První očkování proti RSV viru uspělo. Má vynikající výsledky, radují se vědci

Lidský respirační syncytiální virus známý pod zkratkou RSV trápí zejména děti. Právě u nich způsobuje bronchitidy a pneumonie, které mohou být značně závažné. Až doposud proti němu neexistovala vakcína.

Britští vědci dokončili třetí fázi rozsáhlé klinické studie, ve které testovali, jak účinný je přípravek jménem nirsevimab proti RSV viru u kojenců.  Výsledky jsou podle nich skvělé: během celé sezony respiračních chorob jedna dávka spolehlivě chránila na 74,5 procent před hospitalizací. 

Studie, kterou autoři vydali v odborném časopise New England Journal of Medicine, splňovala ty nejpřísnější nároky – byla dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná a postavená na dostatečném počtu zkoumaných osob. 

„Tyto skvělé výsledky ukazují, že nirsevimab má potenciál poskytnout ochranu proti RSV všem kojencům, což by znamenalo úplnou změnu paradigmatu v přístupu k tomuto onemocnění,“ konstatuje spoluautor studie William Muller.

Nejčastější důvod, proč kojenci končí v nemocnici

RSV je běžný, nakažlivý virus, který způsobuje sezónní epidemie infekcí dolních cest dýchacích a vede k bronchiolitidě a pneumonii u kojenců. Je také hlavní příčinou hospitalizací všech kojenců.

Studie se zúčastnili zdraví donošení i nedonošení kojenci, kteří vstupovali do své první RSV sezóny. Nirsevimab vlastně není klasickou vakcínou, ale jedná se o takzvanou monoklonální protilátku. Léky na stejném principu se úspěšně používají i proti covidu, jen v Česku zachránily tisíce životů.

Nirsevimab vyvíjejí společnosti AstraZeneca a Sanofi. Oproti vakcínám mají monoklonální protilátky několik výhod: zejména nevyžadují aktivaci imunitního systému a pomáhají poskytnout rychlou a přímou ochranu před onemocněním.

V současné době je jedinou dostupnou možností prevence RSV látka jménem palivizumab, její využití je ale omezené na vysoce rizikové kojence a poskytuje pouze jednoměsíční ochranu, takže k pokrytí celé sezóny RSV je třeba pět injekcí.

V součinnosti s druhou fází studie probíhala i třetí a rovněž ta byla publikována v časopise New England Journal of Medicine. Hodnotila bezpečnost nirsevimabu u kojenců s vrozenou srdeční vadou, chronickým plicním onemocněním a nedonošeností, kteří vstupovali do první sezóny RSV.  Prokázala, že nirsevimab má podobný profil bezpečnosti a snášenlivosti jako palivizumab. Výsledky u této populace kojenců naznačily podobnou ochranu proti RSV jako u zdravých donošených a pozdně nedonošených dětí.

Během pandemie covidu-19 se RSV díky epidemickým opatřením téměř ztratil, v současné době se ale zase v mnoha částech světa vrací – na podzim se s ním potýkaly i děti v Česku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 1 hhodinou

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 3 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 4 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 8 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 10 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...