Kde se v mozku ukrývá kreativita? Neurologové ji našli mezi hemisférami

Knihy a kurzy, které pomáhají člověku odhalit a rozvinout jeho kreativitu, jsou nesmírně populární. Ale možná i zbytečné, tvůrčí schopnosti jsou totiž zřejmě úplně jinde.

Podle neurologů z Duke University spočívá lidská kreativita v prostoru mezi mozkovými hemisférami – respektive v jejich propojení. Vědci analyzovali propojení v bílé hmotě v 68 oblastech mozku.

Tato mozková tkáň se nachází pod šedou hmotou, tedy pod mozkovou kůrou. Dostala jméno podle její barvy; je tvořená vlákny, jež vystupují z kůry, a dráhami, které propojují jednotlivé části mozku. Spojují miliardy neuronů a přenášejí mezi nimi elektrické signály.

Propojení mezi mozkovými hemsférami
Zdroj: Duke University

Vědci vycházeli z magnetické resonance: pomocí této zobrazovací techniky získali detailní gigabytové snímky pohybu ve zkoumaných částech mozku. Počítačové algoritmy pak z těchto údajů vytvořily třírozměrné mapy mozku. Důležité ale bylo, při jakých činnostech neurologové lidi zkoumali: jednalo se o testy kreativity. Nejčastěji šlo o to, aby testované osoby přišly s co největším množstvím řešení různých problémů. Například měli během pěti minut namalovat co nejvíce geometrických obrazců a v další části experimentu pro ně vymyslet co nejvíce praktických použití v normálním životě. Pak vědci porovnávali tyto údaje s dotazníky, kde měli testovaní popsat své úspěchy na poli umění, hudby, kreativního psaní, vědy a dalších oborů lidské činnosti.

Kde se skrývá kreativita?

Vědci nenašli žádný statistický rozdíl v tom, zda má na kreativitě větší podíl levá nebo pravá mozková hemisféra – dříve se přitom spekulovalo, že tvůrčí schopnosti má obsahovat pravá hemisféra. Neobjevil se ale ani rozdíl mezi tvůrčími schopnostmi mužů a žen.

Jediná statisticky významná položka, v níž se kreativnější lidé (ti, kteří se umístili mezi 15 procenty nejlepších) lišili od těch horších, byl počet propojení mezi levou a pravou mozkovou hemisférou.

Nahrávám video

Podle autorů této studie se výsledky jejich práce dají velmi dobře aplikovat v praxi – další testy totiž prokázaly, že se pomocí této metody dá z pouhé struktury mozku velmi přesně předpovědět, zda se jedná o hodně kreativního jedince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled