Česká společnost se už o nemoci covid-19 hodně naučila a také ví, jak se mu bránit, řekl v Událostech, komentářích ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Připomněl, že nejdůležitější ochranou je i nadále očkování, což potvrdil i hlavní epidemiolog IKEMu a vedoucí skupiny MeSES Petr Smejkal. Oba se ale shodli na tom, že velkou neznámou je stále takzvaný dlouhý covid, který působí vážné zdravotní problémy. Nedá se zatím odhadnout, kdo je dlouhým covidem nejvíce ohrožen.
Dlouhý covid zůstává neznámou, upozornil Válek
Válek je přesvědčen o tom, že čeští občané i vědecká komunita už se s covidem naučili žít. „Především jsme se ale naučili covid dobře diagnostikovat, dobře léčit a naučili jsme se, co jsou základní kroky prevence – tedy očkování, a také to, u kterých skupin obyvatel to má hlavní smysl,“ řekl.
„Většina z nás pochopila, že to není ,rýmička nebo chřipčička‘. Jsme dál v očkování i terapii. Jsme na tom nejlépe, co jsme kdy za téměr ta tři léta s covidem byli,“ míní Smejkal.
Faktem ale je, že lidé se nyní testují mnohem méně. Někteří dokonce vědí, že mají covid, ale nijak to neřeší, protože nemají žádné vážnější obtíže. Odborníkům tak chybějí relevantní data. „Nějaká data máme, nejsou úplně přesná, ale už se v tom dokážeme nějak orientovat,“ řekl vědecký pracovník Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) Martin Šmíd. Připomněl, že data statistici získávají nejen z PCR testů na covid, ale zmínil také testování odpadních vod.
Pokud zůstane u omikronu, situace by se zhoršit neměla
Šmíd uvedl, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla výrazně zhoršit. „Ale naše imunita z očkování nebo z předchozího prodělání nemoci postupně slábne, takže může nemoc postupně narůstat,“ uvedl.
Myslí si také, že Česko má momentálně štěstí v tom, že stále převládá varianta omikron. „Hodně lidí se jím nakazilo, takže máme hodně imunizovaných, to nějakou dobu vydrží, ale do budoucna žádné předpovědi dávat nemůžeme,“ upozornil Šmíd. Válek doplnil, že z některých studií vyplývá, že omikron by mohl být finální mutací.
Počet nově potvrzených nákaz koronavirem v Česku i nadále klesá. V posledních týdnech roste zájem o očkování, většinu dávek, které zdravotníci vykazují, tvoří právě ty posilující. Druhou posilující dávku, tedy celkově už čtvrtou, dostalo více než půl milionu lidí.
Smejkal opět připomněl, že očkování je nejdůležitější pro rizikové skupiny, které jsou nemocí nejvíce ohroženy. „To, že civilizační choroby, jako je diabetes (cukrovka), obezita nebo vysoký tlak jsou rizikovými faktory, se nemění,“ uvedl epidemiolog. Řekl ale také, že čím je člověk starší, a čím více těchto komplikací má, tím je u něj riziko větší. „Rizikoví jsou neočkovaní (s vyšším věkem a chronickými onemocněními),“ upozornil.
Co přesně je „long covid“?
Podle Smejkala se ale nesmí zapomínat ani na long covid, nebo-li dlouhý covid. „Zdá se, že může postihovat až pětinu nemocných, a i to je důvodem k tomu, abychom se očkovali,“ řekl Smejkal a upozornil, že dlouhý covid postihuje i mladší pacienty než jenom ty rizikové.
Podle Válka toho zatím moc o dlouhém covidu nevíme. „Každá z variant covidu se chová trochu jinak. Víme několik jistých věcí – u chřipky, pokud srovnáváme tyto dvě nemoci, je také závažná komplikace postižení plic, a pacient má virový zápal plic. U části pacientů to vede k úmrtí, u části se zápal zcela vyhojí. U covidu je postižení plic zásadním problémem. Tam dochází k rozpadávání části plic, tvorbě vaziva, a tyto změny jsou trvalé,“ upozornil.
„Víme také, že u nějaké části pacientů je nějaké postižení drobných cév pravděpodobně na srdci, ale také mozkových cév. Očekáváme tak, že v horizontu deseti let u těchto lidí budou častější cévní mozkové příhody a možná i horší postižení mozku,“ uvedl ministr zdravotnictví.
U lidí s dlouhým covidem se může podle Smejkala projevovat i takzvaná mozková mlha, tedy poruchy paměti či soustředění. Upozornil ale, že zatím se nedá přesně říct, komu či jakým skupinám lidí dlouhý covid hrozí. „Spoustu toho ještě nevíme, musíme si počkat,“ dodal.