Francis Crick

Březost vede k trvalým změnám propojení neuronů v mozku, vyplývá z nového výzkumu, který přináší nové poznatky o vlivu hormonů na chování. Výzkum sice proběhl na myších, vědci se ale domnívají, že velmi podobné to bude u těhotných žen –⁠ mechanismus je totiž stejný.

Biologové vytvořili syntetická lidská embrya s využitím kmenových buněk. Jde o zásadní průlom, ke vzniku embrya totiž nebylo potřeba vajíček ani spermií. Cílem je studium genetických poruch a příčin potratovosti. Výzkum vyvolal i negativní reakce expertů. Tvrdí, že jde o překročení hranic etiky.

Zhruba stejný počet genů jako škrkavka a méně genů než kukuřice má Homo sapiens, jehož genom je z 99 procent stejný jako genom šimpanze či neandertálce. I tyto zajímavosti zjistili vědci díky objevu struktury DNA (deoxyribonukleové kyseliny), který oznámili před rovnými sedmdesáti lety, 25. dubna 1953.

Vědci londýnského Institutu Francise Cricka tvrdí, že se jim podařilo odhalit, jakým způsobem přispívá znečištěné ovzduší ke vzniku rakoviny plic u lidí, kteří nikdy nekouřili. Jejich objev zcela mění dosavadní chápání vzniku nádorů plic. Tým tvrdí, že znečištěné ovzduší nezpůsobuje poškození buněk, ale spíše probuzení těch starých a poškozených.