V mozcích některých umírajících, kteří už nevyvíjejí jakoukoliv činnost, se v okamžiku „překročení hranice“ děje něco zvláštního. Popsal to výzkum, který sledoval, co se děje v hlavě člověka při smrti.
Smrt je jediná životní jistota. A současně je hranicí mezi životem a něčím neznámým. Zprávy o zážitcích spojených s blížící se smrtí lidi fascinují. Umírající mnohdy vidí bílé světlo, slyší hlasy svých blízkých a často zažívají velmi různorodé pocity.
Tyto zkušenosti jsou si navíc dost podobné v mnoha kulturách, věřící se někdy domnívají, že jde o „návštěvu“ života po životě, vědce zase zajímá, co přesně se v mozku děje. Obě skupiny se shodnou na tom, že by chtěly vědět, co se děje s lidským vědomím v okamžiku smrti.
Nová studie zveřejněná v časopise Proceedings of the National Academy of Science přináší první důkazy o tom, co se v mozku, kde vědomí sídlí, děje při umírání. „To, jak se z nefunkčního mozku během umírání mohou vynořit živé zážitky, je neurovědecký paradox,“ upozornila Jimo Borjiginová z Michiganské univerzity, která studii vedla. „Viděli jsme možná neuro-signatury vědomí.“
Její výzkum navazuje na studie na zvířatech provedené před téměř deseti lety ve spolupráci s doktorem George Mashourem, zakladatelem Michiganského centra pro vědomí. V umírajících mozcích zvířat i lidí vědci zaznamenali velmi podobné aktivace, k nimž docházelo po zástavě srdce.
Probuzení ve smrti
Tým doktorky Borjiginové pracoval se čtyřmi pacienty, kteří zemřeli v důsledku zástavy srdce v nemocnici, přičemž celou tu dobu byli detailně monitorováni pomocí EEG. Všichni čtyři pacienti byli v kómatu a nereagovali na žádné podněty. Nakonec se lékaři shodli na tom, že jim není pomoci, a se souhlasem jejich rodin všechny odpojili od přístrojů.
- Elektroencefalografie (zkráceně EEG) je metoda záznamu časové změny elektrického potenciálu způsobeného mozkovou aktivitou. Tento záznam je pořízen elektroencefalografem. EEG je standardní neinvazivní metodou funkčního vyšetření elektrické aktivity centrálního nervového systému. Sumační signály z neuronů jsou snímány elektrodami z povrchu skalpu.
- Zdroj: Wikipedie
Přestože mozky v tomto stavu na nic nereagovaly, jakmile se přiblížila hranice smrti, u dvou pacientů se zvýšila srdeční frekvence spolu s nárůstem aktivity gama vln, které jsou považovány za nejrychlejší mozkovou aktivitu a jsou spojeny s vědomím. To by mohlo odpovídat „vnitřnímu probuzení“ pacientů, navrhla Borjiginová.
Vědci pozorovali tuto aktivitu v takzvané horké zóně nervových korelátů vědomí v mozku, tedy na spojnici mezi spánkovým, temenním a týlním lalokem v zadní části mozku. Tuto oblast jiné studie dávají do souvislosti se sněním, zrakovými halucinacemi při epilepsii a změněnými stavy vědomí.
Vědci chtějí další výzkum, sevřen je etikou
U zmíněných dvou umírajících sice byly dříve hlášeny záchvaty, ale během hodiny před jejich smrtí k žádnému nedošlo, popisuje doktorka Nusha Mihaylova, která shromažďuje EEG data od umírajících pacientů na JIP.
U dalších dvou pacientů se ale po odpojení od přístrojů pro podporu života neprojevilo žádné takové zvýšení srdeční frekvence ani se u nich nezvýšila mozková aktivita.
Vzhledem k malé velikosti vzorku autoři varují před jakýmikoliv obecnými prohlášeními o důsledcích těchto zjištění. Upozorňují také, že v této studii není možné zjistit, co pacienti prožívali, protože nepřežili, a nikdo se jich tedy nemohl zeptat.
Vědci chtějí v tomto sledování umírajících pokračovat, mohli by využít moderní technologie, jako jsou umělé inteligence, které lépe čtou mozkovou aktivitu. Tento výzkum se ale potýká s řadou zejména etických problémů, například s nemožností konat experimenty v rámci dvojitě zaslepených studií.
