Proti bolesti u zubaře pomůže virtuální realita. Vyzkoušeno v Anglii

Jak zlepšit komfort při bolestivém zákroku u zubaře? Vědecký tým složený z lékařů, psychologů i techniků přišel s virtuálním řešením.

Je krásný slunečný den, procházíte se po pláži, ve vodě se prohánějí pestré ryby. Z mola zní uklidňující hudba, ze vzduchu pokřikování racků. A pak se ozve hlas vašeho zubaře, který vám oznámí, že si můžete set na virtuální realitu z hlavy sundat a že je po zákroku. To není sci-fi film, ale pro pacienty jedné experimentální zubařské ordinace v Devonu realita.

6 minut
Mučení ve virtuální realitě
Zdroj: ČT24

Výsledky experimentu jsou podle studie, která vyšla v odborném časopise Environment & Behaviour, velmi pozitivní. Provedli ho vědci z univerzit v Plymouthu, Exeteru a Birminghamu. Pacienti, kteří s tím souhlasili, mohli mít během standardního zubařského zákroku, jako je vrtání kazu nebo výměna zubní výplně, helmu s virtuální realitou. Vědci pak testovali, jak se lidé při a po zákroku cítí, pokud jsou bez helmy, anebo když v ní sledují procházku po mořském pobřeží anebo chůzi rušným městem. Výsledek práce byl přesvědčivý: ti, kdo se procházeli ve virtuální realitě po mořském břehu, cítili méně bolesti a měli na celý zákrok mnohem pozitivnější pohled. Vědci, kteří tento výzkum vedli, věří, že by tato metoda mohla účinně a současně lacině pomoci lidem, již trpí úzkostí z návštěvy zubaře.

Technologie je berlička, důležitá je psychologie

Překvapivé bylo, že lidé, kteří se jen virtuálně procházeli městem, žádnou změnu pocitu ze zákroku necítili. Nejde tedy o samotný zážitek spojený s jedinečností virtuální reality, ale především o typ vjemů, který pacienti vnímají. Hlavní autorka studie, Dr. Karin Tanja-Dijkstrová popsala, jak tento úspěch vnímá: „Použití virtuální reality ve zdravotní péči je již nyní na vzestupu, ale ještě jsme potřebovali důkazy, které sledují reálný dopad na pacienty. Náš výzkum ukazuje, že ve správných podmínkách by tato technologie mohla být použita i pro běžné pacienty.“

Autoři zdůrazňují, že právě správně zvolený typ a vzhled virtuálního prostředí jsou pro uklidnění pacientů bez použití medikace zásadní. Podle vědců je to důkazem, že virtuální příroda je vůbec nejúčinnější – předchozí dílčí studie naznačovaly, že velmi podobně fungují videa lesa a moře.

„Provedli jsme spoustu výzkumů, které prokazují, že lidé jsou nejspokojenější na břehu moře. Zdá se tedy logické, že jsme se vydali prozkoumat tento psychologický fenomén také ve virtuálním prostředí a zkoušíme to využít v potenciálně stresovém kontextu,“ řekl další z autorů studie, Dr. Mathew White.

Úroveň pozitivní zpětné vazby od pacientů byla podle výzkumu fantastická. „Snažíme se udělat to nejlepší, aby se pacienti cítili tak příjemně, jak je jenom možné – a snažíme se vždy hledat nové cesty, abychom to ještě zlepšili,“ uvedli vědci.

Vědci by nyní rádi stejný systém otestovali u dalších druhů lékařských zákroků, kde je potřeba, aby byl pacient při vědomí, ale současně klidný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...