Běžná rýma je schopná porazit nový koronavirus. Nachlazení covid nepustí do těla

Virus, který způsobuje obyčejné nachlazení, může z lidského těla vypudit koronavirus, zjistili vědci. Některé viry jsou známé tím, že soutěží, aby to byly právě ony, kdo zavleče do organismu infekci. Vědci z univerzity v Glasgow zjistili, že rhinovirus způsobující nachlazení je v tomto ohledu silnější než koronavirus, píše BBC News. Přínosy mohou sice být krátkodobé, ale rhinovirus je tak rozšířený, že by podle vědců mohl v některých ročních obdobích pomoci při zpomalení covidu.

BBC navrhuje, abyste si vlastní nos, hrdlo a plíce představili jako v řadě stojící domy. Když se virus dostane dovnitř, může buď podržet ostatním virům dveře a vpustit je také dovnitř, nebo za sebou naopak zabouchnout a všechny domy si nechat sám pro sebe.

Rhinovirus je jeden z nejsobečtějších virů a téměř vždycky člověka nakazí sám. Jiné viry, jako třeba adenoviry, mají zřejmě větší sklony ke „spolubydlení“.

Vzniklo mnoho spekulací, jak se v interakci s jinými viry bude chovat SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19. Komplikaci pro vědce navíc představuje skutečnost, že kvůli omezení kontaktů ve společnosti se zpomalilo šíření všech virů, a tak se hůře studují.

Boj koronaviru s rhinovirem

Tým z Centra výzkumu virů v Glasgow použil repliku výstelky dýchacích cest člověka, které jsou tvořené stejným typem buněk, a nakazil je virem SARS-CoV-2 a rhinovirem, který je jednou z nejrozšířenějších infekcí u lidí a způsobuje nachlazení.

Když vědci vypustili rhinovirus a SARS-CoV-2 zároveň, uspěl jen rhinovirus. Když měl rhinovirus náskok 24 hodin, SARS-CoV-2 se dovnitř vůbec nedostal. Pokud měl SARS-CoV-2 hodinový náskok, rhinovirus ho stejně přemohl a z organismu ho vypudil.

„SARS-CoV-2 se nikdy neuchytil, je silně inhibován rhinovirem. Je to naprosto vzrušující, protože pokud máte vysokou prevalenci rhinoviru, mohl by zastavit novou infekci SARS-CoV-2,“ uvedl doktor Pablo Murcia. Podobné efekty vědci zaznamenali už i dříve. Rozsáhlá epidemie rhinoviru možná oddálila epidemii prasečí chřipky v některých částech Evropy v roce 2009.

Další pokusy ukázaly, že rhinovirus spouští imunitní reakci uvnitř nakažených buněk, což viru SARS-CoV-2 zabrání v replikaci sebe sama. Když vědci zablokovali imunitní reakci, tak byla úroveň viru covidu stejná, jako když tam rhinovirus nebyl. Covid by však byl schopen znovu způsobit infekci, jakmile nachlazení polevilo a imunitní reakce se oslabila.

„Očkování plus hygienická opatření plus interakce mezi viry by mohly výrazně snížit výskyt SARS-CoV-2, ale největší přínos bude mít očkování,“ je přesvědčen doktor Murcia.

Rhinoviry dočasně vítězí

Podle profesora Lawrence Younga z Lékařské fakulty univerzity ve Warwicku jsou rhinoviry „vysoce přenosné“. Zveřejněná studie podle něj naznačuje, že „tato běžná infekce by mohla ovlivnit dopad covidu-19 a šíření SARS-CoV-2, zejména v podzimních a zimních měsících, kdy jsou sezonní nachlazení častější“.

Jak bude vše probíhat během následujících zim, je zatím velká neznámá. Koronavirus tu nejspíš stále někde bude a všechny ostatní infekce, které se během pandemie příliš nevyskytovaly, se mohou vrátit s větší silou, protože imunita vůči nim mezitím oslabila.

Lékařka Susan Hopkinsová z organizace spadající pod britské ministerstvo zdravotnictví již varovala, že nás čeká „těžká zima“. „Mohla by přijít vlna chřipky. Mohla by se objevit také vlna dalších onemocnění dýchacích cest a respiračních patogenů,“ uvedla.

Výsledky studie otiskl odborný časopis zaměřený na infekční choroby Journal of Infectious Diseases.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně

Nejznečištěnější vzduch na světě má podle švýcarské analýzy Pákistán. Koncentrace jemných částic v ovzduší tam překročila doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO) až třináctkrát. Česko se umístilo přibližně v polovině žebříčku.
před 3 hhodinami

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko připravuje vlastní Starlink, využívat ho bude i armáda

Rusko připravuje vlastní satelitní internet. Společnost Bjuro 1440, která má projekt Rassvet na starosti, tento týden oznámila, že na oběžnou dráhu bylo vyneseno prvních šestnáct družic určených pro obdobu komunikačního systému Starlink společnosti SpaceX. Podle médií i expertů bude Moskva systém využívat i pro vojenské účely.
před 17 hhodinami

Brněnská botanická zahrada nasadila proti škůdcům dravá slunéčka

Botanická zahrada v Brně zahájila přechod na biologickou ochranu rostlin. Ve sklenících nově proti červcům nasadila dravá slunéčka, která škůdce aktivně vyhledávají a požírají. Důvodem změny je klesající účinnost chemických postřiků – červci si vůči nim postupně vytvořili odolnost.
před 19 hhodinami

Ultrazpracované potraviny poškozují plodnost, naznačuje výzkum

Čokoládové tyčinky, zmrzlina, slazené nápoje, sladké pečivo, chipsy, uzeniny, salámy, kuřecí nugetky – to všechno jsou takzvané ultrazpracované potraviny (UPF). Ty dnes tvoří v Evropě asi polovinu potravy a podle nové studie mohou mít vliv na početí i těhotenství. Souvisí nejen se sníženou plodností u mužů, ale také se zpomaleným růstem raných embryí a menšími žloutkovými váčky, které jsou pro raný embryonální vývoj nezbytné.
před 20 hhodinami

Vědci poprvé natočili, jak vorvaň dává hlavičku

Dospělý vorvaň může vážit až 52 tun. Když plnou rychlosti narazí do nějakého jiného tvora nebo objektu, může to být hodně bolestivé. O tomto chování vědci zatím slyšeli jen nepotvrzené historky, teď ho ale poprvé nafilmovali ve vysoké kvalitě.
před 22 hhodinami

Moře u Špicberků může stvořit bakterie vzdorující antibiotikům

Výzkum usazenin na dně u norského souostroví Špicberky odhalil obrovské množství mikroskopického života, včetně organismů s geny, které umožňují vznik i přenos odolnosti proti většině známých antibiotik.
včera v 10:11

Sítě místo spánku. Studie zkoumala, jak se u dětí zvyšuje pravděpodobnost budoucí deprese

V poslední době rychle přibývá výzkumů, které popisují, jaký vliv mají sociální sítě na děti. Další kamínek do mozaiky poznání tohoto jevu přinesla nová studie z Velké Británie, která naznačuje, proč vznikají po nadměrném užívání těchto médií duševní problémy.
včera v 07:33
Načítání...