Americké úřady zkoumají možnou souvislost mezi vakcínou proti covidu a mrtvicí

Americký bezpečnostní monitorovací systém upozornil, že posilující dávka bivalentní vakcíny proti covidu-19 upravená na typ viru omikron amerického výrobce léků Pfizer Inc (PFE.N) a jeho německého partnera BioNTech by mohla souviset s určitým typem mozkové mrtvice u starších dospělých. Podle agentury Reuters to vyplývá z předběžných údajů, které analyzovaly americké zdravotnické úřady. Jiné studie podobný problém nehlásí.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a Americká léková agentura FDA informovaly o odhalení možného bezpečnostního problému, kdy lidé starší 65 let měli větší pravděpodobnost, že dostanou 21 dní po očkování posilující dávkou Pfizer/BioNTech cévní mozkovou příhodu, ve srovnání se dny 22 až 44.

Cévní mozková příhoda, lidově mozková mrtvice, je způsobena ucpáním tepen, které přivádějí krev do mozku.

FDA a CDC zároveň upozornily, že další velké studie i záznamy z jiných zemí tento bezpečnostní problém neodhalily. Celá záležitost podle nich vyžaduje další zkoumání.

Evropské ani české úřady tyto komplikace zatím nezaznamenaly

O podobných případech mrtvic neinformovalo ani Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), ani české úřady. Čeští lékaři i sami očkovaní lidé mohou hlásit podezření na nežádoucí účinky Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

„Jedná se o bezpečnostní signál, který byl identifikován v jednom monitorovacím systému, přičemž možnou příčinnou souvislost je nutné dále hodnotit. Dále je třeba zdůraznit, že v dalších systémech a studiích na území USA tento signál nebyl identifikován,“ uvedla mluvčí SÚKL Klára Brunclíková.

„Je proto nezbytné jednotlivé případy dále hodnotit včetně možných rizikových faktorů postiženého pacienta a analýzy, zda je frekvence nahlášených případů vyšší nebo nižší, než je frekvence výskytu v populaci bez vazby na očkování,“ dodala.

Důkazy zatím chybí

Společnosti Pfizer a BioNTech ve svém prohlášení uvedly, že byly informovány o zprávách týkajících se možné souvislosti mozkových příhod u lidí starších 65 let s očkováním jejich vakcínou.

„Ani Pfizer, ani BioNTech, ani CDC či FDA neodhalily podobná zjištění v mnoha dalších monitorovacích systémech v USA a na celém světě a neexistují žádné důkazy, které by vedly k závěru, že cévní mozková příhoda souvisí s používáním vakcín proti covidu-19 od těchto společností,“ dodaly Pfizer a BioNTech.

Nežádoucí účinky sledují evropské úřady i výrobce. Mezi známými popisují bolest v místě vpichu, bolest hlavy nebo svalů, únavu či zimnici. Velmi vzácně se objevily také případy zánětu srdečního svalu, zejména u mladých mužů, zaznamenané byly také případy obrny lícního nervu nebo silného menstruačního krvácení.

V Evropě bylo podle údajů SÚKL podáno bivalentních vakcín asi 16,1 milionu dávek. V ČR se jí začalo očkovat v září loňského roku, zdravotníci podali přes 410 tisíc dávek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 12 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.