Dlouhý covid zůstává neznámou, upozornil Válek

25 minut
Debata odborníků k aktuální koronavirové situaci v Česku
Zdroj: ČT24

Česká společnost se už o nemoci covid-19 hodně naučila a také ví, jak se mu bránit, řekl v Událostech, komentářích ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Připomněl, že nejdůležitější ochranou je i nadále očkování, což potvrdil i hlavní epidemiolog IKEMu a vedoucí skupiny MeSES Petr Smejkal. Oba se ale shodli na tom, že velkou neznámou je stále takzvaný dlouhý covid, který působí vážné zdravotní problémy. Nedá se zatím odhadnout, kdo je dlouhým covidem nejvíce ohrožen.

Válek je přesvědčen o tom, že čeští občané i vědecká komunita už se s covidem naučili žít. „Především jsme se ale naučili covid dobře diagnostikovat, dobře léčit a naučili jsme se, co jsou základní kroky prevence – tedy očkování, a také to, u kterých skupin obyvatel to má hlavní smysl,“ řekl. 

„Většina z nás pochopila, že to není ,rýmička nebo chřipčička‘. Jsme dál v očkování i terapii. Jsme na tom nejlépe, co jsme kdy za téměr ta tři léta s covidem byli,“ míní Smejkal. 

Faktem ale je, že lidé se nyní testují mnohem méně. Někteří dokonce vědí, že mají covid, ale nijak to neřeší, protože nemají žádné vážnější obtíže. Odborníkům tak chybějí relevantní data. „Nějaká data máme, nejsou úplně přesná, ale už se v tom dokážeme nějak orientovat,“ řekl vědecký pracovník Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) Martin Šmíd. Připomněl, že data statistici získávají nejen z PCR testů na covid, ale zmínil také testování odpadních vod.

Pokud zůstane u omikronu, situace by se zhoršit neměla

Šmíd uvedl, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla výrazně zhoršit. „Ale naše imunita z očkování nebo z předchozího prodělání nemoci postupně slábne, takže může nemoc postupně narůstat,“ uvedl.

Myslí si také, že Česko má momentálně štěstí v tom, že stále převládá varianta omikron. „Hodně lidí se jím nakazilo, takže máme hodně imunizovaných, to nějakou dobu vydrží, ale do budoucna žádné předpovědi dávat nemůžeme,“ upozornil Šmíd. Válek doplnil, že z některých studií vyplývá, že omikron by mohl být finální mutací. 

Vývoj počtu nakažených covidem-19
Zdroj: ČT24

Počet nově potvrzených nákaz koronavirem v Česku i nadále klesá. V posledních týdnech roste zájem o očkování, většinu dávek, které zdravotníci vykazují, tvoří právě ty posilující. Druhou posilující dávku, tedy celkově už čtvrtou, dostalo více než půl milionu lidí. 

Smejkal opět připomněl, že očkování je nejdůležitější pro rizikové skupiny, které jsou nemocí nejvíce ohroženy. „To, že civilizační choroby, jako je diabetes (cukrovka), obezita nebo vysoký tlak jsou rizikovými faktory, se nemění,“ uvedl epidemiolog. Řekl ale také, že čím je člověk starší, a čím více těchto komplikací má, tím je u něj riziko větší. „Rizikoví jsou neočkovaní (s vyšším věkem a chronickými onemocněními),“ upozornil. 

Co přesně je „long covid“?

Podle Smejkala se ale nesmí zapomínat ani na long covid, nebo-li dlouhý covid. „Zdá se, že může postihovat až pětinu nemocných, a i to je důvodem k tomu, abychom se očkovali,“ řekl Smejkal a upozornil, že dlouhý covid postihuje i mladší pacienty než jenom ty rizikové. 

Podle Válka toho zatím moc o dlouhém covidu nevíme. „Každá z variant covidu se chová trochu jinak. Víme několik jistých věcí – u chřipky, pokud srovnáváme tyto dvě nemoci, je také závažná komplikace postižení plic, a pacient má virový zápal plic. U části pacientů to vede k úmrtí, u části se zápal zcela vyhojí. U covidu je postižení plic zásadním problémem. Tam dochází k rozpadávání části plic, tvorbě vaziva, a tyto změny jsou trvalé,“ upozornil. 

„Víme také, že u nějaké části pacientů je nějaké postižení drobných cév pravděpodobně na srdci, ale také mozkových cév. Očekáváme tak, že v horizontu deseti let u těchto lidí budou častější cévní mozkové příhody a možná i horší postižení mozku,“ uvedl ministr zdravotnictví. 

U lidí s dlouhým covidem se může podle Smejkala projevovat i takzvaná mozková mlha, tedy poruchy paměti či soustředění. Upozornil ale, že zatím se nedá přesně říct, komu či jakým skupinám lidí dlouhý covid hrozí. „Spoustu toho ještě nevíme, musíme si počkat,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Klíčové je přežít první dny. Projekt radí, jak překonat krizové situace

Přírodní katastrofa, válečný konflikt nebo výpadek elektřiny. Nový projekt s názvem Corty má lidi naučit, jak přežít prvních dvaasedmdesát hodin. Spolupracovali na něm odborníci z řad psychologů, vyjednavačů, záchranářů a členů zásahových jednotek. Podle nich je totiž připravenost na mimořádné události nedostatečná. Ministerstvo vnitra zase chystá adaptaci finského modelu „72 hodin“, jehož součástí budou informační brožura a kampaň. Připraveny by dle resortu měly být do konce léta.
před 4 hhodinami

Poslanci podpořili rozšíření pravomocí České národní banky

Česká národní banka zřejmě získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Počítá s tím vládní předloha, kterou v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Předtím poslanci zrychleně schválili také povinné shromažďování zveřejněných informací v rámci Jednotného evropského přístupového místa (ESAP). Program schůze zákonodárci schvalovali skoro pět hodin. Jednání přerušili po 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Náměstí v Táboře se načas stane pěší zónou, v Budějovicích na zklidnění dál čekají

Část Žižkova náměstí v Táboře se mezi červnem a polovinou září promění v pěší zónu. Radnice tak chce v létě zklidnit dopravu v centru města, jak si to vyzkoušela už loni. Naopak část obyvatel Českých Budějovic čeká na omezení tranzitu přes hlavní náměstí skoro dva roky.
před 5 hhodinami

ÚS nebude žalobu děčínského soudce na plat řešit přednostně, řekl Baxa

Ústavní soud (ÚS) začal projednávat žalobu soudce Okresního soudu v Děčíně Štěpána Klapky, který se domáhá vyššího platu za letošní rok. Podle předsedy ÚS Josefa Baxy se jí soud ale nebude zabývat přednostně. Baxa také předpokládá, že přijdou další desítky podobných žalob. Sněmovna schválila zákon o platech ústavních činitelů, který nově upravuje i platy soudců, 4. března. Poslanci schvalovali novelu hned nadvakrát. První pokus totiž vetoval prezident Petr Pavel.
před 6 hhodinami

Peking je pro Spojené státy výrazně větší hrozbou než EU, míní Havlíček

„Čína je svým způsobem nepřítelem pro USA, zatímco EU není,“ uvedl v úterním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Podle něj občasné „škádlení“ mezi Unií a Washingtonem, které se týká navyšování obchodních tarifů, neznamená, že by oba subjekty nestály na stejné straně. Zmínil, že například Londýn se s Washingtonem dokázal „velmi slušně domluvit“.
před 7 hhodinami

Podpis dohody k Dukovanům do konce mandátu vlády není jistý, připustil Fiala

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to v úterý připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před třiaosmdesáti lety odbojáři zabili „kata českého národa“

V úterý uplynulo třiaosmdesát let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeného v rámci Operace Anthropoid. Nacistický pohlavár zemřel na následky zranění 4. června 1942. Tento významný odbojový čin dnes připomíná památník v pražské Libni, kde parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík atentát uskutečnili. Původně však zvažovali i jiná místa. Ačkoli následně odbojáři padli v boji proti nacistům v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje, čin měl výrazný politický dopad. Mimo jiné přispěl k odvolání uznání Mnichovské dohody ze strany Francie a Velké Británie v létě 1942, připomněl historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu v Praze.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Anonymy, které upozorňovaly na Motol, skončily v šuplíku úředníků

Jsou to tři měsíce, co se objevila jedna z největších korupčních kauz současnosti – případ nemocnice v Motole. Nedávno přitom vyšlo najevo, že na ministerstvo zdravotnictví přišly v minulosti dva anonymy, které na dění v nemocnici upozorňovaly. Reportéři ČT zjišťovali, proč skončily v šuplíku úředníků. Motol navíc zdaleka není jedinou nemocnicí, kde se řeší podezření ze závažné korupce.
před 9 hhodinami
Načítání...