Konec utrpení u zubaře? Britové našli gen, který opravuje zuby

Kmenové buňky představují jednu z nejnadějnějších cest v moderní medicíně. Dokáží se totiž změnit na jiné specializované buňky v těle. Nový objev našel jejich využití v zubní medicíně: vědci našli gen, který pomáhá regeneraci zubů.

Výzkumníci z univerzity v Plymouthu popsali, jak se takzvané mezenchymální kmenové buňky podílí na opravě hmoty, která tvoří zuby. Zatím tento model studovali jen na myších, ale zubní tkáň u nich funguje velmi podobně jako u lidí.

Objev spočívá ve zjištění, jak buňky přispívají ke vzniku zuboviny, hmoty tvořící většinu chrupu. Současně vědci v této studii poprvé ukázali, že tento proces kontroluje gen Dlk1. Ten dokáže regeneraci zubu urychlovat a také zefektivnit, což by mohlo pomoci i v lékařské praxi – například při hojení zkažených nebo rozpadajících se zubů. Využít by se to dalo také při vážných poškozeních chrupu, která nastávají například při nehodách nebo úrazech.

Zub, který se sám zahojí

Pokud by se ukázalo, že u lidí vše funguje jako u myší, zub by si mohl s patřičnou lékařskou pomocí poškozené části sám opravit – bez dnešních zákroků často spojených s bolestí.
Autoři objevu upozorňují, že je sice ještě potřeba klinických studií, aby se funkčnost postupu potvrdila, ale modely na zvířatech vypadají velmi nadějně.

„Kmenové buňky jsou nesmírně důležité,“ vysvětluje hlavní autorka práce, profesorka Bing Huová. „V budoucnosti by se daly využít, aby v laboratořích regenerovaly tkáně poškozené nebo zničené. Proto je zásadní chápat, jak fungují,“ dodává. Věří, že právě její objev je v pochopení regenerace zásadní.

„Práce zatím probíhala na laboratorních modelech a je třeba dalšího studia, než tyto kmenové buňky začneme používat u lidí. Ale jedná se o opravdu velký přelom v regenerativní medicíně, který by mohl mít obří dopad na budoucí pacienty zubařských ordinací,“ popsala Huová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 11 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 13 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 14 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...