Mozkový implantát je realitou. „Digitální most“ vrátil ochrnutému chůzi

Nahrávám video

Muž, který v roce 2011 ochrnul při nehodě na kole, se dokáže postavit, a dokonce chodit pomocí speciální pomůcky. Pomohl mu implantát – zařízení, které snímá jeho mozkové vlny a vysílá do páteře pokyny k pohybu správných svalů. Průkopnický výzkum by mohl pomoci při vývoji miniaturních implantátů pro pacienty po mrtvici a s ochrnutím.

Čtyřicetiletému Gertovi-Janovi Oskamovi bylo po zlomenině krční páteře při dopravní nehodě v Číně řečeno, že už nikdy nebude chodit. Od té doby se mu ale po operaci podařilo vyjít schody i ujít sto metrů.

„Před několika měsíci jsem byl poprvé po deseti letech schopen vstát a jít s přáteli na pivo,“ uvedl Oskam, který pochází z Nizozemska. „To bylo celkem fajn. Chtěl bych to používat v každodenním životě. Je to potěšení, které si mnoho lidí neuvědomuje,“ podotkl.

Schéma mozkového mostu
Zdroj: EPFL

Takzvaný „digitální most“ je nejnovějším projektem týmu neurovědců ze Švýcarska, kteří dlouhodobě vyvíjejí rozhraní mezi mozkem a páteří k překonání ochrnutí. Jejich cílem je pomocí bezdrátových signálů znovu propojit mozek a svaly, které jsou při přerušení míšních nervů nepoužitelné.

Neuroložka Jocelyne Blochová z univerzity v Lausanne na Oskamův mozek implantovala elektrody, které detekují nervovou aktivitu, když se snaží pohnout nohama. Údaje jsou zpracovávány algoritmem, který je mění na impulsy, jež jsou vysílány do dalších elektrod v jeho páteři. Signály aktivují nervy v páteři a zapínají svaly, aby vyvolaly zamýšlený pohyb.

Mozkový implantát
Zdroj: EPFL

„Podařilo se nám obnovit komunikaci mezi mozkem a oblastí míchy, která kontroluje pohyb nohou pomocí digitálního mostu,“ řekl Grégoire Courtine ze švýcarské technické univerzity ETH v Curychu.

Obrovský potenciál

Zařízení nevytváří „rychlé a plynulé“ kroky, ale implantáty podle Oskama umožňují přirozenější pohyby než dříve. Zdá se, že také podporuje rehabilitaci. Po čtyřiceti hodinách s přístrojem Oskam, který nemá přerušeny všechny nervy v páteři, znovu získal určitou kontrolu nad nohama, i když byl přístroj vypnutý.

Courtine se domnívá, že opětovné propojení mozku a páteře pomáhá regenerovat míšní nervy a navrátit pacientovi část ztracené kontroly.

Vědci sledují mozkový implantát
Zdroj: EPFL

Vědci, kteří jsou teprve na začátku svého výzkumu, doufají, že miniaturní zařízení časem pomohou pacientům po mrtvici a s ochrnutím znovu chodit, pohybovat rukama a ovládat další funkce, například močový měchýř. V současné době systém nelze používat neustále, je objemný a stále je v experimentální fázi. Pacienti, kteří implantáty testují, je nyní používají asi hodinu týdně.

Vzhledem k tomu, že Oskam vykazuje pokroky více než deset let po své nehodě, je tým přesvědčen, že další pacienti s novějšími zraněními by na tom mohli být lépe. „Gert-Jan dostal implantát deset let po své nehodě. Představte si, že my aplikujeme naše rozhraní mezi mozkem a páteří několik týdnů po úrazu. Potenciál pro zotavení je obrovský,“ zdůraznil Courtine.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 11 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 13 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 13 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 18 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.