Proti bolesti u zubaře pomůže virtuální realita. Vyzkoušeno v Anglii

Jak zlepšit komfort při bolestivém zákroku u zubaře? Vědecký tým složený z lékařů, psychologů i techniků přišel s virtuálním řešením.

Je krásný slunečný den, procházíte se po pláži, ve vodě se prohánějí pestré ryby. Z mola zní uklidňující hudba, ze vzduchu pokřikování racků. A pak se ozve hlas vašeho zubaře, který vám oznámí, že si můžete set na virtuální realitu z hlavy sundat a že je po zákroku. To není sci-fi film, ale pro pacienty jedné experimentální zubařské ordinace v Devonu realita.

Nahrávám video

Výsledky experimentu jsou podle studie, která vyšla v odborném časopise Environment & Behaviour, velmi pozitivní. Provedli ho vědci z univerzit v Plymouthu, Exeteru a Birminghamu. Pacienti, kteří s tím souhlasili, mohli mít během standardního zubařského zákroku, jako je vrtání kazu nebo výměna zubní výplně, helmu s virtuální realitou. Vědci pak testovali, jak se lidé při a po zákroku cítí, pokud jsou bez helmy, anebo když v ní sledují procházku po mořském pobřeží anebo chůzi rušným městem. Výsledek práce byl přesvědčivý: ti, kdo se procházeli ve virtuální realitě po mořském břehu, cítili méně bolesti a měli na celý zákrok mnohem pozitivnější pohled. Vědci, kteří tento výzkum vedli, věří, že by tato metoda mohla účinně a současně lacině pomoci lidem, již trpí úzkostí z návštěvy zubaře.

Technologie je berlička, důležitá je psychologie

Překvapivé bylo, že lidé, kteří se jen virtuálně procházeli městem, žádnou změnu pocitu ze zákroku necítili. Nejde tedy o samotný zážitek spojený s jedinečností virtuální reality, ale především o typ vjemů, který pacienti vnímají. Hlavní autorka studie, Dr. Karin Tanja-Dijkstrová popsala, jak tento úspěch vnímá: „Použití virtuální reality ve zdravotní péči je již nyní na vzestupu, ale ještě jsme potřebovali důkazy, které sledují reálný dopad na pacienty. Náš výzkum ukazuje, že ve správných podmínkách by tato technologie mohla být použita i pro běžné pacienty.“

Autoři zdůrazňují, že právě správně zvolený typ a vzhled virtuálního prostředí jsou pro uklidnění pacientů bez použití medikace zásadní. Podle vědců je to důkazem, že virtuální příroda je vůbec nejúčinnější – předchozí dílčí studie naznačovaly, že velmi podobně fungují videa lesa a moře.

„Provedli jsme spoustu výzkumů, které prokazují, že lidé jsou nejspokojenější na břehu moře. Zdá se tedy logické, že jsme se vydali prozkoumat tento psychologický fenomén také ve virtuálním prostředí a zkoušíme to využít v potenciálně stresovém kontextu,“ řekl další z autorů studie, Dr. Mathew White.

Úroveň pozitivní zpětné vazby od pacientů byla podle výzkumu fantastická. „Snažíme se udělat to nejlepší, aby se pacienti cítili tak příjemně, jak je jenom možné – a snažíme se vždy hledat nové cesty, abychom to ještě zlepšili,“ uvedli vědci.

Vědci by nyní rádi stejný systém otestovali u dalších druhů lékařských zákroků, kde je potřeba, aby byl pacient při vědomí, ale současně klidný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 1 hhodinou

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
před 17 hhodinami

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
před 18 hhodinami

Lidé jedli proso na českém území od doby bronzové. Začali kvůli změnám klimatu

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.