Špinavý vzduch zabije sedm milionů lidí ročně. Dýcháme ho skoro všichni

Drtivá většina lidstva, celých 99 procent, dýchá podle Světové zdravotnické organizace (WHO) znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. WHO to uvedla v nové zprávě.

„Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší,“ uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví. Stejně jako šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se vyslovila pro rychlé snížení globální závislosti na fosilních palivech.

Model, z něhož zpráva vychází, je postaven na měřeních ve více než 6 tisících městech ve 117 zemích a datech ze satelitních záběrů. Zaměřuje se na znečištění polétavým prachem a oxidem dusičitým (NO2). Polétavý prach se může dostávat do plic a krve, komplikovat dýchání, poškozovat oběhový systém a vést i k mrtvici. Oxid dusičitý je zase spojován s problémy s dýcháním.

Chudí trpí nejvíc

Světová zdravotnická organizace ve zprávě upozornila i na poměrně velké rozdíly v kvalitě ovzduší mezi bohatými a chudšími zeměmi.

Ve 117 zemích, které monitorují kvalitu ovzduší, splňuje normy WHO pro kvalitu ovzduší asi 17 procent měst v bohatých zemích. Ale v zemích s nízkými a středními příjmy splňuje doporučené limity WHO pro kvalitu ovzduší méně než 1 procento měst.

V celosvětovém měřítku jsou země s nízkými a středními příjmy podle WHO stále více vystaveny vysoce znečištěnému ovzduší – výjimkou je koncencntrace oxidu dusičitého, která je u bohatých i chudších zemí podobná.

Řešení existují

Podle WHO existuje řada konkrétních kroků, které mohou vlády podniknout ke zlepšení kvality ovzduší a zdraví. Přestože pro Českou republiku je většina z nich naprostou samozřejmostí, ve velké části světa ani taková základní opatření neplatí a nefungují:

  • Přijmout nebo revidovat a zavést národní normy kvality ovzduší podle nejnovějších směrnic WHO pro kvalitu ovzduší.
  • Monitorovat kvalitu ovzduší a identifikovat zdroje znečištění ovzduší.
  • Podpořit přechod na výhradní využívání čisté energie v domácnostech pro vaření, vytápění a osvětlení.
  • Budovat bezpečné a cenově dostupné systémy veřejné dopravy a sítě vhodné pro pěší a cyklisty.
  • Zavést přísnější normy pro emise a účinnost vozidel a prosazovat povinné kontroly a údržbu vozidel.
  • Investovat do energeticky účinného bydlení a výroby energie.
  • Zlepšit nakládání s průmyslovým a komunálním odpadem.
  • Omezit spalování zemědělského odpadu, lesní požáry a některé zemědělské a lesnické činnosti (například výrobu dřevěného uhlí).
  • Zahrnout znečištění ovzduší do učebních osnov pro zdravotníky a poskytnout nástroje pro zapojení zdravotnického sektoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 5 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 14 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026
Načítání...