První očkování proti RSV viru uspělo. Má vynikající výsledky, radují se vědci

Lidský respirační syncytiální virus známý pod zkratkou RSV trápí zejména děti. Právě u nich způsobuje bronchitidy a pneumonie, které mohou být značně závažné. Až doposud proti němu neexistovala vakcína.

Britští vědci dokončili třetí fázi rozsáhlé klinické studie, ve které testovali, jak účinný je přípravek jménem nirsevimab proti RSV viru u kojenců.  Výsledky jsou podle nich skvělé: během celé sezony respiračních chorob jedna dávka spolehlivě chránila na 74,5 procent před hospitalizací. 

Studie, kterou autoři vydali v odborném časopise New England Journal of Medicine, splňovala ty nejpřísnější nároky – byla dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná a postavená na dostatečném počtu zkoumaných osob. 

„Tyto skvělé výsledky ukazují, že nirsevimab má potenciál poskytnout ochranu proti RSV všem kojencům, což by znamenalo úplnou změnu paradigmatu v přístupu k tomuto onemocnění,“ konstatuje spoluautor studie William Muller.

Nejčastější důvod, proč kojenci končí v nemocnici

RSV je běžný, nakažlivý virus, který způsobuje sezónní epidemie infekcí dolních cest dýchacích a vede k bronchiolitidě a pneumonii u kojenců. Je také hlavní příčinou hospitalizací všech kojenců.

Studie se zúčastnili zdraví donošení i nedonošení kojenci, kteří vstupovali do své první RSV sezóny. Nirsevimab vlastně není klasickou vakcínou, ale jedná se o takzvanou monoklonální protilátku. Léky na stejném principu se úspěšně používají i proti covidu, jen v Česku zachránily tisíce životů.

Nirsevimab vyvíjejí společnosti AstraZeneca a Sanofi. Oproti vakcínám mají monoklonální protilátky několik výhod: zejména nevyžadují aktivaci imunitního systému a pomáhají poskytnout rychlou a přímou ochranu před onemocněním.

V současné době je jedinou dostupnou možností prevence RSV látka jménem palivizumab, její využití je ale omezené na vysoce rizikové kojence a poskytuje pouze jednoměsíční ochranu, takže k pokrytí celé sezóny RSV je třeba pět injekcí.

V součinnosti s druhou fází studie probíhala i třetí a rovněž ta byla publikována v časopise New England Journal of Medicine. Hodnotila bezpečnost nirsevimabu u kojenců s vrozenou srdeční vadou, chronickým plicním onemocněním a nedonošeností, kteří vstupovali do první sezóny RSV.  Prokázala, že nirsevimab má podobný profil bezpečnosti a snášenlivosti jako palivizumab. Výsledky u této populace kojenců naznačily podobnou ochranu proti RSV jako u zdravých donošených a pozdně nedonošených dětí.

Během pandemie covidu-19 se RSV díky epidemickým opatřením téměř ztratil, v současné době se ale zase v mnoha částech světa vrací – na podzim se s ním potýkaly i děti v Česku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.