Premiéři Česka Petr Fiala a Polska Mateusz Morawieck podepsali ve čtvrtek dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v hnědouhleném Dole Turów u českých hranic. Uzavření mezistátní dohody ukončilo dlouholetý spor.
Polsko postaví val a podzemní stěnu, Česko stáhne žalobu. V čem spočívá dohoda o Dole Turów?
Události, komentáře: Tomáš Petříček (ČSSD) a Jan Zahradil (ODS) o dohodě ohledně Dolu Turów (zdroj: ČT24)
V dokumentu se Polsko zavazuje k tomu, že postaví podzemní stěnu k zabránění odtoku podzemních vod z České republiky. „Podzemní stěna je jediné opatření, které má šanci podzemní vodu v České republice ochránit,“ potvrzuje ředitel České geologické služby Zdeněk Venera. Na dohodě si cení toho, že Česko nově získá přístup k datům o hladině podzemní vody a vrtné profily z polské strany.
Funkčnost stěny, která má být dokončena letos v červnu, bude ale podle Venery možné řádně zhodnotit až po jednom roce fungování. „Smlouva garantuje to, že podzemní stěna bude funkční. Pokud by nebyla, smlouva umožňuje, že těžba bude muset být zastavena,“ uvedl také premiér Fiala.
Konstrukce bariéry podle něj bude stát v linii dlouhé jeden kilometr. V ní bude rozmístěno 200 vrtů, z nichž některé půjdou do hloubky až sto metrů. Budou vyplněny cementovou směsí, která zaceluje póry v hornině – tím má zabránit protékání podzemní vody.
Venera na dohodě oceňuje i dodatek o tom, že pokud do června 2023 nepřestanou po dokončení valů hladiny podzemní vody klesat, důl se nebude moct rozšiřovat dál za určitou hranici.
Podzemní voda a těžba v Žitavské pánvi
Polská strana bude muset rovněž vybudovat zemní ochranný val, který obce na české straně ochrání před prachem, hlukem a světelným smogem. Obavy mají zejména v obcích Václavice, Oldřich, a hlavně Uhelná, kterou od dolu dělí sotva půl kilometru.
Jáma u Dolu Turów má v současné době rozlohu 28 kilometrů čtverečních a je hluboká 225 metrů. Společnost PGE, která důl vlastní, zde chce těžit do roku 2044, což by znamenalo, že by se jáma rozšířila směrem k české hranici až na 30 kilometrů čtverečních a hluboká by mohla být až 330 metrů.
Obce v okolí dolu Turów
Dohoda také vyžaduje zajištění monitoringu hlukové zátěže z dolu, kvality ovzduší, terénních pohybů a hladin podzemních vod.
„Je potřeba si uvědomit, že to není jen důl, ale taky blízká elektrárna. Jsou to spojené nádoby. Je třeba vědět, jaké je znečištění jemnými prachovými částicemi,“ míní Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky.
Důsledky působení jemných prachových částic se podle něj ze všeho nejvíc dotýkají těhotných žen, které mohou rodit děti s nízkou porodní hmotností. Upozorňuje také na riziko zvýšené nemocnosti dětí v předškolním věku.
Ochrana okolo Dolu Turów
Finanční kompenzace a stažení žaloby
Obě země se nakonec dohodly na náhradě 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun) za škody způsobené těžbou v dole. Třicet pět milionů eur půjde podle premiéra Petra Fialy do Libereckého kraje, dalších deset milionů českému státu.
Česko díky dosažení dohody stáhne žalobu na Varšavu u Soudního dvora EU poté, co obdrží od Polska domluvené peníze. Fiala uvedl, že by to mělo být „v řádu hodin, nejpozději dnů“ od podepsání dohody.
Země se také dohodly na pětiletém soudním dohledu. Praha původně požadovala desetiletý dohled, Varšava dvouletý. Podle polského premiéra Mateusze Morawieckého nepůjde o stálý dohled, ale o případný zásah nezávislého subjektu, pokud by nastaly pochybnosti ohledně dodržování dohody.
Rozšíření těžby v dole Polsko předloni povolilo bez ohledu na námitky české strany. Česko se kvůli tomu obrátilo na Soudní dvůr EU, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. Poláci to odmítli. Generální advokát Soudního dvora EU dal ve čtvrtek za pravdu české žalobě.
Protože se Varšava odmítla podřídit zmíněnému předběžnému opatření soudu v Lucemburku a těžba pokračuje, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur (12,3 milionu korun) denně. Polsko platit odmítá a Evropská komise se mu v těchto dnech po několika neúspěšných výzvách chystá strhnout první část dlužné sumy z unijních dotací. Ani po stažení žaloby se na této záležitosti nic nezmění.
Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) považuje dohodu za kompromis. „Má celou řadu ale. Na druhou stranu si potřebujeme přiznat, že soudní spor u Evropského soudního dvora nebyl o tom, že bychom zastavili těžbu na Dole Turów. Tato dohoda dává aspoň nějaké garance, že obce a občané těch obcí budou moci si vystavět infrastrukturu, která to snížení spodní vody kompenzuje. Ale bohužel to nereflektuje nová data z předchozího roku,“ míní.
Europoslanec Jan Zahradil (ODS) je optimističtější. „Odstranila se jedna třecí plocha mezi Českou republikou a Polskem a hlavně se neodstranila zadarmo. Kdybychom nechali běžet soudní spor, kdyby Polsko bylo odsouzeno k tomu, že musí platit tučné pokuty, šlo by o účetní operaci, pokuty by se jim škrtly z evropských fondů a Česká republika by z toho neměla nic. Takhle přijdou reálné peníze, které z velké části dostane Liberecký kraj, z velké části vláda České republiky, takže reálný dopad je úspěch,“ je přesvědčen.