Češi nevědí, co je to chronické srdeční selhání. Podle kardiologů přitom na toto onemocnění umírá více lidí než na rakovinu. Téměř polovina Čechů si nemoc plete s infarktem a dokonce dvě třetiny lidí si hlavní příznaky nemoci spojují se stářím. Nejdůležitější je přitom včasná diagnóza, která dokáže život prodloužit o několik let.
Srdeční selhání je pro Čechy velká neznámá. Pletou si ho s infarktem
S chronickým srdečním selháním žije v Česku přes 200 tisíc pacientů (zdroj: ČT24)
Češi si v souvislosti s onemocněním srdce vybaví anginu pectoris, arytmii nebo infarkt. Srdeční selhání je pro ně ale velká neznámá. „Na onemocnění, které se rozvine u jednoho z pěti lidí nad 40 let, si nevzpomene téměř nikdo i přesto, že jím trpí na 200 tisíc Čechů a je nejčastějším důvodem hospitalizace u lidí nad 65 let,“ uvedl přednosta Interní kardiologické kliniky FN Brno Jindřich Špinar.
Bořivoj Sojka vždycky hodně sportoval, jezdil na kole, sjížděl řeky, lezl po skalách. Před dvanácti lety ho ale najednou začalo trápit zdraví. „Začal jsem najednou trpět dušností, špatně se mi dýchalo,“ popsal svoje problémy Bořivoj Sojka. K tomu mu začaly výrazně otékat nohy.
Únava, dušnost, oteklé nohy. Rozpoznat příznaky není obtížné
Příznaky, které řada pacientů považuje za běžný projev stáří, přitom mohou upozorňovat na chronické selhání srdce. „Srdce pracuje jako pumpa. To, co tam stagnuje dole, je přefiltrovaná krev, která se neuměla nasát do srdce a srdce ji neumělo vypudit zpět do organismu,“ popsal problém Jindřich Špinar. Na srdeční selhání dobře zabírají léky. Pan Sojka je bral deset let, pak ale nemoc přešla do dalšího stadia, dostal proto defibrilátor.
Nejčastější příznaky chronického srdečního selhání
Rozpoznat příznaky srdečního selhání není až tak obtížné. Těmi nejčastějšími jsou narůstající únava, dušnost, která se může zhoršovat vleže a v noci. Co se v srdci děje může kardiolog důkladně prozkoumat pomocí ultrazvuku. Jen je třeba, aby pacient přišel včas. „Nás zajímá, co je zodpovědné za to srdeční selhání a jak se to vyvíjí v čase,“ upřesnil primář Interní kardiologické kliniky FN Brno Jiří Schildberger. Kromě dušnosti a otoků se pak nemoc projevuje i ztrátou chuti k jídlu, přibíráním, nevysvětlitelnou únavou a slabostí nebo častějším močením.
Na podzim a v zimě jsou problémy horší
Na kardiologické klinice v Brně je momentálně hospitalizovaných deset pacientů s chronickým srdečním selháním. Na podzim a v zimě jich bývá víc. „Sluníčko cévy roztahuje, tím srdíčku odlehčuje. Pro srdce jako takové je nejhorší období podzim, kdy jsou plískanice, špatně se dýchá, a pak zima, protože když mrzne, stáhnou se vám cévy,“ řekl přednosta Interní kardiologické kliniky FN Brno Jindřich Špinar.
O srdečním selhání se někdy mluví jako o epidemii třetího tisíciletí. Jde o velmi vážné onemocnění srdce, které je stále častější, a jeho včasné rozpoznání může mít klíčový dopad na život.
- Srdeční selhání je onemocnění, které postihuje až 200 tisíc Čechů. Během života se rozvine u jednoho z pěti a umírá na něj více lidí než na rakovinu. Hlavní funkcí našeho srdce je udržovat krevní oběh a zásobovat tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Při srdečním selhání srdce nezvládá tuto úlohu plnit a orgány nejsou dostatečně prokrvené. Mezi příznaky se řadí dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst váhy, únava, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce, vyšší frekvence močení.