Kožní infekce, jako jsou mykózy nohou, nehtů nebo vlasové pokožky by lékaři v budoucnosti mohli diagnostikovat pomocí pachu. Vědci z Akademie věd k tomu vyvíjejí metodu, diagnóza by se díky ní mohla stát rychlejší a přesnější než dnes. Cílem je podle vědců vytvořit pro diagnostiku kožních infekcí přístroj, který bude použitelný v klinické praxi.
Vědci ve výzkumu využívají analýzu těkavých organických látek, takzvaných volatilů, které produkují původci nemoci, což jsou v případě kožních infekcí houby dermatofyty. „Zjistili jsme, že různé druhy dermatofytů produkují unikátní spektra volatilů. Toto poznání by mohlo umožnit diagnostiku přímo na těle pacienta bez nutnosti zdlouhavé kultivace,“ uvedl vedoucí laboratoře Miroslav Kolařík. Látky by mohl detekovat například takzvaný elektronický nos, což je zařízení, které se nyní používá třeba na letištích a dokáže zachytit i stopová množství chemických látek.
Každý druh dermatofytů má podle vědců svůj specifický pachový profil. „Díky tomu můžeme nejen rozlišit jednotlivé druhy, ale dokonce i kmeny rezistentní vůči běžně používaným antimykotikům,“ popsala autorka studie Lenka Machová. Objev by mohl pomoct lékařům nasadit správnou léčbu na začátku infekce, což by podle ní mohlo pomoct v boji proti rostoucí odolnosti mykóz na léčiva.
Nové nástroje pro staré nemoci
Mikroskopické vyšetření nebo kultivace vzorku se podle odborníků využívají k diagnóze ojediněle, jelikož trvají dlouho. Vzhledem k tomu, že dermatologům chybí pro stanovení diagnózy rychlé a spolehlivé nástroje, častěji podle vědců volí metodu léčby „pokus omyl“ s ohledem na symptomy pacienta.
„Například kortikoidy, které se běžně používají k léčbě zánětlivých kožních onemocnění, mohou u houbových infekcí problém ještě zhoršit. Bez rychlého potvrzení diagnózy je však těžké zvolit cílenou léčbu,“ řekl Kolařík.
Nová metoda má podle vědců obrovský potenciál, nyní je ale potřeba ji technologicky rozvinout. Podobné přístupy by se pak podle nich mohly využít i v případě dalších mikroorganismů.
