Loni v tuzemsku zemřelo podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 120 219 obyvatel, nejméně od začátku covidu-19. Úmrtnost ale doznívající pandemie dál ovlivňovala, covid-19 byl příčinou úmrtí pěti procent zemřelých. Projevila se také silná vlna respiračních onemocnění na konci roku, v prosinci na chřipku zemřelo více lidí než v předchozích letech. Nejvíce lidí podlehlo ischemické chorobě srdeční, srdečnímu selhání a cévním nemocem mozku, informoval ČSÚ.
Nižší počet zemřelých proti dvěma předchozím rokům podle statistiků souvisel se snížením úmrtnosti na covid-19. V roce 2020 v Česku zemřelo přes 129 tisíc lidí, předloni téměř 140 tisíc.
„U mužů hrál loni covid-19 stále významnou roli, protože se stal po chronické ischemické chorobě srdeční jejich druhou nejčastější příčinou smrti. Jeho důsledkem zemřelo téměř 3300 mužů, oproti tomu u žen byl až šestou nejčetnější příčinou s necelými 2800 úmrtími,“ uvedla Magdaléna Baštecká z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Napříč populací zemřelo nejvíce osob stejně jako před epidemií covidu-19 na ischemickou chorobu srdeční, při níž neproudí do srdce dost kyslíku v důsledku zúžení věnčitých tepen kolem srdce. Podlehlo jí loni 16 400 lidí, což je asi 13,7 procenta zemřelých. U 7300 osob bylo příčinou úmrtí srdeční selhání, kdy srdce nedokáže pracovat dostatečně, aby zásobovalo krví celé tělo. Vzniknout může poškozením srdce po infarktu nebo také třeba neléčeným vysokým krevním tlakem. Dalších 6900 lidí podlehlo cévním nemocem mozku, lidově mrtvici.
Čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí zůstal covid-19, jako příčina smrti byl vykázaný u šesti tisíc osob, což je asi pět procent. Stejně jako v letech 2019 a 2020 se na páté místo vrátily nádory průdušek, průdušnic a plic, kvůli kterým zemřelo 4900 osob. U žen se mezi nejčastějšími příčinami objevily navíc Alzheimerova nemoc, spolu s jinými demencemi a hypertenzní nemoci způsobené vysokým krevním tlakem.
„Sezonnost počtu zemřelých se v roce 2022 více soustředila do prosince s 12 200 zemřelými, což byla jedna desetina ročního úhrnu,“ uvedla Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Průměr let 2015 až 2019 byl necelých devět procent. „Zásadní vliv na to měla chřipková a jiná virová respirační onemocnění, jejichž výskyt v minulých dvou zimních sezonách potlačila proticovidová opatření,“ dodala.
Z celkového počtu lidí, kteří zemřeli v roce 2022 na chřipku, zemřelo 81 procent v prosinci. „Zatímco v předcovidových letech to byla v průměru dvě procenta a úmrtí na chřipku se soustředila do měsíců únor a březen,“ sdělili statistici. Podobné to bylo s chronickými nemocemi dolní části dýchacího ústrojí, mezi které spadá například chronická obstrukční plicní nemoc, astma, chronická bronchitida nebo rozedma plic.
