Mozkovou mrtvici odhalí jednoduchý FAST test

6 minut
Události: Příznaky cévní mozkové příhody a její prevence
Zdroj: ČT24

Cévní nemoci mozku patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. V první polovině loňského roku jim v Česku podlehlo 3300 lidí. V 85 procentech případů mrtvice nebolí, a proto lidé její projevy podceňují. Při pozdní reakci ale zanechává vážné následky, nebo končí i úmrtím. Rozpoznat mrtvici, a zachránit tak život svému blízkému, přitom může i dítě.

Mrtvice je třetí nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Právě proto se lékaři snaží proti této nemoci, které lze dobře předcházet, informovat rizikové skupiny obyvatel. Jednou z takových příležitostí je Světový den mrtvice, který se připomíná 29. října.

Základní fakta

Ročně mrtvice v Česku postihne třicet tisíc lidí, přičemž každý pátý zemře. Za včasné diagnózy a správné léčby ale nemusí onemocnění končit smrtí pacienta.

Podle mechanismu vzniku se dělí na ischemické cévní mozkové příhody a hemoragické cévní mozkové příhody. Léčba těchto onemocnění se liší. Ischemický mozkový infarkt (nedokrvení mozku) vzniká následkem ucpání mozkové tepny, které způsobí snížení nebo zastavení přítoku krve do mozku. Hemoragický infarkt (krvácení do mozku) vzniká v důsledku prasknutí mozkové tepny, které způsobí buď akutní krvácení do mozku nebo mezi mozkové obaly.

Jak poznat mrtvici?

Mnohdy se stane, že se člověk ocitne sám a neví, zda dané zhoršení stavu je způsobené mrtvicí, nebo něčím jiným. Na co by se měl zaměřit? Mezi časté příznaky patří bolest hlavy, neostré a rozmazané vidění, slabost horní nebo dolní končetiny a také ztráta koordinace těla a závratě, někdy i obrna jedné poloviny těla.

K méně častým příznakům se řadí ztráta citlivosti některé části těla, zmatenost a ztráta paměti, změna chování, svalová ztuhlost, porucha polykání nebo škytavka, samovolné pohyby očí. Když si člověk není jistý, měl by vždy zvažovat horší variantu.

  • Akutní příznaky mozkové mrtvice závisí na tom, která oblast mozku je ovlivněna a do jaké míry. Mezi typické příznaky patří například náhlý pocit slabosti nebo paralýzy na jedné straně těla, problémy s řečí, zrakem, náhlé bolesti hlavy nebo silné závratě.
  • Ženy však často popisují i další, vzácnější příznaky, které si jen málokdo dokáže spojit s mozkovou mrtvicí. Patří mezi ně například bolesti končetin, nevolnost, zmatenost nebo dokonce zcela atypické příznaky, jako je bolest na hrudi, potíže s polykáním a dušnost.
  • Netypické a rozdílné příznaky u žen ve srovnání s muži mohou mít za následek rozdíly v poskytnutí lékařské péče. Někteří odborníci se domnívají, že kvůli těmto netypickým příznakům může trvat déle, než se postižené pacientky dostanou do nemocnice, je stanovena správná diagnóza a zahájena léčba, což může být jednou z příčin závažnějších důsledků u žen. Tento názor však zatím nebyl zcela jednoznačně potvrzen.

Zdroj: NZIP

Pokud se člověk stane svědkem toho, že se u druhého blíží mrtvice, měl by udělat takzvaný FAST test:

  1. Požádejte dotyčného, aby na vás udělal grimasu. Vyzvěte ho, aby se usmál, zamračil, zamrkal nebo vyplázl jazyk. Řekněte mu, aby očima sledoval pohyb vašeho prstu.
  2. S daným člověkem mluvte. Zeptejte se ho třeba na jméno nebo na to, jestli ví, co se mu právě stalo.
  3. Může člověk s podezřením na mrtvici předpažit obě paže? Dokáže stát na obou nohou a chodit?

Rychlou záchrannou službu je potřeba volat, jakmile se u postiženého zjistí: pokles ústního koutku nebo víčka, tiky v obličeji nebo očích, stáčení jazyka na stranu, setřelá a nesrozumitelní řeč, výpadek paměti, pokles jedné nebo obou paží po předpažení, slabost končetiny a neschopnost chůze.

Co dělat, když přijde mrtvice

Při mrtvici je okamžité volání rychlé záchranné služby na čísle 155 nebo 112 jedinou správnou reakcí. „Pacienta se snažíme udržet ve stabilizovaném stavu (umožnit mu volné dýchání, nikam ho nepřevážet). Pokud má být léčba účinná, musí být zahájena co nejdříve, ideálně během 4,5 hodiny od vzniku příznaků,“ radí brněnská Nemocnice u svaté Anny.

Prevence

Složitá není ani prevence, už před 2400 lety známý antický lékař Hippokrates prohlásil slova o „dietě“ a myslel tím: dostatečný pohyb, kvalitní stravování a psychickou pohodu. Na tom se nic nezměnilo. Kromě potřeby dodržovat zásady zdravého životního stylu se vyplatí pravidelně docházet na lékařské kontroly a v případě, že člověk patří ke skupinám osob ohrožených tvorbou krevních sraženin (trombů), tak i užívat léky, které jsou určeny k ovlivnění rizikových faktorů, například srážlivost krve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
před 1 hhodinou

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
včera v 08:30

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie zabila plejtváka obrovského

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie ulovila a zabila asi 18metrového plejtváka. Napsal to australský web ABC. Incident se odehrál v oblasti, kde se ve velkém množství nachází různorodá mořská flóra a fauna.
11. 4. 2025

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
11. 4. 2025
Načítání...