EMA připustila souvislost mezi vakcínou AstraZeneca a krevními sraženinami

7 minut
Horizont ČT24: EMA a hodnocení vakcíny AstraZeneca
Zdroj: ČT24

Výskyt krevních sraženin může být velmi vzácným vedlejším účinkem očkovací látky firmy AstraZeneca. Po podrobném hodnocení desítek případů úmrtí či zdravotních obtíží k tomu dospěla Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Její šéfka Emer Cookeová nicméně zdůraznila, že látka britsko-švédské firmy je velmi efektivní a její přínos v boji proti nemoci covid-19 stále převyšuje možná rizika. EMA ponechala rozhodnutí, jak s vakcínou nakládat, na členských státech, jejichž ministři zdravotnictví se však na jednotné pozici během večerní videokonference neshodli.

Výbor pro hodnocení rizik (PRAC) evropské lékové agentury v minulých týdnech podrobně zkoumal okolnosti 86 případů tromboembolických potíží, z nichž osmnáct skončilo úmrtím. Podle Cookeové dospěl k závěru, že výskyt těchto obtíží by měl být uveden mezi dalšími možnými vzácnými vedlejšími účinky této vakcíny a lékaři by na něj měli pacienty upozornit.

„Možným vysvětlením těchto vzácných vedlejších účinků je imunitní reakce na očkování,“ prohlásila Cookeová. Doplnila, že riziko úmrtí spojené s krevními sraženinami je stále mnohonásobně nižší než riziko úmrtí na covid-19, proti němuž vakcína velmi účinně chrání. Krevní sraženiny se podle EMA objevily v celkem 169 případech z 34 milionů dávek.

Problémy se podle ní vyskytují zvláště u žen mladších šedesáti let, není však průkazné, zda je tato skupina vzhledem k vakcíně rizikovější. „Specifické rizikové faktory, jako je věk, pohlaví nebo předchozí výskyt krevních sraženin, nebyly potvrzeny,“ řekla Cookeová. U většiny lidí se podle ní projevují příznaky do dvou týdnů po očkování. Pokud je u sebe pozorují, měli by ihned kontaktovat lékaře, dodala Cookeová.

Odborníci z výboru Světové zdravotnické organizace (WHO) pro očkování uvedli, že podle současných dat je souvislost s trombózami pravděpodobná, ale nepotvrzená. Bude podle nich nutné provést další studie, které se zaměří na možnou spojitost mezi očkováním a případnými riziky. Experti WHO poukázali na to, že případy tvorby krevních sraženin jsou mezi 200 miliony lidí, kteří na celém světě vakcínu AstraZenecy dostali, velmi vzácné. Od začátku pandemie covidu-19 přitom zemřelo už 2,6 milionu lidí.

Ministři zdravotnictví EU se na jednotném postupu neshodli

Ministři zdravotnictví se ve středu večer na podnět portugalského předsednictví pokoušeli sjednotit přístup všech unijních států. „V celé EU musíme mluvit jednotným hlasem, abychom obnovili důvěru veřejnosti v očkování,“ řekla ministrům eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová. Řada ministrů včetně nového šéfa českého zdravotnictví Petra Arenbergera sice vyzývala k jednotnému přístupu, na tom se však nakonec zástupci vlád neshodli a hodlají o něm dále jednat. 

V polovině března zhruba polovina unijních států pozastavila očkování vakcínou od společnosti AstraZeneca kvůli zmíněným podezřelým úmrtím na následky krevních sraženin po očkování. EMA 18. března na základě prvního zkoumání uvedla, že vakcína je bezpečná a její používání riziko vzniku krevních sraženin nezvyšuje. Většina zemí pak očkování opět obnovila, některé státy jako Německo, Nizozemsko, Francie, Estonsko, Švédsko, Itálie, Španělsko či Belgie s ní ale očkují pouze starší lidi. 

Země budou respektovat doporučení EMA, tvrdí expert

Náměstek ministra zahraničí pro řízení evropské sekce Aleš Chmelař řekl, že pro státy, které mají nakontraktovány dodávky vakcín od AstraZenecy, může stanovisko EMA znamenat případný výpadek některé věkové kategorie při vakcinaci. „Je to stát od státu. Domnívám se, že země budou obecně respektovat doporučení EMA a zváží rizika pro určité věkové kategorie,“ uvedl.

Například Německo bude i nadále dodržovat doporučení nepoužívat vakcínu od AstraZenecy pro lidi mladší 60 let. Ve středu se na tom shodl německý ministr zdravotnictví Jens Spahn se zemskými šéfy resortů zdravotnictví. O tom, jak postupovat s druhým očkováním lidí mladších 60 let, kteří jako první várku dostali AstraZenecu, chce Spahn příští týden v úterý jednat s očkovací komisí Stiko. Zástupci německé očkovací komise ve středu uvedli, že mladí lidé, kteří už látku AstraZeneca dostali, mohou být očkováni druhou dávkou jiné vakcíny.

Evropská unie má s očkovacími látkami od AstraZenecy problémy dlouhodobě. V minulosti totiž firma například neposkytla sedmadvacítce dodávky vakcín včas, a to navzdory smluvním podmínkám. „Dodávky v prvním čtvrtletí tohoto roku nebyly plněny, dokonce se mluví o zhruba sedmdesáti procentech vakcín, které tehdy měly být dodány a nebyly. Co se týče druhého čtvrtletí, tam EU nasmlouvala asi 180 milionů vakcín. Počítá se, že zhruba polovina z nich by měla být dodána,“ dodal Chmelař. 

Britská komise doporučuje mladým lidem jinou vakcínu

Opatrnější přístup k vakcíně firmy AstraZeneca mezitím doporučují britské úřady, informují místní média. Vládní poradní komise pro vakcíny a imunizaci (JCVI) uvedla, že lidé pod třicet let by měli dostat jinou vakcínu než látku od AstraZenecy. A to v případě, že je jiná vakcína k dispozici a dotyčný člověk je zdravý a nepatří k rizikovým pacientům, kreří jsou covidem-19 zvlášť ohroženi.

Šéfka britské lékové agentury (MHRA) June Raineová uvedla, že existuje „silná pravděpodobnost“, že vakcína AstraZeneca krevní sraženiny způsobuje. Zároveň ale řekla, že tyto vedlejší účinky jsou extrémně vzácné a hrozí u asi čtyř lidí z milionu. Přínosy vakcíny podle ní převažují nad riziky.

Velká Británie podle Raineové vyočkovala více než dvacet milionů dávek vakcíny AstraZeneca, přičemž krevní sraženiny se do konce března objevily u 79 lidí, a to vždy po první dávce. Devatenáct těchto pacientů zemřelo, třem z nich bylo méně než třicet let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Pásmo Gazy

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) uvedl, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení tohoto orgánu, jemuž Trump hodlá předsedat a který má dohlížet na dodržování jeho mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle prezidenta oznámeno v blízké době.
před 12 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 2 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 8 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 9 hhodinami
Načítání...