Dva běžné respirační viry se mohou spojit, a vytvořit tak dohromady jakýsi hybridní virus, který se dokáže vyhnout lidskému imunitnímu systému. Umí tak mnohem snadněji napadnout plicní buňky. Vědci takovou „spolupráci“ pozorovali poprvé, zatím jen v laboratorních podmínkách.
Viry chřipky a RSV mohou spolupracovat. Když vniknou do jedné buňky, spojí se v něco horšího
Lidská buňka se někdy popisuje jako dům. Když ji navštíví virus, nejčastěji za sebou zabouchne dveře – a další se už dovnitř nedostane. Občas je za sebou ale nechá pootevřené, a dovnitř tak může vniknout další nevítaný virový návštěvník. Pak dojde k nepříjemné souběžné nákaze, kdy oba útočí vedle sebe. Teď ale vědci objevili třetí možnost: první i druhý návštěvník se spojí v jeden virus – a vytvoří monstrum.
Vědci se domnívají, že jejich nový výzkum by mohl pomoci vysvětlit, proč mohou souběžné infekce vést u některých pacientů k výrazně horšímu průběhu onemocnění – týká se to zejména obtížně léčitelných virových zápalů plic.
Když se spojí chřipka a RSV
O chřipce slyšel každý, ale respirační syncytiální virus (RSV) je mnohem méně známý – a to přesto, že je ještě rozšířenější. Může způsobovat běžné nachlazení, ale také může vést k vážným dýchacím obtížím, nebo dokonce k těžkému zánětu plic. Téměř všechny děti prodělají infekci RSV do svých dvou let. V průběhu života se může člověk nakazit tímto virem několikrát, přičemž infekce se může projevovat různě.
Virem RSV se může nakazit každý. Infekci lidé obvykle ani nezaznamenají, prodělají normální nachlazení nebo posmrkávají a za pár dní se zase zotaví. Virus ale může způsobit také velmi těžkou infekci. Někteří lidé jsou ohrožení závažnější formou onemocnění více a mohou vyžadovat hospitalizaci, kyslíkovou terapii a mohou mít dlouhodobé zdravotní následky, jako například astma.
Takzvané souběžné infekce, kdy se člověk nakazí oběma viry současně (na rozdíl například od velmi sobeckého rhinoviru), se u těchto dvou sice považují za relativně časté, ale zatím nebylo jasné, jak by reagovaly, kdyby se ocitly ve stejné buňce.
„Respirační viry patří do společenství mnoha virů, které se všechny zaměřují na stejnou oblast těla, na jednu ekologickou niku,“ uvedla pro deník Guardian Joanne Haneyová, která výzkum vedla. „Musíme pochopit, jak infekce jimi probíhají ve vzájemném kontextu, abychom získali úplnější obraz o biologii každého jednotlivého z nich.“
Haneyová a její kolegové v laboratoři záměrně infikovali lidské plicní buňky oběma – chřipkou a RSV. Ukázalo se, že si navzájem nekonkurovaly, ale to nebylo to nejpřekvapivější. Namísto toho oba splynuly dohromady a vytvořily hybridní virus ve tvaru palmy – RSV tvořil kmen a chřipka listy.
„Tento druh hybridu nebyl dosud nikdy popsán,“ uvedl profesor Pablo Murcia, který na výzkum publikovaný v časopise Nature Microbiology dohlížel. „Hovoříme o virech ze dvou zcela odlišných rodin, kdy se spolu kombinují genomem a vnějšími proteiny obou. Jedná se o úplně nový typ virového patogenu.“
A jak říká přísloví: nové koště dobře mete. Platí to i u virů. Proti těm novým se organismus zpravidla neumí ubránit, protože je nezná. A fungovalo to i u tohoto hybridního, který dokázal infikovat i sousední buňky – a to i v přítomnosti protilátek proti chřipce, jež by obvykle další nákazu zablokovaly. Protilátky se sice stále přichycovaly na chřipkových proteinech na povrchu hybridního viru, ale ten pouze využil sousední proteiny RSV, jimiž pak infikoval plicní buňky. Murcia dodal: „Chřipka využila hybridní virové částice jako trojského koně.“
Kromě toho, že spojení sil pomáhá virům vyhnout se imunitnímu systému, může jim také umožnit nakazit mnohem více druhů buněk v těle. Sezonní chřipka obvykle napadá buňky v nose, krku a průduškách, RSV zase dává přednost buňkám průdušek a plic – hybridní virus může napadat všechny tyto tkáně.
Důsledky mohou být závažné
Autoři se domnívají, že by tyto nové vlastnosti mohly zvýšit pravděpodobnost, že chřipka vyvolá závažnou a potenciálně i smrtelnou plicní infekci způsobenou virovým zápalem plic.
Jsou to ale zatím jen domněnky a předpoklady, které musí potvrdit (nebo vyvrátit) další výzkum. Tento byl omezený tím, že se studovaly jen buňky pod mikroskopem, nikoliv reálné tkáně v živém organismu. Tento druh studií se mnohdy ukáže jako neprůkazný, protože podmínky v opravdovém organismu bývají mnohem složitější než v Petriho misce – už jen proto, že do boje proti mikroorganismu se může zapojit mnohem více částí imunitního systému.
Nová zjištění by ale mohla vysvětlovat už dlouho známý problém, kdy v některých případech chřipka má těžší průběh, než se předpokládalo. „RSV má tendenci pronikat níže do plic než virus sezónní chřipky, a čím hlouběji infekce proniká, tím je pravděpodobnější, že onemocnění bude závažnější,“ vysvětlují autoři. A dodávají: „Je to další důvod, proč se vyhýbat nákaze více viry, protože k této hybridizaci bude pravděpodobně docházet častěji, pokud se lidé budou virům více vystavovat.“ A současně to zvyšuje i důležitost sezonního očkování – čím dříve se množení viru v těle zastaví, tím menší je šance, že ke vzniku nového viru dojde. Proti chřipce se očkuje před začátkem chřipkové sezony běžně, proti RSV sice zatím žádná vakcína schválena není, ale už se na ní pracuje – a výsledky jsou slibné.
Výzkum bude pokračovat dále – vědci chtějí zjistit, jestli podobné hybridy nemohou vznikat i souběžnými nákazami jiných virů. „Můj odhad je, že ano. A předpokládám, že se to týká i zvířecích virů. Tohle je teprve začátek cesty, která bude podle mého názoru dlouhá a na které se snad objeví velmi zajímavé poznatky,“ doplňuje Murcia.