Čeští lékaři pracují na systému, který vyčenichá kožní nemoci

Kožní infekce, jako jsou mykózy nohou, nehtů nebo vlasové pokožky by lékaři v budoucnosti mohli diagnostikovat pomocí pachu. Vědci z Akademie věd k tomu vyvíjejí metodu, diagnóza by se díky ní mohla stát rychlejší a přesnější než dnes. Cílem je podle vědců vytvořit pro diagnostiku kožních infekcí přístroj, který bude použitelný v klinické praxi.

Vědci ve výzkumu využívají analýzu těkavých organických látek, takzvaných volatilů, které produkují původci nemoci, což jsou v případě kožních infekcí houby dermatofyty. „Zjistili jsme, že různé druhy dermatofytů produkují unikátní spektra volatilů. Toto poznání by mohlo umožnit diagnostiku přímo na těle pacienta bez nutnosti zdlouhavé kultivace,“ uvedl vedoucí laboratoře Miroslav Kolařík. Látky by mohl detekovat například takzvaný elektronický nos, což je zařízení, které se nyní používá třeba na letištích a dokáže zachytit i stopová množství chemických látek.

Každý druh dermatofytů má podle vědců svůj specifický pachový profil. „Díky tomu můžeme nejen rozlišit jednotlivé druhy, ale dokonce i kmeny rezistentní vůči běžně používaným antimykotikům,“ popsala autorka studie Lenka Machová. Objev by mohl pomoct lékařům nasadit správnou léčbu na začátku infekce, což by podle ní mohlo pomoct v boji proti rostoucí odolnosti mykóz na léčiva.

Nové nástroje pro staré nemoci

Mikroskopické vyšetření nebo kultivace vzorku se podle odborníků využívají k diagnóze ojediněle, jelikož trvají dlouho. Vzhledem k tomu, že dermatologům chybí pro stanovení diagnózy rychlé a spolehlivé nástroje, častěji podle vědců volí metodu léčby „pokus omyl“ s ohledem na symptomy pacienta.

„Například kortikoidy, které se běžně používají k léčbě zánětlivých kožních onemocnění, mohou u houbových infekcí problém ještě zhoršit. Bez rychlého potvrzení diagnózy je však těžké zvolit cílenou léčbu,“ řekl Kolařík.

Nová metoda má podle vědců obrovský potenciál, nyní je ale potřeba ji technologicky rozvinout. Podobné přístupy by se pak podle nich mohly využít i v případě dalších mikroorganismů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 1 hhodinou

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 2 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 3 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 5 hhodinami
Načítání...