Úrazy hlavy mohou napomáhat vzniku nádorů na mozku

Gliom je mozkový nádor, který se sice vyskytuje jen vzácně, když už ho ale lékaři diagnostikují, bývá velmi často smrtící. Už starší studie naznačovaly, že může existovat souvislost mezi poraněním hlavy a zvýšeným výskytem mozkových nádorů, důkazy ale nebyly jednoznačné. Teď ale vědci odhalili mechanismus, který by mohl tuto pozorovanou souvislost vysvětlit.

Velmi zjednodušeně tato souvislost spočívá v genetické mutaci, která působí při zánětu mozkové tkáně. Ta mění chování buněk a zvyšuje pravděpodobnost, že se stanou rakovinnými. Přestože byla nová studie z velké části provedena jenom na laboratorních myších, naznačuje, že je důležité prozkoumat význam těchto zjištění také pro lidské gliomy.

Práci vedla profesorka Simona Parrinellová. „Náš výzkum naznačuje, že úraz mozku může přispívat ke zvýšenému riziku vzniku rakoviny mozku v pozdějším věku,“ shrnula.

Gliomy jsou mozkové nádory, které často vznikají v nervových kmenových buňkách. Zralejší typy mozkových buněk, jako jsou astrocyty, věda považovala za méně náchylné ke vzniku nádorů. Nedávné poznatky ale ukázaly, že po poranění mohou astrocyty opět vykazovat chování kmenových buněk.

Gliom
Zdroj: Wikimedia Commons

Profesorka Parrinellová a její tým se proto rozhodli na myších prozkoumat, zda tato vlastnost může způsobit, že astrocyty budou schopné po úrazu mozku vytvořit nádor.

V experimentu mladým dospělým myším s poraněním mozku aplikovali vědci látku, která označila astrocyty červenou barvou a současně vyřadila funkci genu zvaného p53. O tom se ví, že hraje zásadní roli při potlačování mnoha různých druhů rakoviny. Kontrolní skupina dostala látku na obarvení astrocytů, ale nikoliv tu na zablokování genu p53.

Astrocyt vypěstovaný v laboratorní kultuře
Zdroj: Wikimedia Commons

Astrocyty za normálních okolností připomínají hvězdy – ostatně proto také dostaly své jméno. „Ale bez p53 a po poranění stáhly své větve a více se zakulatily,“ popsala profesorka Parrinellová. Nebyly pak podle ní sice úplně podobné kmenovým buňkám, ale jednoznačně se změnily.

„Nechali jsme tedy myši zestárnout, pak jsme se na buňky podívali znovu a zjistili jsme, že se astrocyty vrátily do stavu podobného kmenovým buňkám, včetně stop spojených s ranými gliomovými buňkami, které se mohou dělit,“ doplnila.

To naznačuje, že mutace v určitých genech působí na zánět mozku, který je vyvolán akutním poraněním a pak se v průběhu času zvyšuje během přirozeného procesu stárnutí, aby astrocyty s větší pravděpodobností iniciovaly vznik rakoviny. Tento proces změny na chování podobné kmenovým buňkám se skutečně urychlil, když vědci myším aplikovali roztok, o němž se ví, že vyvolává zánět.

Realita potvrzuje teorii

Reálný svět ale není laboratoř. Co vypadá jednoznačně ve zkumavce, se ve skutečném světě s jeho mnoha vlivy a větší složitostí může jevit úplně jinak. A proto autoři výzkumu hledali v další fázi důkazy, které by jejich hypotézu podpořily, také v lidské populaci.

Prošli elektronické lékařské záznamy více než 20 tisíc lidí, u nichž byl diagnostikován úraz hlavy, a porovnali u nich výskyt rakoviny mozku s kontrolní skupinou, která odpovídala věku, pohlaví a socioekonomickému statusu, ale neutrpěla žádné poranění hlavy.

Zjistili, že pacienti, kteří utrpěli úraz hlavy, měli téměř čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich v pozdějším věku vyvine rakovina mozku, než ti, kteří úraz hlavy neměli. Autoři přitom zdůrazňují, že je důležité mít na paměti, že riziko vzniku rakoviny mozku je celkově velice nízké, takže i po úrazu zůstává pouze mírné.

Profesorka Parrinellová dodala: „Víme, že normální tkáně nesou mnoho mutací, které vypadají, že nemají  významné účinky. Naše studie ale naznačuje, že pokud se k těmto mutacím přidá ještě poranění, vzniká synergický efekt. V mladém mozku je prvotní zánět jen slabý, takže se zdá, že mutace jsou pod kontrolou i po vážném poranění mozku. Naše práce na myších ale ukazuje, že při stárnutí se zánětlivost zvyšuje v celém mozku, silněji v místě dřívějšího poranění. A pokud dosáhne určité hranice, mutace se pak může projevovat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obraz, zvuk i hudba naráz. Rozlišit realitu od výtvorů AI je stále těžší

Modely umělé inteligence na generování videí jsou zase o krok dál, a lidé tak mají o něco menší šanci rozlišit realitu od výtvorů AI. Modely tvořící videa jsou již schopné pracovat zároveň s obrazem, zvukem i hudbou. Odborníci proto varují před větším šířením takzvaných deepfaků a dalšího závadného obsahu nebo kyberšikanou. Problém rozeznat některé umělé výtvory od skutečných záběrů už mají i experti.
před 1 hhodinou

Úsvit atomového věku začal Einsteinovým dopisem o Československu

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.
před 2 hhodinami

Mladí Tchajwanci a Číňané se s duševními problémy obracejí na AI

Na Tchaj-wanu a v Číně se mladí lidé obracejí s duševními problémy spíše na umělou inteligenci (AI) než na psychoterapeuta, napsal server The Guardian. Je pro ně jednodušší mluvit o věcech, které je trápí, s chatbotem než s reálnými lidmi. Odborníci ale upozorňují, že AI stále nemůže nabídnout ucelenou odbornou pomoc.
před 21 hhodinami

Trump vytáhl proti univerzitám, ohrožuje jejich schopnosti a prestiž

Situace na univerzitách ve Spojených státech je v současnosti napjatá. Soud dočasně zablokoval rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zakázat Harvardově univerzitě zapisovat zahraniční studenty, ale kroky šéfa Bílého domu přesto poškozují výzkumné instituce a mohou ohrozit jejich prestižní postavení.
před 22 hhodinami

Jak předpovídá počasí AI? Na deset dní dopředu a přesněji

Spolehlivou odpověď na otázku, jaké bude počasí, mají meteorologové na čtyři až sedm dní dopředu. Umělá inteligence ale vidí dál, až na hranici deseti dnů. Podle prvních zpráv jsou výsledky AI v mnoha ohledech lepší než předpovědi klasických modelů. Potvrzují to i nejnovější verze od Microsoftu nebo Googlu, jejichž umělé inteligence dokážou předpovídat přesněji i extrémy počasí.
včera v 07:20

Včelám hrozí 12 problémů. Jsou mezi nimi války, plasty i lampy

Válečné zóny, mikroplasty a pouliční osvětlení jsou nové hrozby, kterým čelí podle vědců včelí populace. Odborníci na včely z britské Readingské univerzity sestavili seznam dvanácti nejnaléhavějších hrozeb pro opylovače v příštím desetiletí, který zveřejnili ve zprávě nazvané Vznikající hrozby a příležitosti pro ochranu globálních opylovačů. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian.
26. 5. 2025

Narozen a pohřben v nevěstinci. Historici rozkrývají příběh belgického kojence

Belgičtí archeologové dokázali díky novým vědeckým metodám lépe popsat příběh kojence, jehož tělo našli pod podlahou veřejného domu.
26. 5. 2025

Geniální jestřáb pochopil semafor a využil ho pro lov

Ruskoamerický přírodovědec popsal zatím nepozorované chování dravého ptáka. Ten při lovu projevil mnohem více inteligence, než se u tohoto druhu kdy předpokládalo.
25. 5. 2025
Načítání...