Vědci vytvořili umělé buňky z programovatelné DNA. Jsou odolnější než ty přírodní

Američtí vědci v laboratoři vyrobili umělé buňky, které se chovají stejně jako ty přirozené. Mohlo by to podle nich mít obrovský význam pro medicínu.

Tým pod vedením Ronit Freemanové provedl experiment, ve kterém vědci manipulovali s DNA a proteiny – základními stavebními kameny života. Cílem bylo vytvořit buňky, které vypadají a chovají se jako přirozené buňky lidského těla. Podařilo se, výzkumníci tento úspěch považují za zásadní pro budoucí pokrok v medicíně. Mohl by být přínosem pro regenerativní medicínu, systémy pro podávání léků i účinnější diagnostické nástroje.

„Díky tomuto objevu můžeme uvažovat o konstrukci látek nebo tkání, které mohou být citlivé na změny ve svém prostředí a chovat se dynamicky,“ popsala konkrétní možnosti Freemanová.

Vesmír ukrytý v buňce

Lidské tělo je tvořené buňkami, průměrně je člověk postavený z přibližně 40 bilionů těchto „cihliček“. Buňky se skládají z proteinů, které se spojují, aby plnily nejrůznější úkoly a vytvářely složitější struktury – tkáně. Proteiny jsou také nezbytné pro vytvoření kostry buňky, které se říká cytoskelet. Bez něj by buňky nemohly fungovat, umožňuje jim pružnost – a to jak ve tvaru, tak v reakci na prostředí. Tento systém proteinových vláken navíc buňce pomáhá se dělit a je důležitý i pro přenos látek uvnitř.

Freemanová s kolegy použila přirozené proteiny, aby z nich vytvořila buňky s funkčním cytoskeletem, které mohou měnit tvar a reagovat na své okolí. Vědci k tomu využili novou programovatelnou technologii „peptid-DNA“, která řídí spolupráci peptidů, stavebních kamenů proteinů, a přepracovaného genetického materiálu tak, aby společně vytvořily cytoskelet. Zjednodušeně – vědci mohou naprogramovat DNA k tomu, aby skládala dohromady materiál buněk.

„DNA se běžně v cytoskeletu nevyskytuje,“ vysvětluje Freemanoová. „Přeprogramovali jsme proto sekvence DNA tak, aby fungovala jako stavební materiál, který váže peptidy dohromady. Jakmile jsme tento naprogramovaný materiál umístili do kapky vody, struktury získaly tvar,“ přiblížila.

V důsledku to znamená, že vědci mohou tímto způsobem vytvářet buňky sloužící specifickým funkcím, a dokonce jsou schopní detailně vyladit reakci buňky na různé faktory, které ji ohrožují. Jde stále o dost primitivní kopie živých buněk. Ty jsou sice výrazně složitější, ale jejich syntetické „příbuzné“ vytvořené v laboratoři profesorky Freemanové jsou zase díky tomu méně náchylné k náhodným změnám a také lépe odolávají třeba vyšším teplotám. „Syntetické buňky byly stabilní i při teplotě 50 stupňů Celsia, což otevírá možnost výroby buněk s mimořádnými schopnostmi v prostředí, které je pro lidský život běžně nevhodné,“ doplňuje Freemanová.

Lepší než přírodní?

Podle vědkyně jsou „její buňky“ vytvořené tak, aby vykonávaly určitou funkci a pak se modifikovaly, aby mohly plnit úkol nový. Jejich využití lze poměrně snadno přizpůsobit nové funkci přidáním různých peptidových nebo DNA vzorů. Tím by se daly buňky programovat, aby tvořily nejrůznější druhy tkání. Tyto nové materiály lze spojit s dalšími technologiemi syntetických buněk, to všechno s potenciálními aplikacemi, které by mohly způsobit revoluci v biotechnologii či lékařství.

„Tento výzkum nám pomáhá pochopit, co tvoří život,“ dodává Freemanová. „Technologie syntetických buněk nám umožní nejen reprodukovat to, co dělá příroda, ale také vyrábět materiály, které překonávají biologii,“ věří vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česká studentka se stala vítězkou světové olympiády v astronomii a astrofyzice

Česká výprava zaznamenala mimořádný úspěch na 5. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA-jr), která se konala v Thajsku. Přiváží domů jednu zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili a jedno čestné uznání. Hlavním úspěchem ale je, že absolutní vítězkou soutěže se stala Viktorie Snášelová, která získala také ocenění za nejlepší výsledek v teoretickém kole a cenu pro nejlepší dívku soutěže.
před 4 hhodinami

Polární vír opravdu slábne, ukazují data. Rozpad může nastat do 20. listopadu

Rozpad polárního víru letos zřejmě nastane dříve, než kdykoliv předtím v dějinách měření. Přineslo by to vpád studeného vzduchu, zatím ale není jasné, kam konkrétně.
před 6 hhodinami

USA mají letos už dvakrát víc případů spalniček než za celý loňský rok

Spojené státy letos zaznamenaly nejvíce případů spalniček od roku 1991. Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvedlo, že potvrzených případů je už 5182, přičemž pouze osmnáct připadá na zahraniční návštěvníky USA. Pro srovnání – za celý minulý rok bylo v zemi evidováno 2289 případů.
před 7 hhodinami

Celoživotní léky na autoimunitní nemoci selhávají, vědci testují nové terapie

Vědci zkoušejí revoluční přístup k léčbě revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy, lupusu a dalších závažných autoimunitních onemocnění, a to přeprogramováním narušeného imunitního systému pacientů, píše agentura AP.
před 9 hhodinami

AI průmysl by měl být regulován stejně jako léčiva nebo jádro, říká pro Bilanci analytik Brakel

Nejpokročilejší nástroje umělé inteligence nahrazují činnost člověka v řadě oblastí. Do vývoje generativní AI a cestě k superinteligenci jen letos míří rekordní bilion dolarů (přes 21,6 bilionu korun). Objevují se ale také první závažné incidenty, kdy agenti AI jednají mimo stanovené mantinely. Vývoji AI se věnuje nová epizoda pořadu ČT Bilance s podtitulem Na prahu AI apokalypsy. Tento díl odvysílá ČT1 od 22:15. AI průmysl by měl být regulován stejně jako léčiva nebo jaderná energetika, říká v rozhovoru analytik Future of Life Institutu Mark Brakel.
před 11 hhodinami

Česká firma navrhla letoun, který má vynášet náklad na hranici vesmíru

Rychlostí až 4300 kilometrů za hodinu by měl doletět na hranici vesmírného prostoru, tam by měl vyložit náklad a pak se vrátit na Zemi, kde přistane na běžném letišti. Autoři nového českého projektu věří, že by jejich stroj mohl létat už od roku 2032.
před 12 hhodinami

Obrněný obojživelník vládl dnu pravěkých oceánů. Fosilie našli v Číně

Před 237 miliony lety žil v pravěkých mořích na území dnešní Číny predátor, o němž až doposud věda nevěděla. Teď ho popsali paleontologové v odborném časopise Nature. Zjistili, že byl velmi výjimečný.
včera v 09:00‌‌

Na jihozápadě USA se kvůli záplavám a dešťům hroutí pouštní památky

Na úsecích náhorní pouště na severozápadě Nového Mexika v USA matka příroda pomocí větru, deště a plynutí času vytvarovala nadpozemské tvary, napsala agentura AP. Masivní kamenné desky vzdorují gravitaci a balancují na štíhlých hliněných podstavcích, zatímco některé pískovcové sloupy připomínají krajku, kterou roční období důkladně vymlela.
7. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.