Vědci londýnského Institutu Francise Cricka tvrdí, že se jim podařilo odhalit, jakým způsobem přispívá znečištěné ovzduší ke vzniku rakoviny plic u lidí, kteří nikdy nekouřili. Jejich objev zcela mění dosavadní chápání vzniku nádorů plic. Tým tvrdí, že znečištěné ovzduší nezpůsobuje poškození buněk, ale spíše probuzení těch starých a poškozených.
Podle profesora Charlese Swantona, jednoho z předních světových odborníků na tuto oblast, znamená objev začátek nové éry výzkumu a zřejmě i možnost vyvinout léky, které vznik rakoviny plic zastaví.
Klasický pohled na rakovinu začíná u zdravé buňky. Ta získává stále více mutací ve svém genetickém kódu neboli DNA, až dosáhne kritického bodu. Pak se z ní stane rakovina a nekontrolovatelně roste.
Tato představa je však problematická. Například tím, že se rakovinné mutace vyskytují ve zdánlivě zdravé tkáni. Nebo tím, že mnoho látek, o kterých je známo, že způsobují rakovinu – včetně znečištěného ovzduší – lidskou DNA nepoškozuje.
Vědci nyní poskytli důkazy podporující jinou myšlenku. Podle ní je v DNA lidské buňky už přítomno poškození – vzniklé během růstu a stárnutí. Ale je třeba nějaký spouštěč, kvůli kterému se tato poškozená buňka změní na rakovinnou.
Vědci k tomu došli při zkoumání toho, proč rakovinou plic onemocní i nekuřáci. Drtivá většina případů rakoviny plic je způsobena kouřením, ale přesto jeden z deseti případů ve Velké Británii je způsoben znečištěným ovzduším.
Vědci z Institutu Francise Cricka se zaměřili na formu znečištění ovzduší jemnými prachovými částicemi PM2,5, které jsou mnohem menší než průměr lidského vlasu. Výzkum, jehož výsledky představili na kongresu ESMO, byl velmi robustní – vycházel z údajů o více než 400 tisících lidech.
Na základě řady podrobných výzkumů prokázali, že v místech s vyšší úrovní znečištění ovzduší se vyskytovalo více případů rakoviny plic, které nebyly způsobeny kouřením.
Zjistili také, že vdechování částic PM2,5 vede k uvolňování chemického alarmu – interleukinu 1 beta – v plicích. Ten způsobuje zánět a aktivuje buňky v plicích, aby pomohly opravit případné poškození. Přibližně jedna z 600 tisíc buněk v plicích padesátiletého člověka ale už obsahuje potenciálně rakovinné mutace. Ty se získávají s věkem, ale vypadají zcela zdravě, dokud se neaktivují chemickým alarmem a nestanou se rakovinotvornými.
Zásadní pak je, že se výzkumníkům podařilo zastavit vznik rakoviny u myší vystavených znečištěnému ovzduší pomocí léku, který blokuje zmíněný chemický alarm. Výsledky jsou podle BBC News dvojnásobným průlomem, a to jak pro pochopení dopadu znečištění ovzduší, tak pro základy toho, jak vzniká rakovina.
Proč mají nekuřáci rakovinu
Členka výzkumného týmu Institutu Francise Cricka, doktorka Emilia Limová, uvedla, že lidé, kteří nikdy nekouřili, ale onemocněli rakovinou plic, často netušili proč. „Dát jim nějaké vodítko, jak to může fungovat, je opravdu velmi důležité,“ míní.
Dodala, že 99 procent lidí na světě žije v místech, kde znečištění ovzduší překračuje limity doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO).
Výsledky ale také ukázaly, že samotné mutace ke vzniku rakoviny vždy nestačí. Zapotřebí je další prvek.
Podle profesora Swantona jde o nejzajímavější zjištění, s nímž se jeho laboratoř setkala, protože „přehodnocuje naše chápání toho, jak jsou nádory iniciovány“. Podle něj to povede k „nové éře“ molekulární prevence rakoviny. A jako úplná fantazie už se nezdá ani myšlenka, že jednou budou lidé užívat pilulky blokující rakovinu, pokud budou žít v oblasti se silně znečištěným ovzduším.
Podle předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martiny Koziar Vašákové má čistota ovzduší na vznik rakoviny plic vliv, zásadní je ale kouření. „Znečištěné ovzduší zcela jistě zvyšuje riziko plicních nemocí včetně rakoviny plic. Nicméně kouření má roli dominantní,“ sdělila Koziar Vašáková.
