Úrazy hlavy mohou napomáhat vzniku nádorů na mozku

Gliom je mozkový nádor, který se sice vyskytuje jen vzácně, když už ho ale lékaři diagnostikují, bývá velmi často smrtící. Už starší studie naznačovaly, že může existovat souvislost mezi poraněním hlavy a zvýšeným výskytem mozkových nádorů, důkazy ale nebyly jednoznačné. Teď ale vědci odhalili mechanismus, který by mohl tuto pozorovanou souvislost vysvětlit.

Velmi zjednodušeně tato souvislost spočívá v genetické mutaci, která působí při zánětu mozkové tkáně. Ta mění chování buněk a zvyšuje pravděpodobnost, že se stanou rakovinnými. Přestože byla nová studie z velké části provedena jenom na laboratorních myších, naznačuje, že je důležité prozkoumat význam těchto zjištění také pro lidské gliomy.

Práci vedla profesorka Simona Parrinellová. „Náš výzkum naznačuje, že úraz mozku může přispívat ke zvýšenému riziku vzniku rakoviny mozku v pozdějším věku,“ shrnula.

Gliomy jsou mozkové nádory, které často vznikají v nervových kmenových buňkách. Zralejší typy mozkových buněk, jako jsou astrocyty, věda považovala za méně náchylné ke vzniku nádorů. Nedávné poznatky ale ukázaly, že po poranění mohou astrocyty opět vykazovat chování kmenových buněk.

Gliom
Zdroj: Wikimedia Commons

Profesorka Parrinellová a její tým se proto rozhodli na myších prozkoumat, zda tato vlastnost může způsobit, že astrocyty budou schopné po úrazu mozku vytvořit nádor.

V experimentu mladým dospělým myším s poraněním mozku aplikovali vědci látku, která označila astrocyty červenou barvou a současně vyřadila funkci genu zvaného p53. O tom se ví, že hraje zásadní roli při potlačování mnoha různých druhů rakoviny. Kontrolní skupina dostala látku na obarvení astrocytů, ale nikoliv tu na zablokování genu p53.

Astrocyt vypěstovaný v laboratorní kultuře
Zdroj: Wikimedia Commons

Astrocyty za normálních okolností připomínají hvězdy – ostatně proto také dostaly své jméno. „Ale bez p53 a po poranění stáhly své větve a více se zakulatily,“ popsala profesorka Parrinellová. Nebyly pak podle ní sice úplně podobné kmenovým buňkám, ale jednoznačně se změnily.

„Nechali jsme tedy myši zestárnout, pak jsme se na buňky podívali znovu a zjistili jsme, že se astrocyty vrátily do stavu podobného kmenovým buňkám, včetně stop spojených s ranými gliomovými buňkami, které se mohou dělit,“ doplnila.

To naznačuje, že mutace v určitých genech působí na zánět mozku, který je vyvolán akutním poraněním a pak se v průběhu času zvyšuje během přirozeného procesu stárnutí, aby astrocyty s větší pravděpodobností iniciovaly vznik rakoviny. Tento proces změny na chování podobné kmenovým buňkám se skutečně urychlil, když vědci myším aplikovali roztok, o němž se ví, že vyvolává zánět.

Realita potvrzuje teorii

Reálný svět ale není laboratoř. Co vypadá jednoznačně ve zkumavce, se ve skutečném světě s jeho mnoha vlivy a větší složitostí může jevit úplně jinak. A proto autoři výzkumu hledali v další fázi důkazy, které by jejich hypotézu podpořily, také v lidské populaci.

Prošli elektronické lékařské záznamy více než 20 tisíc lidí, u nichž byl diagnostikován úraz hlavy, a porovnali u nich výskyt rakoviny mozku s kontrolní skupinou, která odpovídala věku, pohlaví a socioekonomickému statusu, ale neutrpěla žádné poranění hlavy.

Zjistili, že pacienti, kteří utrpěli úraz hlavy, měli téměř čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich v pozdějším věku vyvine rakovina mozku, než ti, kteří úraz hlavy neměli. Autoři přitom zdůrazňují, že je důležité mít na paměti, že riziko vzniku rakoviny mozku je celkově velice nízké, takže i po úrazu zůstává pouze mírné.

Profesorka Parrinellová dodala: „Víme, že normální tkáně nesou mnoho mutací, které vypadají, že nemají  významné účinky. Naše studie ale naznačuje, že pokud se k těmto mutacím přidá ještě poranění, vzniká synergický efekt. V mladém mozku je prvotní zánět jen slabý, takže se zdá, že mutace jsou pod kontrolou i po vážném poranění mozku. Naše práce na myších ale ukazuje, že při stárnutí se zánětlivost zvyšuje v celém mozku, silněji v místě dřívějšího poranění. A pokud dosáhne určité hranice, mutace se pak může projevovat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 1 hhodinou

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 2 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
včera v 09:00

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025
Načítání...