V Austrálii vyvíjejí čip, který upozorní na riziko infarktu či mrtvice

2 minuty
Čip varuje před infarktem a mrtvicí
Zdroj: ČT24

Infarkt a mrtvice by v budoucnosti nemusely přicházet tak nečekaně jako dosud. Podle vědeckého týmu Univerzity v Sydney by včasné varování mohl zajistit krevní test a čip. Rizikoví pacienti by je měli mít k dispozici po celý den. Díky nim by se daly včas zachytit krevní změny, které předcházejí srdeční nebo mozkové příhodě.

Michael Adams před sedmi lety netušil, že trpí vyšším rizikem mrtvice. Jeho první příhoda tak přišla nečekaně – při sledování televize. „Nic nebolí. Prostě omdlíte. A je po vás – pokud vás nikdo nezačne léčit a nikdo s vámi není,“ popisuje.

Adamse tehdy zachránila manželka, která si jeho kolapsu včas všimla. Dnes je pro něj braní léků proti srážlivosti krve rutina.

Vědci z Univerzity v Sydney teď ale vyvíjejí čip, který by příznaky zpozoroval ještě dřív než sebepozornější partner. Přístroji by stačila jenom kapička krve ze špičky prstu – ta se pak díky technologii čipu rozpohybuje podobně jako v lidském těle.

„Když zařízením prochází krev, tak se sráží krevní buňky. My pak změříme průběh srážení – třeba to, jak je rychlé,“ popsal biomedicínský inženýr Arnold Lining Ju z Univerzity v Sydney.

Kromě shluků krevních destiček čip monitoruje i bílé krvinky. Ty mohou zase prozradit například zánět cévní stěny ještě předtím, než způsobí mrtvici s vážnými následky.

Malé zařízení na těle či u telefonu

Vynález s nadějí pozorují i lékaři z nedaleké nemocnice. Doufají, že jim pomůže zachytit pacienty, u kterých riziko krevních sraženin často kolísá. „Toto zařízení má velký potenciál rozpoznat liid, u nichž se riziko mění ze dne na den.  A také můžeme použít informace, které nám předá, abychom zesílili léčbu během období, kdy jsou zranitelní,“ uvedli lékaři.

Australští vědci by chtěli, aby se jejich čipy daly zabudovat do drobných přístrojů. S nimi by si pak lidé pravidelně kontrolovali zdravotní stav. „V budoucnosti chceme tyto návrhy mikrofluidních systémů převést do nepatrných zařízení, která by se dala nosit na těle nebo připojit k mobilu,“ dodal Liu.

Tak podrobné sledování lidského zdraví sice může nahánět hrůzu, Michael Adams a jeho žena by ho ale přivítali. A to i kvůli čtyřicetiletému synovi, který trpí stejnou poruchou jako jeho otec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 20 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...