Špinavý vzduch zabije sedm milionů lidí ročně. Dýcháme ho skoro všichni

Drtivá většina lidstva, celých 99 procent, dýchá podle Světové zdravotnické organizace (WHO) znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. WHO to uvedla v nové zprávě.

„Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší,“ uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví. Stejně jako šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se vyslovila pro rychlé snížení globální závislosti na fosilních palivech.

Model, z něhož zpráva vychází, je postaven na měřeních ve více než 6 tisících městech ve 117 zemích a datech ze satelitních záběrů. Zaměřuje se na znečištění polétavým prachem a oxidem dusičitým (NO2). Polétavý prach se může dostávat do plic a krve, komplikovat dýchání, poškozovat oběhový systém a vést i k mrtvici. Oxid dusičitý je zase spojován s problémy s dýcháním.

Chudí trpí nejvíc

Světová zdravotnická organizace ve zprávě upozornila i na poměrně velké rozdíly v kvalitě ovzduší mezi bohatými a chudšími zeměmi.

Ve 117 zemích, které monitorují kvalitu ovzduší, splňuje normy WHO pro kvalitu ovzduší asi 17 procent měst v bohatých zemích. Ale v zemích s nízkými a středními příjmy splňuje doporučené limity WHO pro kvalitu ovzduší méně než 1 procento měst.

V celosvětovém měřítku jsou země s nízkými a středními příjmy podle WHO stále více vystaveny vysoce znečištěnému ovzduší – výjimkou je koncencntrace oxidu dusičitého, která je u bohatých i chudších zemí podobná.

Řešení existují

Podle WHO existuje řada konkrétních kroků, které mohou vlády podniknout ke zlepšení kvality ovzduší a zdraví. Přestože pro Českou republiku je většina z nich naprostou samozřejmostí, ve velké části světa ani taková základní opatření neplatí a nefungují:

  • Přijmout nebo revidovat a zavést národní normy kvality ovzduší podle nejnovějších směrnic WHO pro kvalitu ovzduší.
  • Monitorovat kvalitu ovzduší a identifikovat zdroje znečištění ovzduší.
  • Podpořit přechod na výhradní využívání čisté energie v domácnostech pro vaření, vytápění a osvětlení.
  • Budovat bezpečné a cenově dostupné systémy veřejné dopravy a sítě vhodné pro pěší a cyklisty.
  • Zavést přísnější normy pro emise a účinnost vozidel a prosazovat povinné kontroly a údržbu vozidel.
  • Investovat do energeticky účinného bydlení a výroby energie.
  • Zlepšit nakládání s průmyslovým a komunálním odpadem.
  • Omezit spalování zemědělského odpadu, lesní požáry a některé zemědělské a lesnické činnosti (například výrobu dřevěného uhlí).
  • Zahrnout znečištění ovzduší do učebních osnov pro zdravotníky a poskytnout nástroje pro zapojení zdravotnického sektoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
před 1 hhodinou

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 5 hhodinami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
včera v 14:17

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.