V Austrálii vyvíjejí čip, který upozorní na riziko infarktu či mrtvice

Nahrávám video

Infarkt a mrtvice by v budoucnosti nemusely přicházet tak nečekaně jako dosud. Podle vědeckého týmu Univerzity v Sydney by včasné varování mohl zajistit krevní test a čip. Rizikoví pacienti by je měli mít k dispozici po celý den. Díky nim by se daly včas zachytit krevní změny, které předcházejí srdeční nebo mozkové příhodě.

Michael Adams před sedmi lety netušil, že trpí vyšším rizikem mrtvice. Jeho první příhoda tak přišla nečekaně – při sledování televize. „Nic nebolí. Prostě omdlíte. A je po vás – pokud vás nikdo nezačne léčit a nikdo s vámi není,“ popisuje.

Adamse tehdy zachránila manželka, která si jeho kolapsu včas všimla. Dnes je pro něj braní léků proti srážlivosti krve rutina.

Vědci z Univerzity v Sydney teď ale vyvíjejí čip, který by příznaky zpozoroval ještě dřív než sebepozornější partner. Přístroji by stačila jenom kapička krve ze špičky prstu – ta se pak díky technologii čipu rozpohybuje podobně jako v lidském těle.

„Když zařízením prochází krev, tak se sráží krevní buňky. My pak změříme průběh srážení – třeba to, jak je rychlé,“ popsal biomedicínský inženýr Arnold Lining Ju z Univerzity v Sydney.

Kromě shluků krevních destiček čip monitoruje i bílé krvinky. Ty mohou zase prozradit například zánět cévní stěny ještě předtím, než způsobí mrtvici s vážnými následky.

Malé zařízení na těle či u telefonu

Vynález s nadějí pozorují i lékaři z nedaleké nemocnice. Doufají, že jim pomůže zachytit pacienty, u kterých riziko krevních sraženin často kolísá. „Toto zařízení má velký potenciál rozpoznat liid, u nichž se riziko mění ze dne na den.  A také můžeme použít informace, které nám předá, abychom zesílili léčbu během období, kdy jsou zranitelní,“ uvedli lékaři.

Australští vědci by chtěli, aby se jejich čipy daly zabudovat do drobných přístrojů. S nimi by si pak lidé pravidelně kontrolovali zdravotní stav. „V budoucnosti chceme tyto návrhy mikrofluidních systémů převést do nepatrných zařízení, která by se dala nosit na těle nebo připojit k mobilu,“ dodal Liu.

Tak podrobné sledování lidského zdraví sice může nahánět hrůzu, Michael Adams a jeho žena by ho ale přivítali. A to i kvůli čtyřicetiletému synovi, který trpí stejnou poruchou jako jeho otec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
před 7 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 9 hhodinami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 13 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 15 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 16 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
2. 7. 2026

Evropský pohled