Lidský mozek umí tvořit nové buňky sto let. Objev může pomoci léčit Alzheimerovu nemoc

Lidské tělo je schopné vytvářet čerstvé mozkové buňky do věku nejméně mezi devadesáti a sty roky. Vznik nových neuronů však rychle klesá u lidí s Alzheimerovou chorobou, a to velice rychle po jejím vzniku, odhalil nový výzkum publikovaný v odborném časopise Nature Medicine.

Objev by mohl pomoci lékařům s účinnější diagnostikou Alzheimerovy nemoci v jejím raném stadiu, věří autoři práce. Současně by se podle nich snad dalo předcházet šíření této nemoci v mozku různými formami cvičení – ty by mohly podpořit produkci nových buněk.

O tom, jestli má člověk od dospělosti až do smrti stále stejný počet buněk, nebo jestli přibývají, se vědci přou celá desetiletí. Španělští vědci teď přišli s výzkumem, který může tento spor rozsoudit. Měli možnost zkoumat mozky třinácti jednotlivců, kteří zemřeli ve věku mezi 43 a 87 roky. Všichni byli po neurologické stránce před smrtí zcela zdraví a své mozky darovali ještě za života vědě.

3 minuty
Události: Alzheimerovou nemocí trpí v Česku přes 150 tisíc lidí
Zdroj: ČT24

Hlavní autorkou byla María Llorens-Martínová. Objevila, že zdravé mozky obsahovaly nově vzniklé neurony, ale jejich množství s věkem ubývalo. Mezi čtyřicátým a sedmdesátým rokem věku došlo k poklesu těchto nově vzniklých neuronů ze 40 tisíc na přibližně 30 tisíc na milimetr krychlový.

Tyto nové buňky se rodily v části mozku přezdívané Gyrus dentatus. Jde o část hippokampu, který hraje zásadní roli v učení a paměti, ale také náladě a emocích. Podle vědců šlo toto snižování množství nových buněk ruku v ruce s úbytkem kognitivních schopností spojených se stárnutím. Naznačuje to, že s každým dalším rokem života od středního věku vzniká v této oblasti o 300 neuronů méně.

Rozdíl mezi zdravým a nemocným mozkem

Závěry tohoto výzkumu také vysvětlují, proč doposud vědci docházeli k tak rozdílným výsledkům. Ukázalo se totiž, že různé testy mají odlišné výsledky. „Ve stejných mozcích můžeme najít množství nedospělých neuronů, nebo také žádné nedospělé neurony, podle toho, jak byla zpracovávána tkáň,“ uvedla Llorens-Martínová.

Poté, co vědci prozkoumali zdravé mozky, podívali se ještě na mozky lidí, u nichž byla před smrtí diagnostikována Alzheimerova choroba. Tentokrát mohli vyšetřit mozkové tkáně 45 osob ve věku 52 až 97 let. Také tady se našly u všech čerstvé mozkové buňky v oblasti Gyrus dentatus – a to včetně 97letého člověka, který se tak stal vůbec nejstarší osobou, u níž bylo něco takového pozorováno.

Rozdíl mezi zdravými mozky a těmi nemocnými tu ale byl, a to velký. I v raném stadiu nemoci měly mozky nemocných jen polovinu až tři čtvrtiny čerstvých neuronů ve srovnání s mozky zdravými. „Tento výzkum je pro pacienty s Alzheimerovou nemocí, protože množství nových mozkových buněk u zdravých osob je vždy vyšší než u těch nemocných, bez ohledu na jejich věk,“ uvedli autoři práce. „Ukazuje to, že za snižování počtu nových neuronů může nějaký nezávislý mechanismus, který je odlišný od fyziologického stárnutí.“

Llorens-Martínová věří, že mozkové skeny budou schopné objevit nově vzniklé mozkové buňky, takže to pomůže odhalovat Alzheimerovu chorobu v jejím nejranějším stadiu. Vědci také doufají, že právě u těchto lidí by mohlo nejvíce pomoci speciální cvičení a stimulace mozku. Naznačují to zatím sice jen výzkumy na zvířatech, ale výsledky jsou velmi slibné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
před 14 hhodinami

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 16 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
29. 4. 2025

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
29. 4. 2025

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
29. 4. 2025

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
29. 4. 2025
Načítání...