Kde se v mozku ukrývá kreativita? Neurologové ji našli mezi hemisférami

Knihy a kurzy, které pomáhají člověku odhalit a rozvinout jeho kreativitu, jsou nesmírně populární. Ale možná i zbytečné, tvůrčí schopnosti jsou totiž zřejmě úplně jinde.

Podle neurologů z Duke University spočívá lidská kreativita v prostoru mezi mozkovými hemisférami – respektive v jejich propojení. Vědci analyzovali propojení v bílé hmotě v 68 oblastech mozku.

Tato mozková tkáň se nachází pod šedou hmotou, tedy pod mozkovou kůrou. Dostala jméno podle její barvy; je tvořená vlákny, jež vystupují z kůry, a dráhami, které propojují jednotlivé části mozku. Spojují miliardy neuronů a přenášejí mezi nimi elektrické signály.

Propojení mezi mozkovými hemsférami
Zdroj: Duke University

Vědci vycházeli z magnetické resonance: pomocí této zobrazovací techniky získali detailní gigabytové snímky pohybu ve zkoumaných částech mozku. Počítačové algoritmy pak z těchto údajů vytvořily třírozměrné mapy mozku. Důležité ale bylo, při jakých činnostech neurologové lidi zkoumali: jednalo se o testy kreativity. Nejčastěji šlo o to, aby testované osoby přišly s co největším množstvím řešení různých problémů. Například měli během pěti minut namalovat co nejvíce geometrických obrazců a v další části experimentu pro ně vymyslet co nejvíce praktických použití v normálním životě. Pak vědci porovnávali tyto údaje s dotazníky, kde měli testovaní popsat své úspěchy na poli umění, hudby, kreativního psaní, vědy a dalších oborů lidské činnosti.

Kde se skrývá kreativita?

Vědci nenašli žádný statistický rozdíl v tom, zda má na kreativitě větší podíl levá nebo pravá mozková hemisféra – dříve se přitom spekulovalo, že tvůrčí schopnosti má obsahovat pravá hemisféra. Neobjevil se ale ani rozdíl mezi tvůrčími schopnostmi mužů a žen.

Jediná statisticky významná položka, v níž se kreativnější lidé (ti, kteří se umístili mezi 15 procenty nejlepších) lišili od těch horších, byl počet propojení mezi levou a pravou mozkovou hemisférou.

2 minuty
Nádory mozku jsou druhým nejčastějším onkologickým onemocněním dětí
Zdroj: ČT24

Podle autorů této studie se výsledky jejich práce dají velmi dobře aplikovat v praxi – další testy totiž prokázaly, že se pomocí této metody dá z pouhé struktury mozku velmi přesně předpovědět, zda se jedná o hodně kreativního jedince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...