Zubařský zákrok z doby kamenné byl extrémně bolestivý. Archeologové na stopě prvního dentisty

Mezinárodní vědecký tým našel důkazy, že dentální péče byla překvapivě pokročilá už v době kamenné. Mezi nálezy byly například zuby vyvrtané pomocí ostrých nástrojů a zaplněné plombou z hmoty podobné asfaltu.

Zuby, které vědci studovali, pocházejí z Itálie; byly nalezeny v hornaté části Toskánska před asi 20 lety. Při detailním rozboru, na němž se podíleli vědci z mnoha oborů, se ukázalo, že díry v zubu nevytvořil kaz, ale nástroje zubaře.

Ten je do zubů vyvrtal pomocí ostrých, zřejmě kamenných nástrojů – celá procedura musela být výjimečně bolestivá. Neznámý pravěký zubař se dostal vrtákem až k nervu. Ze škrábanců nalezených uvnitř zubu se povedlo zjistit, že zákroků na zubu muselo být více, tyto stopy nemohly vzniknout pouhým žvýkáním.

První plomba, nebo něco jiného?

Vědci prokázali, že dutina v zubu byla vyplněna živicí, nějakou její organickou variantou. Výraz živice je označení pro organické kapaliny černé barvy a vysoké viskozity – jejich nejčastějšími formami jsou dehet a asfalt. Není náhodou, že živice se nazývala dříve i bitumen, což je slovo, ze které vznikl dnešní výraz beton. Živice mají totiž schopnost „vybetonovat“ jakékoliv místo – podobně jako dnešní plomby.

Tato práce vyšla v odborném časopise American Journal of Physical Anthropology. Majitel zubu musel žít v době před asi 13 000 lety, tedy v době kamenné. Kromě živice byly v zubu nalezeny zbytky slámy a vlasů nebo žíní. Co přesně na tom místě dělaly, není jasné – mohly však hrát nějakou roli jako antiseptická látka anebo anestetikum.

Vědci nevědí, proč otvor v zubu vznikl. Základní hypotézou je, že šlo o odstranění zkažené části zubu, ale nemohou vyloučit ani další možnosti – například tu, že byl vyvrtán úmyslně, aby se do zubu daly implantovat nějaké ozdoby. Majitelem zubu byl muž, s velkou pravděpodobností starší muž významného postavení. Teorii o zubu jako místě pro šperk podporuje i fakt, že tento nález pocházel z doby, kdy ještě lidé nepřešli ke stravě založené na obilí, která kvůli vysokému obsahu sacharidů přinesla lidstvu problémy s chrupem a kazy.

Jediný nález je samozřejmě jen velmi malý vzorek, ale v archeologii může i jediný nález znamenat přelom; v tomto případu jde o jedinečný doklad toho, že lidé i v tak vzdálené minulosti již dokázali i s velmi primitivními nástroji provádět poměrně náročné zákroky, jako je právě vrtání zubů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.