Nový objev vědců pomáhá lépe odlišit nádory v mozku od zdravé tkáně. Popsali molekulární sondy, které v blízkosti nádoru začnou světélkovat a vytvoří výrazný kontrast. Díky tomu mohou neurochirurgové odstranit co největší část nádoru a s minimem zdravé tkáně. Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR) o tom informoval v tiskové zprávě. Výsledky česko-americké spolupráce publikoval v březnu odborný časopis Journal of Neurosurgery.
Vědci přišli na způsob, jak lépe rozeznat mozkový nádor od zdravé tkáně
Výzkum se zaměřuje na glioblastom, který je nejčastějším a nejagresivnějším zhoubným nádorem mozku. Šíří se velice rychle, bývá u něj častá recidiva, špatně se léčí a pacienti umírají do dvanácti až patnácti měsíců. V České republice je ročně diagnostikováno okolo 350 případů glioblastomu.
„Hlavní možnost léčby představuje operace. Problém je v tom, že s použitím současných postupů je obtížné přesně stanovit hranici mezi nádorovou a zdravou tkání. Může se proto stát, že při operaci není nádor odstraněn úplně a v mozku zůstanou zbytky nemocné tkáně,“ popsal Petr Bušek z Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který se na tomto výzkumu v rámci NÚVR podílí.
Bádání se soustřeďuje na látky, které umožní mozkový nádor lépe vizualizovat. „Jedná se o cílené molekulární sondy, které se specificky aktivují právě v nádorové tkáni glioblastomu. Tyto látky lze přirovnat k jasným navigačním značkám, které chirurgům umožňují přesnější odstranění nádoru,“ vysvětlil Bušek. Molekulárně cílené sondy nesoucí označení 6QC-ICQ se aktivují účinkem konkrétních enzymů v nádorovém mikroprostředí.
„Nádor není složený jen z nádorových buněk. Je v něm navíc přítomna spousta různých molekul, kterými buňky komunikují mezi sebou. A my jsme z předchozích prací zjistili, že v mozkových nádorech jsou také enzymy, které je možno využít pro specifickou aktivaci molekul, které připravili na míru naši američtí kolegové tak, aby se ‚rozsvítily‘ jen tam, kde mají,“ popsal reakci nových molekulárních sond v podobě světelného signálu Aleksi Šedo, vedoucí české výzkumné skupiny a ředitel NÚVR.
Klinická praxe
Zástupci NÚVR usilují také o přenos do klinické praxe. „Chystáme se diskutovat s výrobci operační techniky o vytvoření přístroje s takovými parametry, které umožní ještě lepší zobrazení nádorů s pomocí těchto molekulárních sond,“ nastínil Šedo.
Rakovina bude podle odhadů do roku 2035 nejčastější příčinou úmrtí v EU. V Česku je v současnosti druhá po nemocích srdce a cév, u lidí do 65 let první. Zkušenost s rakovinou má v Česku 700 tisíc lidí.
Národní ústav pro výzkum rakoviny financuje Evropská unie v rámci Národního plánu obnovy. Je jedním z pěti velkých výzkumných projektů programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví Exceles ministerstva školství.