Více než 55 hodin práce týdně se dá podle analýzy Světové zdravotnické organizace (WHO) považovat za vážné ohrožení zdraví. Dlouhá pracovní doba podle WHO a Mezinárodní organizace práce každoročně zabije kolem 745 tisíc lidí.
Nadměrně dlouhá pracovní doba zabije ročně 745 tisíc lidí. Rizikem je už 55 hodin týdně, varuje WHO
Analýza vydaná tento týden v časopise Environment International je první globální analýzou toho, jak moc přehnaně dlouhá pracovní doba přispívá k nadměrným úmrtím.
Roku 2016 podle statistik uvedených ve studii zemřelo na mozkovou mrtvici odhadem 398 tisíc lidí a na srdeční choroby 347 tisíc lidí v přímém důsledku toho, že pracovali nejméně 55 hodin týdně. Autoři práce upozorňují, že toto číslo v poslední době roste. Mezi lety 2000 a 2016 se počet úmrtí na srdeční choroby v důsledku dlouhé pracovní doby zvýšil o 41,5 procenta a na mozkovou mrtvici o 19 procent.
Muži trpí víc
Tento problém dopadá víc na muže. Právě u nich došlo k 72 procentům úmrtí v souvislosti s nadměrně dlouhou prací. Data také ukazují, že nejhorší je dopad ve skupině starších mužů, kteří i přes úbytek sil pracují nadměrně dlouho a jejich tělo to nezvládne. Zdaleka nejvíc je postižena skupina mužů ve věku od 45 do 74 let.
V současné době pracuje nad 55 hodin týdně asi 8,9 procenta světové populace. Přičemž zdaleka nejvíc je tento fenomén rozšířený v zemích jihovýchodní Asie, naopak nejméně trápí Evropu.
Za zmínku stojí i to, že se v letech 2010 až 2016 podstatně zvýšil počet lidí, kteří mají takto dlouhou pracovní dobu. Toto zvýšení pracovní doby je podle studie odrazem podoby současné moderní ekonomiky a také ekonomické nejistoty. Autoři také upozorňují, že tento přístup podporuje existence technologií, jako jsou chytré telefony a notebooky – lidé si s nimi nikdy nemohou skutečně odpočinout a tráví nad prací dlouhé hodiny i doma.
Covid vše ještě zhoršil
Pandemie covidu-19 tento trend ještě více prohloubila. Přinesla jednak další ekonomickou nestabilitu, ale také zvýšila podíl práce z domova, která je s nadměrnou pracovní dobou spojená. Vědci upozorňují, že i kdyby se podařilo dostat pandemii očkováním pod kontrolu, řada vzorců z této doby zřejmě vydrží i do budoucna.
„Pandemie covidu-19 významně změnila způsob práce mnoha lidí,“ uvedl v prohlášení generální ředitel WHO Tedros Ghebreyesus. „Práce na dálku se v mnoha odvětvích stala normou a často stírá hranice mezi domovem a prací. Kromě toho bylo mnoho podniků nuceno omezit nebo ukončit provoz, aby ušetřily peníze. A lidé, kteří stále práci mají, nakonec pracují déle. Žádná práce nestojí za riziko mrtvice nebo onemocnění srdce. Vlády, zaměstnavatelé a zaměstnanci musí spolupracovat, aby se dohodli na limitech pro ochranu zdraví zaměstnanců,“ upozornil Ghebreyesus.
Bude-li tento trend pokračovat, pak podle něj pravděpodobně způsobí ještě hlubší problém pro globální zdraví. Aby se ho podařilo překonat, musí vlády zavést a prosadit pravidla, která zakážou povinné přesčasy a zajistí omezení maximální délky pracovní doby.
„Práce 55 a více hodin týdně je vážným zdravotním rizikem,“ vysvětlila doktorka Maria Neiraová, ředitelka odboru životního prostředí, změny klimatu a zdraví WHO. „Je načase, abychom se všichni, vlády, zaměstnavatelé i zaměstnanci probudili a uvědomili si, že dlouhá pracovní doba může vést k předčasné smrti,“ dodala.
