Běžná rýma je schopná porazit nový koronavirus. Nachlazení covid nepustí do těla

Virus, který způsobuje obyčejné nachlazení, může z lidského těla vypudit koronavirus, zjistili vědci. Některé viry jsou známé tím, že soutěží, aby to byly právě ony, kdo zavleče do organismu infekci. Vědci z univerzity v Glasgow zjistili, že rhinovirus způsobující nachlazení je v tomto ohledu silnější než koronavirus, píše BBC News. Přínosy mohou sice být krátkodobé, ale rhinovirus je tak rozšířený, že by podle vědců mohl v některých ročních obdobích pomoci při zpomalení covidu.

BBC navrhuje, abyste si vlastní nos, hrdlo a plíce představili jako v řadě stojící domy. Když se virus dostane dovnitř, může buď podržet ostatním virům dveře a vpustit je také dovnitř, nebo za sebou naopak zabouchnout a všechny domy si nechat sám pro sebe.

Rhinovirus je jeden z nejsobečtějších virů a téměř vždycky člověka nakazí sám. Jiné viry, jako třeba adenoviry, mají zřejmě větší sklony ke „spolubydlení“.

Vzniklo mnoho spekulací, jak se v interakci s jinými viry bude chovat SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19. Komplikaci pro vědce navíc představuje skutečnost, že kvůli omezení kontaktů ve společnosti se zpomalilo šíření všech virů, a tak se hůře studují.

Boj koronaviru s rhinovirem

Tým z Centra výzkumu virů v Glasgow použil repliku výstelky dýchacích cest člověka, které jsou tvořené stejným typem buněk, a nakazil je virem SARS-CoV-2 a rhinovirem, který je jednou z nejrozšířenějších infekcí u lidí a způsobuje nachlazení.

Když vědci vypustili rhinovirus a SARS-CoV-2 zároveň, uspěl jen rhinovirus. Když měl rhinovirus náskok 24 hodin, SARS-CoV-2 se dovnitř vůbec nedostal. Pokud měl SARS-CoV-2 hodinový náskok, rhinovirus ho stejně přemohl a z organismu ho vypudil.

„SARS-CoV-2 se nikdy neuchytil, je silně inhibován rhinovirem. Je to naprosto vzrušující, protože pokud máte vysokou prevalenci rhinoviru, mohl by zastavit novou infekci SARS-CoV-2,“ uvedl doktor Pablo Murcia. Podobné efekty vědci zaznamenali už i dříve. Rozsáhlá epidemie rhinoviru možná oddálila epidemii prasečí chřipky v některých částech Evropy v roce 2009.

Další pokusy ukázaly, že rhinovirus spouští imunitní reakci uvnitř nakažených buněk, což viru SARS-CoV-2 zabrání v replikaci sebe sama. Když vědci zablokovali imunitní reakci, tak byla úroveň viru covidu stejná, jako když tam rhinovirus nebyl. Covid by však byl schopen znovu způsobit infekci, jakmile nachlazení polevilo a imunitní reakce se oslabila.

„Očkování plus hygienická opatření plus interakce mezi viry by mohly výrazně snížit výskyt SARS-CoV-2, ale největší přínos bude mít očkování,“ je přesvědčen doktor Murcia.

Rhinoviry dočasně vítězí

Podle profesora Lawrence Younga z Lékařské fakulty univerzity ve Warwicku jsou rhinoviry „vysoce přenosné“. Zveřejněná studie podle něj naznačuje, že „tato běžná infekce by mohla ovlivnit dopad covidu-19 a šíření SARS-CoV-2, zejména v podzimních a zimních měsících, kdy jsou sezonní nachlazení častější“.

Jak bude vše probíhat během následujících zim, je zatím velká neznámá. Koronavirus tu nejspíš stále někde bude a všechny ostatní infekce, které se během pandemie příliš nevyskytovaly, se mohou vrátit s větší silou, protože imunita vůči nim mezitím oslabila.

Lékařka Susan Hopkinsová z organizace spadající pod britské ministerstvo zdravotnictví již varovala, že nás čeká „těžká zima“. „Mohla by přijít vlna chřipky. Mohla by se objevit také vlna dalších onemocnění dýchacích cest a respiračních patogenů,“ uvedla.

Výsledky studie otiskl odborný časopis zaměřený na infekční choroby Journal of Infectious Diseases.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 51 mminutami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 1 hhodinou

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 1 hhodinou

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 3 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 20 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 21 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...