Půl roku po covidu je vyšší riziko krevních sraženin. Po těžkém průběhu až 290krát

Lidé, kteří prodělali covid-19, mají vyšší riziko výskytu krevních sraženin a plicní embolie šest měsíců od infekce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise British Medical Journal. Podle výzkumu roste v prvních třech měsících od nákazy i pravděpodobnost hluboké žilní trombózy. Dva měsíce od nemoci je také zvýšené riziko vnitřního krvácení, například mrtvice.

Anne-Marie Forsová Connollyová z univerzity ve švédském městě Umea a její kolegové měřili riziko vzniku hluboké žilní trombózy, plicní embolie a různých typů krvácení, jako je krvácení do zažívacího traktu nebo prasknutí cévy v mozku, u více než jednoho milionu lidí s potvrzeným covidem-19. Jejich záznamy porovnali s údaji více než čtyř milionů lidí, kteří nemoc neprodělali.

Přestože pravděpodobnost těchto zdravotních obtíží byla nejvyšší u pacientů, kteří prodělali těžký průběh nemoci, i lidé, již se s covidem-19 potýkali jen mírně, měli třikrát vyšší riziko hluboké žilní trombózy a sedmkrát vyšší riziko plicní embolie. Vědci u pacientů se závažným covidem-19 zjistili, že riziko vzniku krevní sraženiny stouplo až 290krát oproti obvyklému stavu.

„Plicní embolie může být smrtelná, proto je důležité si toto riziko uvědomit,“ řekla Forsová Connollyová. „Pokud se náhle ocitnete s dušností, která nepřejde, a nakazili jste se koronavirem, pak by bylo vhodné vyhledat pomoc, protože toto zvýšené riziko pozorujeme až po dobu šesti měsíců,“ dodala vědkyně.

Podle autorů studie je proto důležité nechat se proti viru očkovat. Krevní sraženiny se mohou vyskytnout i po očkování, ale riziko je mnohem menší, zjistila už dříve jiná rozsáhlá britská studie.

Studie, kterou publikoval odborný časopis BMJ, by mohla pomoci vysvětlit dvojnásobek případů krevních sraženin i úmrtí na tuto příčinu, která vědci zaznamenali v Anglii v porovnání s obdobím 2018 až 2019.

Předchozí výzkumy naznačovaly, že prodělání covidu-19 je spojené s vyšším rizikem krevních sraženin, ale nebylo jasné, jak dlouho toto riziko přetrvává. Vědci také nevěděli, zda krevní sraženiny ohrožují i lidi, kteří měli mírný průběh nemoci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 2 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 2 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 3 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30
Načítání...