Mozkový implantát je realitou. „Digitální most“ vrátil ochrnutému chůzi

Nahrávám video

Muž, který v roce 2011 ochrnul při nehodě na kole, se dokáže postavit, a dokonce chodit pomocí speciální pomůcky. Pomohl mu implantát – zařízení, které snímá jeho mozkové vlny a vysílá do páteře pokyny k pohybu správných svalů. Průkopnický výzkum by mohl pomoci při vývoji miniaturních implantátů pro pacienty po mrtvici a s ochrnutím.

Čtyřicetiletému Gertovi-Janovi Oskamovi bylo po zlomenině krční páteře při dopravní nehodě v Číně řečeno, že už nikdy nebude chodit. Od té doby se mu ale po operaci podařilo vyjít schody i ujít sto metrů.

„Před několika měsíci jsem byl poprvé po deseti letech schopen vstát a jít s přáteli na pivo,“ uvedl Oskam, který pochází z Nizozemska. „To bylo celkem fajn. Chtěl bych to používat v každodenním životě. Je to potěšení, které si mnoho lidí neuvědomuje,“ podotkl.

Schéma mozkového mostu
Zdroj: EPFL

Takzvaný „digitální most“ je nejnovějším projektem týmu neurovědců ze Švýcarska, kteří dlouhodobě vyvíjejí rozhraní mezi mozkem a páteří k překonání ochrnutí. Jejich cílem je pomocí bezdrátových signálů znovu propojit mozek a svaly, které jsou při přerušení míšních nervů nepoužitelné.

Neuroložka Jocelyne Blochová z univerzity v Lausanne na Oskamův mozek implantovala elektrody, které detekují nervovou aktivitu, když se snaží pohnout nohama. Údaje jsou zpracovávány algoritmem, který je mění na impulsy, jež jsou vysílány do dalších elektrod v jeho páteři. Signály aktivují nervy v páteři a zapínají svaly, aby vyvolaly zamýšlený pohyb.

Mozkový implantát
Zdroj: EPFL

„Podařilo se nám obnovit komunikaci mezi mozkem a oblastí míchy, která kontroluje pohyb nohou pomocí digitálního mostu,“ řekl Grégoire Courtine ze švýcarské technické univerzity ETH v Curychu.

Obrovský potenciál

Zařízení nevytváří „rychlé a plynulé“ kroky, ale implantáty podle Oskama umožňují přirozenější pohyby než dříve. Zdá se, že také podporuje rehabilitaci. Po čtyřiceti hodinách s přístrojem Oskam, který nemá přerušeny všechny nervy v páteři, znovu získal určitou kontrolu nad nohama, i když byl přístroj vypnutý.

Courtine se domnívá, že opětovné propojení mozku a páteře pomáhá regenerovat míšní nervy a navrátit pacientovi část ztracené kontroly.

Vědci sledují mozkový implantát
Zdroj: EPFL

Vědci, kteří jsou teprve na začátku svého výzkumu, doufají, že miniaturní zařízení časem pomohou pacientům po mrtvici a s ochrnutím znovu chodit, pohybovat rukama a ovládat další funkce, například močový měchýř. V současné době systém nelze používat neustále, je objemný a stále je v experimentální fázi. Pacienti, kteří implantáty testují, je nyní používají asi hodinu týdně.

Vzhledem k tomu, že Oskam vykazuje pokroky více než deset let po své nehodě, je tým přesvědčen, že další pacienti s novějšími zraněními by na tom mohli být lépe. „Gert-Jan dostal implantát deset let po své nehodě. Představte si, že my aplikujeme naše rozhraní mezi mozkem a páteří několik týdnů po úrazu. Potenciál pro zotavení je obrovský,“ zdůraznil Courtine.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 8 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...