Špinavý vzduch zabije sedm milionů lidí ročně. Dýcháme ho skoro všichni

Drtivá většina lidstva, celých 99 procent, dýchá podle Světové zdravotnické organizace (WHO) znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. WHO to uvedla v nové zprávě.

„Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší,“ uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví. Stejně jako šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se vyslovila pro rychlé snížení globální závislosti na fosilních palivech.

Model, z něhož zpráva vychází, je postaven na měřeních ve více než 6 tisících městech ve 117 zemích a datech ze satelitních záběrů. Zaměřuje se na znečištění polétavým prachem a oxidem dusičitým (NO2). Polétavý prach se může dostávat do plic a krve, komplikovat dýchání, poškozovat oběhový systém a vést i k mrtvici. Oxid dusičitý je zase spojován s problémy s dýcháním.

Chudí trpí nejvíc

Světová zdravotnická organizace ve zprávě upozornila i na poměrně velké rozdíly v kvalitě ovzduší mezi bohatými a chudšími zeměmi.

Ve 117 zemích, které monitorují kvalitu ovzduší, splňuje normy WHO pro kvalitu ovzduší asi 17 procent měst v bohatých zemích. Ale v zemích s nízkými a středními příjmy splňuje doporučené limity WHO pro kvalitu ovzduší méně než 1 procento měst.

V celosvětovém měřítku jsou země s nízkými a středními příjmy podle WHO stále více vystaveny vysoce znečištěnému ovzduší – výjimkou je koncencntrace oxidu dusičitého, která je u bohatých i chudších zemí podobná.

Řešení existují

Podle WHO existuje řada konkrétních kroků, které mohou vlády podniknout ke zlepšení kvality ovzduší a zdraví. Přestože pro Českou republiku je většina z nich naprostou samozřejmostí, ve velké části světa ani taková základní opatření neplatí a nefungují:

  • Přijmout nebo revidovat a zavést národní normy kvality ovzduší podle nejnovějších směrnic WHO pro kvalitu ovzduší.
  • Monitorovat kvalitu ovzduší a identifikovat zdroje znečištění ovzduší.
  • Podpořit přechod na výhradní využívání čisté energie v domácnostech pro vaření, vytápění a osvětlení.
  • Budovat bezpečné a cenově dostupné systémy veřejné dopravy a sítě vhodné pro pěší a cyklisty.
  • Zavést přísnější normy pro emise a účinnost vozidel a prosazovat povinné kontroly a údržbu vozidel.
  • Investovat do energeticky účinného bydlení a výroby energie.
  • Zlepšit nakládání s průmyslovým a komunálním odpadem.
  • Omezit spalování zemědělského odpadu, lesní požáry a některé zemědělské a lesnické činnosti (například výrobu dřevěného uhlí).
  • Zahrnout znečištění ovzduší do učebních osnov pro zdravotníky a poskytnout nástroje pro zapojení zdravotnického sektoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Houby nerostou a letos už ani neporostou, situace je nejhorší za roky, říká mykolog

Suché a horké počasí růstu hub nepřeje. Mykolog Jan Borovička z České mykologické společnosti upozornil, že houby nerostou a letos už ani neporostou. Situace je podle něj nejhorší za poslední roky. Výjimkou je občasný výskyt mykologicky zajímavých nejedlých hřibů, kterým se přezdívá barevné hřiby. Svým vzhledem lákají hlavně fotografy.
před 36 mminutami

AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
před 2 hhodinami

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 3 hhodinami

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 5 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 16 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 22 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
včera v 12:18

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.