Mozkový implantát je realitou. „Digitální most“ vrátil ochrnutému chůzi

Nahrávám video
Mozkový implantát vrátil muži chůzi
Zdroj: EPFL

Muž, který v roce 2011 ochrnul při nehodě na kole, se dokáže postavit, a dokonce chodit pomocí speciální pomůcky. Pomohl mu implantát – zařízení, které snímá jeho mozkové vlny a vysílá do páteře pokyny k pohybu správných svalů. Průkopnický výzkum by mohl pomoci při vývoji miniaturních implantátů pro pacienty po mrtvici a s ochrnutím.

Čtyřicetiletému Gertovi-Janovi Oskamovi bylo po zlomenině krční páteře při dopravní nehodě v Číně řečeno, že už nikdy nebude chodit. Od té doby se mu ale po operaci podařilo vyjít schody i ujít sto metrů.

„Před několika měsíci jsem byl poprvé po deseti letech schopen vstát a jít s přáteli na pivo,“ uvedl Oskam, který pochází z Nizozemska. „To bylo celkem fajn. Chtěl bych to používat v každodenním životě. Je to potěšení, které si mnoho lidí neuvědomuje,“ podotkl.

Schéma mozkového mostu
Zdroj: EPFL

Takzvaný „digitální most“ je nejnovějším projektem týmu neurovědců ze Švýcarska, kteří dlouhodobě vyvíjejí rozhraní mezi mozkem a páteří k překonání ochrnutí. Jejich cílem je pomocí bezdrátových signálů znovu propojit mozek a svaly, které jsou při přerušení míšních nervů nepoužitelné.

Neuroložka Jocelyne Blochová z univerzity v Lausanne na Oskamův mozek implantovala elektrody, které detekují nervovou aktivitu, když se snaží pohnout nohama. Údaje jsou zpracovávány algoritmem, který je mění na impulsy, jež jsou vysílány do dalších elektrod v jeho páteři. Signály aktivují nervy v páteři a zapínají svaly, aby vyvolaly zamýšlený pohyb.

Mozkový implantát
Zdroj: EPFL

„Podařilo se nám obnovit komunikaci mezi mozkem a oblastí míchy, která kontroluje pohyb nohou pomocí digitálního mostu,“ řekl Grégoire Courtine ze švýcarské technické univerzity ETH v Curychu.

Obrovský potenciál

Zařízení nevytváří „rychlé a plynulé“ kroky, ale implantáty podle Oskama umožňují přirozenější pohyby než dříve. Zdá se, že také podporuje rehabilitaci. Po čtyřiceti hodinách s přístrojem Oskam, který nemá přerušeny všechny nervy v páteři, znovu získal určitou kontrolu nad nohama, i když byl přístroj vypnutý.

Courtine se domnívá, že opětovné propojení mozku a páteře pomáhá regenerovat míšní nervy a navrátit pacientovi část ztracené kontroly.

Vědci sledují mozkový implantát
Zdroj: EPFL

Vědci, kteří jsou teprve na začátku svého výzkumu, doufají, že miniaturní zařízení časem pomohou pacientům po mrtvici a s ochrnutím znovu chodit, pohybovat rukama a ovládat další funkce, například močový měchýř. V současné době systém nelze používat neustále, je objemný a stále je v experimentální fázi. Pacienti, kteří implantáty testují, je nyní používají asi hodinu týdně.

Vzhledem k tomu, že Oskam vykazuje pokroky více než deset let po své nehodě, je tým přesvědčen, že další pacienti s novějšími zraněními by na tom mohli být lépe. „Gert-Jan dostal implantát deset let po své nehodě. Představte si, že my aplikujeme naše rozhraní mezi mozkem a páteří několik týdnů po úrazu. Potenciál pro zotavení je obrovský,“ zdůraznil Courtine.

Nahrávám video
Díky mozkovým implantátům Gert-Jan Oskam opět chodí
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 1 hhodinou

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 2 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...