republice jde o první instalaci takto vybaveného rastrovacího elektronového mikroskopu a Laboratoř elektronové mikroskopie BC AV ČR se tímto zařadila mezi několik evropských pracovišť vybavených touto technikou. Vzhledem k ceně systému, která se pohybuje v řádu desítek milionů korun, bude mikroskop sloužit v servisním režimu mnoha vědeckým týmům. Největší příležitost využívat ho k řešení svých projektů budou mít výzkumníci a studenti Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity.

Roztoč kleštík včelí
Zdroj: Biologické centrum AV ČR

Laboratoř elektronové mikroskopie BC AV ČR pod vedením Jany Nebesářové funguje už 28 let a za tu dobu si vydobyla mezinárodní prestiž. Kromě poskytování servisu vědeckým týmům laboratoř spolupracuje i s výrobci elektronových mikroskopů v Brně, jimž připravuje testovací biologické preparáty pro vývoj nových metod a techniky elektronové mikroskopie.

Česká republika patří ve výrobě elektronových mikroskopů mezi světové velmoci; vyrábí zhruba 30 procent světové produkce. Rastrovací elektronový mikroskop Apreo VS, instalovaný na Biologickém centru AV ČR, vyrobila v Brně firma Thermo Fisher Scientific.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...