Konec utrpení u zubaře? Britové našli gen, který opravuje zuby

Kmenové buňky představují jednu z nejnadějnějších cest v moderní medicíně. Dokáží se totiž změnit na jiné specializované buňky v těle. Nový objev našel jejich využití v zubní medicíně: vědci našli gen, který pomáhá regeneraci zubů.

Výzkumníci z univerzity v Plymouthu popsali, jak se takzvané mezenchymální kmenové buňky podílí na opravě hmoty, která tvoří zuby. Zatím tento model studovali jen na myších, ale zubní tkáň u nich funguje velmi podobně jako u lidí.

Objev spočívá ve zjištění, jak buňky přispívají ke vzniku zuboviny, hmoty tvořící většinu chrupu. Současně vědci v této studii poprvé ukázali, že tento proces kontroluje gen Dlk1. Ten dokáže regeneraci zubu urychlovat a také zefektivnit, což by mohlo pomoci i v lékařské praxi – například při hojení zkažených nebo rozpadajících se zubů. Využít by se to dalo také při vážných poškozeních chrupu, která nastávají například při nehodách nebo úrazech.

Zub, který se sám zahojí

Pokud by se ukázalo, že u lidí vše funguje jako u myší, zub by si mohl s patřičnou lékařskou pomocí poškozené části sám opravit – bez dnešních zákroků často spojených s bolestí.
Autoři objevu upozorňují, že je sice ještě potřeba klinických studií, aby se funkčnost postupu potvrdila, ale modely na zvířatech vypadají velmi nadějně.

„Kmenové buňky jsou nesmírně důležité,“ vysvětluje hlavní autorka práce, profesorka Bing Huová. „V budoucnosti by se daly využít, aby v laboratořích regenerovaly tkáně poškozené nebo zničené. Proto je zásadní chápat, jak fungují,“ dodává. Věří, že právě její objev je v pochopení regenerace zásadní.

„Práce zatím probíhala na laboratorních modelech a je třeba dalšího studia, než tyto kmenové buňky začneme používat u lidí. Ale jedná se o opravdu velký přelom v regenerativní medicíně, který by mohl mít obří dopad na budoucí pacienty zubařských ordinací,“ popsala Huová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 4 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...