Nová studie přináší naději pro lidi trpící virem HIV. U opičí obdoby nemoci se vědci zaměřili na pochopení toho, proč se někdo dokáže vyléčit a někdo ne.
Vědci poprvé vyléčili opice z obdoby viru HIV. Přináší to naději i pro lidi
Člověka napadá virus HIV, opice a primáty virus SIV. Oba jsou si velmi podobné, je možné, že měly společného předka. A oba způsobují podobnou nemoc, které se u lidí říká AIDS.
U opic byla zatím neléčitelná, u lidí se už podařila léčit – pomocí transplantace kmenových buněk. Ovšem bylo to jen v několika případech, tato metoda má totiž zatím příliš vedlejších účinků na to, aby se dala používat hromadně.
Vyléčení opic přináší naději, že se podaří proces udělat bezpečnějším a spolehlivějším i pro lidské pacienty.
Boj proti HIV
První člověk, kterého se podařilo z HIV vyléčit, se jmenoval Timothy Ray Brown. Říká se mu také „berlínský pacient“. Od té doby už uplynulo čtrnáct let.
Brown měl kromě HIV také akutní myeloidní leukémii, kvůli níž musel podstoupit vždy rizikovou transplantaci kmenových buněk. Kmenové buňky, které dostal, pocházely od dárce s mutací v genu CCR5, což znamenalo, že mu chyběl receptor, který HIV používá k tomu, aby napadal bílé krvinky. Berlínský pacient po transplantaci začal produkovat bílé krvinky, které HIV zkrátka neumí napadnout. A protože se pak nemohl v jeho těle šířit, pomalu vymřel.
Čtyři další pacienti se vyléčili stejným způsobem – ale metoda se jinak pro svou riskantnost nepoužívá. Hlavně proto, že dnes už má medicína k dispozici účinné léky, které umožňují lidem s HIV žít téměř běžný život. Zásadní roli měl ve vývoji těchto léků český vědec Antonín Holý.
Pro pacienty je tato cesta spojená s celoživotním užíváním léčiv komfortnější než bolestivá a riskantní transplantace dřeně. Používá se proto vlastně jen u osob, které potřebují tuto transplantaci z jiných důvodů. Výzkum na opicích by to ale mohl změnit.
Nemoc proti nemoci
Čtyři z pěti lidí vyléčených kmenovými buňkami měli nemoc známou jako GvHD, kdy bílé krvinky dárce napadají buňky hostitele. Je to jen náhoda, nebo má choroba pozitivní vliv na boj proti HIV? Vědce zajímá její vliv na možnost léčby, ale pokud by se to mělo používat, je zapotřebí pochopit ji.
Tým profesora Jonaha Sacha z Oregonské univerzity transplantoval čtyřem makakům trpícím SIV kmenové buňky od opic, které trpí GvHD – a další čtyři makaky nechal jako kontrolní skupinu. Výsledky se projevily velmi rychle.
U všech čtyř zvířat, která dostala transplantaci, začala koncentrace viru rychle klesat. Dva makakové se vyléčili úplně, ani po čtyřech letech u nich není ani stopa po jediném virionu. Druzí dva se sice neuzdravili, ale i tak je padesátiprocentní úspěšnost pro vědce velmi pozitivní zprávou.
Sama o sobě není úspěšnost ale tak zajímavá; důležité je spíš to, že experiment přinesl lékařům spoustu informací o tom, jak mechnismus může fungovat.