Konec plešatosti? Vědci vytvořili vlasy z kmenových buněk

Experti z kalifornského výzkumného ústavu Sanford Burnham Prebys vytvořili přirozeně vypadající vlasy, které normálně rostou z lidské kůže. Využili k tomu takzvané pluripotentní kmenové buňky. Jde o úspěch, který by mohl přinést revoluci do vlasové péče a celého průmyslu, který se kolem ní i plešatosti točí.

Autoři o svém úspěchu informovali odbornou veřejnost na konferenci Mezinárodní společnosti pro výzkum kmenových buněk. Novou technologii už si licencovala společnost Stemson Therapeutics.

Plešatost neboli alopecie představuje potenciálně obrovský trh, jen ve Spojených státech tímto zdravotním problémem trpí asi 80 milionů mužů, žen a dětí. Příčinami jsou genetika, věk, léčba rakoviny, ale také popáleniny a různé zdravotní problémy. Ztráta vlasů je také často spojována s extrémními emocionálními problémy, které mohou snižovat kvalitu života a přispívat k úzkosti a depresi.

Testy na lidských dobrovolnících

„Náš nový postup, který jsme právě popsali, konečně překonává technologické bariéry, které bránily tomu, aby náš objev mohl fungovat v reálném životě,“ uvedl profesor Alexey Terskikh, který výzkum vedl. „Nyní máme opravdu robustní a vysoce kontrolovatelnou metodu pro vytváření přirozeně vypadajících vlasů, které rostou z kůže. Využíváme k tomu obnovitelný zdroj lidských kmenových buněk. Jedná se o kritický průlom ve vývoji prostředků proti plešatosti založených na buněčném výzkumu,“ dodal.

Terskikh studuje typ buněk v takzvané dermální papile, což je pojivová tkáň, ve které jsou krevní kapiláry přivádějící živiny vlasové cibulce. Tamní buňky kontrolují růst vlasu, jeho sílu, délku i růstový cyklus. Už před čtyřmi roky se jeho týmu podařilo, že vlasy vyrostly tímto postupem na myších. Tehdy byl ale celý proces ještě nekontrolovaný a potřeboval spoustu vylepšení. Nový postup to ale celé řeší.

Jeho základem je jakási mřížka, která je vyrobená ze stejného materiálu jako vstřebatelné stehy. Ta tvoří kostru, jež udává směr růstu vlasů a pomáhá současně implantovaným kmenovým buňkám. Nakonec se mřížka vstřebá do těla. Vědci si úspěšnost tohoto postupu ověřili při řadě experimentů na bezsrstých myších, nyní zbývá poslední krok, ještě vše otestovat na lidských dobrovolnících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...