V Austrálii vyvíjejí čip, který upozorní na riziko infarktu či mrtvice

Nahrávám video

Infarkt a mrtvice by v budoucnosti nemusely přicházet tak nečekaně jako dosud. Podle vědeckého týmu Univerzity v Sydney by včasné varování mohl zajistit krevní test a čip. Rizikoví pacienti by je měli mít k dispozici po celý den. Díky nim by se daly včas zachytit krevní změny, které předcházejí srdeční nebo mozkové příhodě.

Michael Adams před sedmi lety netušil, že trpí vyšším rizikem mrtvice. Jeho první příhoda tak přišla nečekaně – při sledování televize. „Nic nebolí. Prostě omdlíte. A je po vás – pokud vás nikdo nezačne léčit a nikdo s vámi není,“ popisuje.

Adamse tehdy zachránila manželka, která si jeho kolapsu včas všimla. Dnes je pro něj braní léků proti srážlivosti krve rutina.

Vědci z Univerzity v Sydney teď ale vyvíjejí čip, který by příznaky zpozoroval ještě dřív než sebepozornější partner. Přístroji by stačila jenom kapička krve ze špičky prstu – ta se pak díky technologii čipu rozpohybuje podobně jako v lidském těle.

„Když zařízením prochází krev, tak se sráží krevní buňky. My pak změříme průběh srážení – třeba to, jak je rychlé,“ popsal biomedicínský inženýr Arnold Lining Ju z Univerzity v Sydney.

Kromě shluků krevních destiček čip monitoruje i bílé krvinky. Ty mohou zase prozradit například zánět cévní stěny ještě předtím, než způsobí mrtvici s vážnými následky.

Malé zařízení na těle či u telefonu

Vynález s nadějí pozorují i lékaři z nedaleké nemocnice. Doufají, že jim pomůže zachytit pacienty, u kterých riziko krevních sraženin často kolísá. „Toto zařízení má velký potenciál rozpoznat liid, u nichž se riziko mění ze dne na den.  A také můžeme použít informace, které nám předá, abychom zesílili léčbu během období, kdy jsou zranitelní,“ uvedli lékaři.

Australští vědci by chtěli, aby se jejich čipy daly zabudovat do drobných přístrojů. S nimi by si pak lidé pravidelně kontrolovali zdravotní stav. „V budoucnosti chceme tyto návrhy mikrofluidních systémů převést do nepatrných zařízení, která by se dala nosit na těle nebo připojit k mobilu,“ dodal Liu.

Tak podrobné sledování lidského zdraví sice může nahánět hrůzu, Michael Adams a jeho žena by ho ale přivítali. A to i kvůli čtyřicetiletému synovi, který trpí stejnou poruchou jako jeho otec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 13 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 14 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
včera v 17:52

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
včera v 17:21
Načítání...