Proti bolesti u zubaře pomůže virtuální realita. Vyzkoušeno v Anglii

Jak zlepšit komfort při bolestivém zákroku u zubaře? Vědecký tým složený z lékařů, psychologů i techniků přišel s virtuálním řešením.

Je krásný slunečný den, procházíte se po pláži, ve vodě se prohánějí pestré ryby. Z mola zní uklidňující hudba, ze vzduchu pokřikování racků. A pak se ozve hlas vašeho zubaře, který vám oznámí, že si můžete set na virtuální realitu z hlavy sundat a že je po zákroku. To není sci-fi film, ale pro pacienty jedné experimentální zubařské ordinace v Devonu realita.

Nahrávám video

Výsledky experimentu jsou podle studie, která vyšla v odborném časopise Environment & Behaviour, velmi pozitivní. Provedli ho vědci z univerzit v Plymouthu, Exeteru a Birminghamu. Pacienti, kteří s tím souhlasili, mohli mít během standardního zubařského zákroku, jako je vrtání kazu nebo výměna zubní výplně, helmu s virtuální realitou. Vědci pak testovali, jak se lidé při a po zákroku cítí, pokud jsou bez helmy, anebo když v ní sledují procházku po mořském pobřeží anebo chůzi rušným městem. Výsledek práce byl přesvědčivý: ti, kdo se procházeli ve virtuální realitě po mořském břehu, cítili méně bolesti a měli na celý zákrok mnohem pozitivnější pohled. Vědci, kteří tento výzkum vedli, věří, že by tato metoda mohla účinně a současně lacině pomoci lidem, již trpí úzkostí z návštěvy zubaře.

Technologie je berlička, důležitá je psychologie

Překvapivé bylo, že lidé, kteří se jen virtuálně procházeli městem, žádnou změnu pocitu ze zákroku necítili. Nejde tedy o samotný zážitek spojený s jedinečností virtuální reality, ale především o typ vjemů, který pacienti vnímají. Hlavní autorka studie, Dr. Karin Tanja-Dijkstrová popsala, jak tento úspěch vnímá: „Použití virtuální reality ve zdravotní péči je již nyní na vzestupu, ale ještě jsme potřebovali důkazy, které sledují reálný dopad na pacienty. Náš výzkum ukazuje, že ve správných podmínkách by tato technologie mohla být použita i pro běžné pacienty.“

Autoři zdůrazňují, že právě správně zvolený typ a vzhled virtuálního prostředí jsou pro uklidnění pacientů bez použití medikace zásadní. Podle vědců je to důkazem, že virtuální příroda je vůbec nejúčinnější – předchozí dílčí studie naznačovaly, že velmi podobně fungují videa lesa a moře.

„Provedli jsme spoustu výzkumů, které prokazují, že lidé jsou nejspokojenější na břehu moře. Zdá se tedy logické, že jsme se vydali prozkoumat tento psychologický fenomén také ve virtuálním prostředí a zkoušíme to využít v potenciálně stresovém kontextu,“ řekl další z autorů studie, Dr. Mathew White.

Úroveň pozitivní zpětné vazby od pacientů byla podle výzkumu fantastická. „Snažíme se udělat to nejlepší, aby se pacienti cítili tak příjemně, jak je jenom možné – a snažíme se vždy hledat nové cesty, abychom to ještě zlepšili,“ uvedli vědci.

Vědci by nyní rádi stejný systém otestovali u dalších druhů lékařských zákroků, kde je potřeba, aby byl pacient při vědomí, ale současně klidný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled