Přestože se dá cévní mozkové příhodě dobře předcházet a dá se i poměrně snadno léčit, došlo v letech 1990 až 2021 k velkému nárůstu případů – a to celosvětově. Podle nové studie je příčinou růst populace a stárnutí obyvatelstva, ale i výrazně vyšší vystavení rizikovým faktorům.
Mrtvice přibývá, rizikem jsou znečištění, teploty a potrava
Výsledky nové rozsáhlé analýzy vyšly v časopise The Lancet Neurology. Celosvětově podle ní vzrostl počet osob, které v roce 2021 prodělaly novou cévní mozkovou příhodu, na 11,9 milionu, což je od roku 1990 růst o sedmdesát procent. Počet osob, které cévní mozkovou příhodu přežily, stoupl na 93,8 milionu (růst o 86 procent) a počet úmrtí v souvislosti s cévní mozkovou příhodou vzrostl na 7,3 milionu (růst o 44 procent), čímž se toto onemocnění stalo třetí nejčastější příčinou úmrtí na světě (po ischemické chorobě srdeční a covidu-19). Více než tři čtvrtiny osob postižených cévní mozkovou příhodou žijí v zemích s nízkými a středními příjmy.
Odhady navíc naznačují, že celosvětově vzrostlo celkové množství invalidity, nemocí a předčasných úmrtí v důsledku cévní mozkové příhody mezi lety 1990 a 2021 o 32 procent, což znamená nárůst z přibližně 121,4 milionu ztracených let zdravého života v roce 1990 na 160,5 milionu let v roce 2021. Cévní mozková příhoda se tak stala čtvrtou nejčastější příčinou ztráty zdraví na světě po covidu-19, ischemické chorobě srdeční a poruchách novorozenců.
Početnější a starší lidstvo
Množství cévních mozkových příhod se zvyšuje z velké části v důsledku růstu populace a stárnutí obyvatelstva na celém světě, ale také v důsledku rostoucího podílu rizikových faktorů životního prostředí, metabolismu a chování, kterému se dá předcházet.
Mezi lety 1990 a 2021 se výrazně zvýšila globální zátěž cévní mozkovou příhodou spojená s nadváhou (nárůst o 88 procent), vysokými teplotami (nárůst o 72 procent), vysokou hladinou cukru v krvi (nárůst o 32 procent), stravou s vysokým obsahem nápojů slazených cukrem (nárůst o 23 procent), nízkou fyzickou aktivitou (nárůst o jedenáct procent), vysokým systolickým krevním tlakem (nárůst o sedm procent) a stravou s nízkým obsahem omega-6 polynenasycených mastných kyselin (nárůst o pět procent).
Pokud se ale data očistí o vliv demografických faktorů, pak je od roku 1990 celosvětově a prakticky ve všech příjmových úrovních zemí patrný trend ke snižování míry výskytu o 22 procent a úmrtí o 39 procent. A také množství ztracených let zdravého života kleslo o 39 procent. Zjednodušeně řečeno: hlavní vliv na vyšší počet případů má to, že lidstvo je stále početnější a starší.
Od roku 2015 ale zlepšení stagnuje, a v některých zemích se stav horší: hlavně v jihovýchodní a východní Asii či Oceánii.
„Celosvětový nárůst počtu lidí, u kterých se vyskytne cévní mozková příhoda a kteří na ni zemřou nebo zůstanou invalidní, rychle roste, což silně naznačuje, že v současnosti používané strategie prevence cévní mozkové příhody nejsou dostatečně účinné,“ konstatoval hlavní autor studie Valery Feigin z Auckland University of Technology na Novém Zélandu.
„Nové, prokazatelně účinné celopopulační a motivační preventivní strategie, které by bylo možné aplikovat na všechny osoby ohrožené cévní mozkovou příhodou, by měly být urychleně zavedeny na celém světě,“ apeloval.
Rostoucí vliv rizikových faktorů životního prostředí
Studie odhaduje, že celkový počet ztracených let zdravého života souvisejících s mrtvicí, které lze přičíst 23 rizikovým faktorům, se celosvětově zvýšil ze sta milionů let v roce 1990 na 135 milionů v roce 2021. Největší podíl těchto rizikových faktorů se vyskytuje ve východní Evropě, Asii a subsaharské Africe.
Metabolické rizikové faktory – zejména vysoký BMI, vysoký systolický krevní tlak a vysoká hladina LDL cholesterolu – se v roce 2021 podílely na největší zátěži cévními mozkovými příhodami ve všech příjmových úrovních zemí (v rozmezí 66 až 70 procent), následované souhrnně environmentálními rizikovými faktory (znečištěné ovzduší, nízká/vysoká teplota prostředí, expozice olova) v zemích s nízkými příjmy (35 až 53 procent).
V roce 2021 byly pěti hlavními globálními rizikovými faktory pro cévní mozkovou příhodu vysoký systolický krevní tlak, znečištění ovzduší prachovými částicemi, kouření, vysoká hladina LDL cholesterolu a znečištění ovzduší v domácnostech, se značnými rozdíly podle věku, pohlaví a místa.
Studie poprvé naznačuje, že znečištění ovzduší prachovými částicemi je hlavním rizikovým faktorem takzvaného subarachnoidálního krvácení, které se podílí na čtrnácti procentech úmrtí a invalidity způsobených tímto závažným subtypem mrtvice, což je na stejné úrovni jako kouření.
