Tým vědců z konsilia BioRescue vedeného Safari Parkem Dvůr Králové nad Labem vytvořil takzvané primordiální (prvotní) zárodečné buňky z kmenových buněk severního bílého nosorožce. Jsou předchůdkyněmi vajíček a spermií, uvedli zástupci Safari Parku Dvůr Králové. Označili to za významný krok k záchraně druhu, na kterém mají zásluhu hlavně odborníci z univerzity v Ósace. Dosud se toho nikdy nepodařilo dosáhnout u tak velkých savců.
Vědcům se podařilo vytvořit prvotní zárodečné buňky ohroženého nosorožce
Události ČT: Vědci učinili další krok k záchraně ohrožených nosorožců (zdroj: ČT24)
Jde o součást mezinárodního projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Vědci získali primordiální zárodečné buňky ze samice Nabiré, která uhynula ve Dvoře Králové v roce 2015.
„Naším cílem je vytvořit vajíčka a spermie v laboratoři, díky tomu budeme mít v budoucnu dostupnější mnohem širší genetickou variabilitu nosorožců bílých severních pro založení nové populace. Vytvoření primordiálních zárodečných buněk je významným a náročným krokem k tomuto cíli,“ řekl Jan Stejskal z dvorské zoo.
Poslední dvě samice
Nosorožci bílí severní jsou ohroženi vyhynutím. Poslední dvě samice tohoto druhu, třiatřicetiletá Nájin a její dcera Fatu, žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří králodvorské zoo.
Tým BioRescue se pomocí pokročilých metod umělé reprodukce snaží zachránit nosorožce bílé severní před vyhynutím. Vědci postup popsali poprvé tento týden v časopisu Science Advances.
„Vědci z BioRescue produkují embrya severních bílých nosorožců oplodněním oocytů (vaječných buněk) spermiemi v laboratoři. Embrya jsou poté určena k tomu, aby je odnosily náhradní matky jižních bílých nosorožců. Rozhodující pro produkci embryí je dostupnost oocytů a spermií,“ uvedli zástupci zoo.
Jak založit novou populaci?
Samice Fatu je podle nich jedinou dárkyní přirozených oocytů a program má k dispozici zmrazené sperma pouze od čtyř samců, přičemž někteří z nich jsou s Fatu blízce příbuzní. Pomocí technik spojených s kmenovými buňkami se vědci snaží tento problém překonat.
„Z živé tkáně, například z kůže nosorožců, je postupně možné vytvořit takzvané indukované pluripotentní kmenové buňky, následně primordiální zárodečné buňky a nakonec umělé gamety (pohlavní buňky), tedy oocyty a spermie. Tím by se zvýšil počet jedinců, z nichž bude možné založit novou populaci, až na dvanáct zvířat,“ sdělili vědci.
Odborníci vycházeli z poznatků získaných při práci s myšmi. V roce 2016 vytvořili primordiální zárodečné buňky a nakonec zárodečné buňky myší, které byly oplodněny v laboratoři, a narodili se z nich zdraví potomci. V případě bílých nosorožců japonští vědci spolupracují s kolegy z několika evropských institucí.
Vědci sdělili, že jakmile bude vytvoření umělých gamet úspěšné, spojí se tento plán s postupy, které provádějí s přirozenými gametami. Stejně jako v případě oocytů získaných z Fatu a spermií ze zmrazených vzorků budou uměle vytvořená vajíčka a spermie oplodněny v laboratoři. Vytvořená embrya budou uložena v tekutém dusíku, než bude možný jejich přenos do náhradní matky.