Špinavý vzduch zabije sedm milionů lidí ročně. Dýcháme ho skoro všichni

Drtivá většina lidstva, celých 99 procent, dýchá podle Světové zdravotnické organizace (WHO) znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. WHO to uvedla v nové zprávě.

„Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší,“ uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví. Stejně jako šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se vyslovila pro rychlé snížení globální závislosti na fosilních palivech.

Model, z něhož zpráva vychází, je postaven na měřeních ve více než 6 tisících městech ve 117 zemích a datech ze satelitních záběrů. Zaměřuje se na znečištění polétavým prachem a oxidem dusičitým (NO2). Polétavý prach se může dostávat do plic a krve, komplikovat dýchání, poškozovat oběhový systém a vést i k mrtvici. Oxid dusičitý je zase spojován s problémy s dýcháním.

Chudí trpí nejvíc

Světová zdravotnická organizace ve zprávě upozornila i na poměrně velké rozdíly v kvalitě ovzduší mezi bohatými a chudšími zeměmi.

Ve 117 zemích, které monitorují kvalitu ovzduší, splňuje normy WHO pro kvalitu ovzduší asi 17 procent měst v bohatých zemích. Ale v zemích s nízkými a středními příjmy splňuje doporučené limity WHO pro kvalitu ovzduší méně než 1 procento měst.

V celosvětovém měřítku jsou země s nízkými a středními příjmy podle WHO stále více vystaveny vysoce znečištěnému ovzduší – výjimkou je koncencntrace oxidu dusičitého, která je u bohatých i chudších zemí podobná.

Řešení existují

Podle WHO existuje řada konkrétních kroků, které mohou vlády podniknout ke zlepšení kvality ovzduší a zdraví. Přestože pro Českou republiku je většina z nich naprostou samozřejmostí, ve velké části světa ani taková základní opatření neplatí a nefungují:

  • Přijmout nebo revidovat a zavést národní normy kvality ovzduší podle nejnovějších směrnic WHO pro kvalitu ovzduší.
  • Monitorovat kvalitu ovzduší a identifikovat zdroje znečištění ovzduší.
  • Podpořit přechod na výhradní využívání čisté energie v domácnostech pro vaření, vytápění a osvětlení.
  • Budovat bezpečné a cenově dostupné systémy veřejné dopravy a sítě vhodné pro pěší a cyklisty.
  • Zavést přísnější normy pro emise a účinnost vozidel a prosazovat povinné kontroly a údržbu vozidel.
  • Investovat do energeticky účinného bydlení a výroby energie.
  • Zlepšit nakládání s průmyslovým a komunálním odpadem.
  • Omezit spalování zemědělského odpadu, lesní požáry a některé zemědělské a lesnické činnosti (například výrobu dřevěného uhlí).
  • Zahrnout znečištění ovzduší do učebních osnov pro zdravotníky a poskytnout nástroje pro zapojení zdravotnického sektoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 11 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 12 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
včera v 17:03

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
včera v 16:33

Evropský pohled