Mozkový implantát je realitou. „Digitální most“ vrátil ochrnutému chůzi

1 minuta
Mozkový implantát vrátil muži chůzi
Zdroj: EPFL

Muž, který v roce 2011 ochrnul při nehodě na kole, se dokáže postavit, a dokonce chodit pomocí speciální pomůcky. Pomohl mu implantát – zařízení, které snímá jeho mozkové vlny a vysílá do páteře pokyny k pohybu správných svalů. Průkopnický výzkum by mohl pomoci při vývoji miniaturních implantátů pro pacienty po mrtvici a s ochrnutím.

Čtyřicetiletému Gertovi-Janovi Oskamovi bylo po zlomenině krční páteře při dopravní nehodě v Číně řečeno, že už nikdy nebude chodit. Od té doby se mu ale po operaci podařilo vyjít schody i ujít sto metrů.

„Před několika měsíci jsem byl poprvé po deseti letech schopen vstát a jít s přáteli na pivo,“ uvedl Oskam, který pochází z Nizozemska. „To bylo celkem fajn. Chtěl bych to používat v každodenním životě. Je to potěšení, které si mnoho lidí neuvědomuje,“ podotkl.

Schéma mozkového mostu
Zdroj: EPFL

Takzvaný „digitální most“ je nejnovějším projektem týmu neurovědců ze Švýcarska, kteří dlouhodobě vyvíjejí rozhraní mezi mozkem a páteří k překonání ochrnutí. Jejich cílem je pomocí bezdrátových signálů znovu propojit mozek a svaly, které jsou při přerušení míšních nervů nepoužitelné.

Neuroložka Jocelyne Blochová z univerzity v Lausanne na Oskamův mozek implantovala elektrody, které detekují nervovou aktivitu, když se snaží pohnout nohama. Údaje jsou zpracovávány algoritmem, který je mění na impulsy, jež jsou vysílány do dalších elektrod v jeho páteři. Signály aktivují nervy v páteři a zapínají svaly, aby vyvolaly zamýšlený pohyb.

Mozkový implantát
Zdroj: EPFL

„Podařilo se nám obnovit komunikaci mezi mozkem a oblastí míchy, která kontroluje pohyb nohou pomocí digitálního mostu,“ řekl Grégoire Courtine ze švýcarské technické univerzity ETH v Curychu.

Obrovský potenciál

Zařízení nevytváří „rychlé a plynulé“ kroky, ale implantáty podle Oskama umožňují přirozenější pohyby než dříve. Zdá se, že také podporuje rehabilitaci. Po čtyřiceti hodinách s přístrojem Oskam, který nemá přerušeny všechny nervy v páteři, znovu získal určitou kontrolu nad nohama, i když byl přístroj vypnutý.

Courtine se domnívá, že opětovné propojení mozku a páteře pomáhá regenerovat míšní nervy a navrátit pacientovi část ztracené kontroly.

Vědci sledují mozkový implantát
Zdroj: EPFL

Vědci, kteří jsou teprve na začátku svého výzkumu, doufají, že miniaturní zařízení časem pomohou pacientům po mrtvici a s ochrnutím znovu chodit, pohybovat rukama a ovládat další funkce, například močový měchýř. V současné době systém nelze používat neustále, je objemný a stále je v experimentální fázi. Pacienti, kteří implantáty testují, je nyní používají asi hodinu týdně.

Vzhledem k tomu, že Oskam vykazuje pokroky více než deset let po své nehodě, je tým přesvědčen, že další pacienti s novějšími zraněními by na tom mohli být lépe. „Gert-Jan dostal implantát deset let po své nehodě. Představte si, že my aplikujeme naše rozhraní mezi mozkem a páteří několik týdnů po úrazu. Potenciál pro zotavení je obrovský,“ zdůraznil Courtine.

8 minut
Díky mozkovým implantátům Gert-Jan Oskam opět chodí
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
včera v 16:39

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
včera v 12:29

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
včera v 11:02

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...