Biologové vytvořili syntetická lidská embrya s využitím kmenových buněk. Jde o zásadní průlom, ke vzniku embrya totiž nebylo potřeba vajíček ani spermií. Cílem je studium genetických poruch a příčin potratovosti. Výzkum vyvolal i negativní reakce expertů. Tvrdí, že jde o překročení hranic etiky.
Vědci ve Velké Británii vytvořili raná stádia embryí, shluky buněk, která ještě nemají ani tlukoucí srdce ani počátky vývoje mozku. Obsahují ale buňky, z nichž vznikají placenta, žloutkový váček a samotné embryo.
O přelomovém objevu informovala vědeckou veřejnost profesorka Magdalena Żernicka-Goetzova z univerzity v Cambridge a Kalifornského technologického institutu v polovině června na výročním zasedání Mezinárodní společnosti pro výzkum kmenových buněk v Bostonu.
„Přeprogramováním embryonálních kmenových buněk můžeme vytvořit modely podobné lidským embryím,“ citoval její projev deník The Guardian.
- Kmenové buňky jsou nediferencované živočišné buňky, které mají schopnost se dělit a přeměnit se na jiný buněčný typ.
- Tato schopnost umožňuje tělu vytvořit nové buňky, a opravit tak poškozené části těla, které se skládají například z buněk, jež se dělit nesvedou.
Embrya, která nebudou žít
Vědci neplánují, že by v blízké budoucnosti tato syntetická embrya využívali klinicky. Jejich implantace do dělohy by byla podle zákonů, které v současné době platí, nezákonná. Vědci zatím ani netuší, jestli by tyto embryonální struktury byly schopné dozrát.
„V současné době je vývoj embryí v Evropě velmi rychlý. Pokud se pomocí kmenových buněk namodeluje normální vývoj lidského embrya, můžeme získat strašně moc informací o tom, jak začínáme vývoj a co se může pokazit, aniž by se musela k výzkumu používat opravdová embrya,“ uvedl Robin Lovell-Badge z Institutu Francise Cricka v Londýně.
Cesta k umělým embryím
Výzkum začal, když se dvěma na sobě nezávislým skupinám vědců podařilo přimět kmenové buňky myší, aby se samy zkombinovaly do podoby velmi raných embryí. Jednu z těchto skupin vedla právě profesorka Żernicka-Goetzová.
Od té doby se nejrůznější týmy snaží přenést výsledky na lidská embrya. Až doposud se to ale dařilo jen u těch opravdu nejvíce zárodečných fází, kdy je embryo jen shlukem buněk.
Nový experiment je přelomový v tom, že se vědcům vedeným Żernickou-Goetzovou podařilo v laboratořích dovést tato umělá lidská embrya až do věku 14 dnů přirozeného vývoje.
To znamená, že se dostaly do vývojové etapy, která se označuje jako gastrulace. Během ní se z původního shluku buněk začínají vytvářet základní osy budoucího těla a buňky se mění na různé druhy. V této fázi embryo sice zatím nemá bijící srdce, střeva ani počátky mozku, ale v modelu už byly přítomné takzvané primordiálních buňky, které jsou předchůdci vajíčka a spermie.
Kontroverze
Tento výzkum výrazně předběhl zákony, které s něčím takovým nepočítají. Omezují jen vývoj embryí, jež vznikla z vajíčka a spermie. Na ta, která pocházejí jen z kmenových buněk, nikdo nemyslel.
Vědci se proto snaží o seberegulaci, přinejmenším v Evropě a USA. „Pokud chceme, aby se tyto modely co nejvíc podobaly normálním embryím, pak by se s nimi mělo svým způsobem zacházet stejně,“ doplnil Lovell-Badge. „V současné době ale v legislativě nejsou a lidé z toho mají obavy,“ připustil.
Jednou z důležitých otázek také je, jestli je možné, aby se taková embrya vyvíjela dál. V tomto experimentu vědci vývoj ukončili po 14 dnech. Odpověď na otázku tedy nemají, už jen proto, že by její hledání vyžadovalo překročení mnoha etických hranic.
Když se ale v minulosti experimentovalo s podobnými embryi u myší, ukázalo se, že přes významnou podobnost s „originálními“ nejsou životaschopná. Když je vědci implantovali do myších děloh, žádné z nich se nevyvinulo. A stejně dopadly také experimenty s opicemi v Číně. Proč to tak je, vědci také zatím nevědí.
