Neurologie strana 2 z 2

Britští neurologové začali studovat vzruchy v mozcích ozbrojených policistů. A to v situacích, kdy jde o život – ať už jejich vlastní, nebo cizí. Sice jen v prostředí virtuální reality, získaná data ale skutečným stavům odpovídají. Cílem je lépe pochopit reakce ve vyhrocených okamžicích, a policisty na ně lépe připravit.

Lidská nervová soustava je komplikovaný systém, kterému vévodí mozek. O významu míchy se sice ví už dlouho, ale nyní o ní vědci zjistili něco nového: kontroluje i mnohem složitější procesy, například umístění rukou.

Pokud se člověk dotýká sám sebe, mozek na to reaguje méně než při doteku od ostatních. Naznačila to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Podle vědců by jejich zjištění mohlo přispět k lepšímu porozumění tomu, co konkrétně se v lidském těle po obou typech těchto doteků děje.

„Poutníče, zvěstuj Lakedaimonským, že my tuhle mrtvi ležíme, jakož zákony kázaly nám.“ Tento slavný epitaf Sparťanům, kteří zemřeli v bitvě u Thermopyl, napsal dnes již prakticky zapomenutý řecký básník Simónidés z Keu. Skládáním a veršováním dlouhých epických básní se živil, a tak si vypracoval mnemotechnickou metodu, jak si zlepšit paměť. 2500 let poté, co zemřel, potvrdili neurovědci, že jeho metodika dokáže zlepšit paměť až dvojnásobně.

Knihy a kurzy, které pomáhají člověku odhalit a rozvinout jeho kreativitu, jsou nesmírně populární. Ale možná i zbytečné, tvůrčí schopnosti jsou totiž zřejmě úplně jinde.

Vědci ze Švýcarska umožnili pokusné opici opět ovládat jinak chromou nohu. Pomocí implantovaných přístrojů totiž obešli poškozenou míchu. Vůbec poprvé sestrojili zařízení, které dokáže číst signály z mozku a ty pak v reálném čase předávat paralyzované končetině. Výzkum publikoval prestižní vědecký časopis Nature.