Vědci změnili genetické nůžky na kladivo proti chřipce. Výzkum je v začátku, ale nadějný

Většina těch nejběžnějších nebo nejvíce smrtících patogenů jsou RNA viry – ať už jsou to ebola, zika nebo chřipka. Všechny spojuje navíc i to, že se jen velmi špatně léčí a mnohdy na ně léčba dokonce ani neexistuje. Teď ale vědci z MIT a Harvardu přišli na to, jak změnit enzym Cas13 na antivirotikum, které může být naprogramované k ničení virů v lidských buňkách.

Už dříve se vědcům podařilo upravit enzym Cas13 tak, aby krájel a stříhal v rámci genetického nástroje CRISPR lidskou RNA a dokázal také hledat přítomnost virů, bakterií a dalších cílů. Nyní ale poprvé úspěšně otestovali, jak CRISPR využít proti virům v lidských buňkách.

Výzkumníci zkombinovali antivirovou aktivitu enzymu Cas13 s jeho schopností pátrat po určitých aktivitách a vytvořili tak jeden systém, který by měl být v budoucnu schopný najít a současně zničit virovou infekci v podstatě jakékoliv povahy. A to včetně virů nových a neznámých.

Tento systém nazvali CARVER neboli řezbář – název je ale zkratkou slov „Cas13-Assisted Restriction of Viral Expression and Readout“. Popsali to v odborném časopise Molecular Cell.

Hlavní autoři tohoto potenciálně přelomového nástroje pocházejí z Harvardovy univerzity. Vývoj vedla Pardis Sabetiová a popsala ho takto: „Lidské virální patogeny jsou extrémně různorodé a neustále se přizpůsobují svému okolí. To znamená, že je složité najít na ně léčbu, a současně to zdůrazňuje, že je potřeba, aby byly takové nástroje dostatečně pružné.“ CARVER je podle ní velmi silná programovatelná technologie, která se dá použít pro množství druhů virů.

Virová hrozba

Že je potřeba nového přístupu k virům akutní, se shoduje většina expertů. Během posledních padesáti let bylo vyrobeno devadesát schválených léčiv účinných proti virům – ta ale léčí jen devět chorob. Další problém spočívá v tom, že viry si dokážou velmi rychle vytvořit proti léčivům odolnost. Ani očkování příliš nefunguje; schválených je jen 16 vakcín.

Vědci se proto soustředili na novou strategii – a tou je právě enzym Cas13. Má spoustu vlastností, které se dají chytře využít: je programovatelný, a tedy ovladatelný, může cílit na specifické sekvence RNA a snadno proniká do buněk. Má jen málo omezení a je už dobře prozkoumaný, takže jeho výzkum nepřináší mnoho rizik.

Teoreticky se dá naprogramovat tak, aby zaútočil na jakoukoliv část viru. A podobně jako v rámci programu CRISPR krájí DNA, může rozřezat i viry. Vědci se ale zatím potýkají s tím, že viry jsou velmi rozmanité a proměnlivé – když Cas13 zacílí špatně, jde o „výstřel do prázdna“ a tento zákrok pak nemá žádný efekt.

V rámci nového výzkumu proto experti identifikovali tisíce míst u stovek druhů virů, na něž by se dalo zaútočit pomocí Cas13.

Testy a výsledky

Výzkumníci otestovali takto upravený Cas13 na třech virech v lidských buňkách. Během 48 hodin dokázal tento enzymatický skalpel snížit množství virové RNA v buňkách čtyřicetinásobně.

V současné době je tento výzkum teprve v zárodku a nedá se proto očekávat, že by se v dohledné době mohla metoda objevit v praxi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 48 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 11 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...