Poranění páteře patří mezi ta nejhůře léčitelná. Lékaři nyní informují o úspěchu s léčbou pomocí kmenových buněk. Injekce těchto buněk z kostní dřeně vedly u pacientů k významnému zlepšení motorických funkcí, uvedli vědci z Yaleovy univerzity a Japonska v odborném časopise Journal of Clinical Neurology and Neurosurgery.
Lékaři zjistili, že u více než poloviny pacientů bylo během několika týdnů po injekci pozorováno podstatné zlepšení klíčových funkcí, jako je schopnost chodit nebo používat ruce. Důležité také je, že nebyly hlášeny žádné podstatné nežádoucí účinky této terapie.
Léčení pacienti utrpěli několik týdnů před implantací kmenových buněk poranění míchy, většinou si je způsobili pádem nebo podobnou lehčí nehodou. Jejich příznaky zahrnovaly ztrátu motorických funkcí a koordinace, ztrátu smyslů, ale třeba i poruchu funkce střev a močového měchýře.
Kmenové buňky byly připraveny z vlastní kostní dřeně pacientů, a to prostřednictvím kultivačního protokolu, který trval několik týdnů ve specializovaném centru pro zpracování buněk. Buňky pak lékaři aplikovali pacientům intravenózně. Změna k lepšímu se dostavila velmi rychle po této terapii. Autoři ale varují před nadměrným nadšením, výsledky studie totiž nebyly zaslepené a neexistovaly v ní ani žádné kontrolní skupiny s placebem.
Vědci zdůrazňují, že výsleky předběžného výzkumu jsou sice velice nadějné, ale bude zapotřebí ještě dalších studií, jež mohou trvat i roky. Navzdory tomu jsou optimističtí: „Podobné výsledky s kmenovými buňkami u pacientů po mrtvici zvyšují naši jistotu, že tento přístup může být klinicky užitečný,“ uvedli.
„Myšlenka, že bychom mohli být schopni obnovit funkci po poranění mozku a míchy pomocí pacientových vlastních kmenových buněk, nás zaujala už před několika lety,“ řekl Waxman. „Teď máme první náznak, že by to mohlo být možné.“
Kmenové buňky jsou kontroverzní
Lidské embryonální kmenové buňky představují v posledních desetiletích nesmírně nadějný nástroj pro výzkum mnoha zdravotních poruch. Pokusy o léčbu chorob však zatím váznou na tom, že vědci neumějí z embryonálních kmenových buněk vypěstovat plnohodnotné léčebné buňky.
Ke zlomu došlo 6. listopadu 1998, když se podařilo americkým vědcům pod vedením Jamese Thomsona na Wisconsinské univerzitě poprvé v historii vytvořit embryonální kmenové buňky člověka. Většina buněk lidského embrya se promění v placentu a plodové obaly, které chrání vyvíjející se zárodek. Asi třetina buněk je ale předurčena k vývoji v budoucího člověka, v jakýkoli z asi 230 typů buněk dospělého lidského těla.
To vědce dlouho fascinovalo, až přišel průlom Jamese Thomsona. Ten potřeboval tři roky, aby mohl před 20 lety ohlásit světu, že proměnil buňky odebrané z lidského embrya na univerzální buněčnou „surovinu“, kterou je možné přetvářet na různé typy buněk člověka.
Lidské embryonální kmenové buňky jsou unikátní v tom, že se mohou vyvinout v jakýkoli buněčný typ přítomný v dospělém lidském těle. Díky tomu jsou potenciálně dobře využitelné pro léčebné účely u řady nemocí, například cukrovky, slepoty nebo Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci.
