Zubařský zákrok z doby kamenné byl extrémně bolestivý. Archeologové na stopě prvního dentisty

Mezinárodní vědecký tým našel důkazy, že dentální péče byla překvapivě pokročilá už v době kamenné. Mezi nálezy byly například zuby vyvrtané pomocí ostrých nástrojů a zaplněné plombou z hmoty podobné asfaltu.

Zuby, které vědci studovali, pocházejí z Itálie; byly nalezeny v hornaté části Toskánska před asi 20 lety. Při detailním rozboru, na němž se podíleli vědci z mnoha oborů, se ukázalo, že díry v zubu nevytvořil kaz, ale nástroje zubaře.

Ten je do zubů vyvrtal pomocí ostrých, zřejmě kamenných nástrojů – celá procedura musela být výjimečně bolestivá. Neznámý pravěký zubař se dostal vrtákem až k nervu. Ze škrábanců nalezených uvnitř zubu se povedlo zjistit, že zákroků na zubu muselo být více, tyto stopy nemohly vzniknout pouhým žvýkáním.

První plomba, nebo něco jiného?

Vědci prokázali, že dutina v zubu byla vyplněna živicí, nějakou její organickou variantou. Výraz živice je označení pro organické kapaliny černé barvy a vysoké viskozity – jejich nejčastějšími formami jsou dehet a asfalt. Není náhodou, že živice se nazývala dříve i bitumen, což je slovo, ze které vznikl dnešní výraz beton. Živice mají totiž schopnost „vybetonovat“ jakékoliv místo – podobně jako dnešní plomby.

Tato práce vyšla v odborném časopise American Journal of Physical Anthropology. Majitel zubu musel žít v době před asi 13 000 lety, tedy v době kamenné. Kromě živice byly v zubu nalezeny zbytky slámy a vlasů nebo žíní. Co přesně na tom místě dělaly, není jasné – mohly však hrát nějakou roli jako antiseptická látka anebo anestetikum.

Vědci nevědí, proč otvor v zubu vznikl. Základní hypotézou je, že šlo o odstranění zkažené části zubu, ale nemohou vyloučit ani další možnosti – například tu, že byl vyvrtán úmyslně, aby se do zubu daly implantovat nějaké ozdoby. Majitelem zubu byl muž, s velkou pravděpodobností starší muž významného postavení. Teorii o zubu jako místě pro šperk podporuje i fakt, že tento nález pocházel z doby, kdy ještě lidé nepřešli ke stravě založené na obilí, která kvůli vysokému obsahu sacharidů přinesla lidstvu problémy s chrupem a kazy.

Jediný nález je samozřejmě jen velmi malý vzorek, ale v archeologii může i jediný nález znamenat přelom; v tomto případu jde o jedinečný doklad toho, že lidé i v tak vzdálené minulosti již dokázali i s velmi primitivními nástroji provádět poměrně náročné zákroky, jako je právě vrtání zubů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 13 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 14 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 15 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.