První očkování proti RSV viru uspělo. Má vynikající výsledky, radují se vědci

Lidský respirační syncytiální virus známý pod zkratkou RSV trápí zejména děti. Právě u nich způsobuje bronchitidy a pneumonie, které mohou být značně závažné. Až doposud proti němu neexistovala vakcína.

Britští vědci dokončili třetí fázi rozsáhlé klinické studie, ve které testovali, jak účinný je přípravek jménem nirsevimab proti RSV viru u kojenců.  Výsledky jsou podle nich skvělé: během celé sezony respiračních chorob jedna dávka spolehlivě chránila na 74,5 procent před hospitalizací. 

Studie, kterou autoři vydali v odborném časopise New England Journal of Medicine, splňovala ty nejpřísnější nároky – byla dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná a postavená na dostatečném počtu zkoumaných osob. 

„Tyto skvělé výsledky ukazují, že nirsevimab má potenciál poskytnout ochranu proti RSV všem kojencům, což by znamenalo úplnou změnu paradigmatu v přístupu k tomuto onemocnění,“ konstatuje spoluautor studie William Muller.

Nejčastější důvod, proč kojenci končí v nemocnici

RSV je běžný, nakažlivý virus, který způsobuje sezónní epidemie infekcí dolních cest dýchacích a vede k bronchiolitidě a pneumonii u kojenců. Je také hlavní příčinou hospitalizací všech kojenců.

Studie se zúčastnili zdraví donošení i nedonošení kojenci, kteří vstupovali do své první RSV sezóny. Nirsevimab vlastně není klasickou vakcínou, ale jedná se o takzvanou monoklonální protilátku. Léky na stejném principu se úspěšně používají i proti covidu, jen v Česku zachránily tisíce životů.

Nirsevimab vyvíjejí společnosti AstraZeneca a Sanofi. Oproti vakcínám mají monoklonální protilátky několik výhod: zejména nevyžadují aktivaci imunitního systému a pomáhají poskytnout rychlou a přímou ochranu před onemocněním.

V současné době je jedinou dostupnou možností prevence RSV látka jménem palivizumab, její využití je ale omezené na vysoce rizikové kojence a poskytuje pouze jednoměsíční ochranu, takže k pokrytí celé sezóny RSV je třeba pět injekcí.

V součinnosti s druhou fází studie probíhala i třetí a rovněž ta byla publikována v časopise New England Journal of Medicine. Hodnotila bezpečnost nirsevimabu u kojenců s vrozenou srdeční vadou, chronickým plicním onemocněním a nedonošeností, kteří vstupovali do první sezóny RSV.  Prokázala, že nirsevimab má podobný profil bezpečnosti a snášenlivosti jako palivizumab. Výsledky u této populace kojenců naznačily podobnou ochranu proti RSV jako u zdravých donošených a pozdně nedonošených dětí.

Během pandemie covidu-19 se RSV díky epidemickým opatřením téměř ztratil, v současné době se ale zase v mnoha částech světa vrací – na podzim se s ním potýkaly i děti v Česku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 19 mminutami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 2 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 2 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 2 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 4 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 22 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 23 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34
Načítání...