Nerovnováha střevního mikrobiomu může mít vliv na postup zánětlivé kožní nemoci s názvem hidradenitis suppurativa (HS). Upozornili na to lékaři v nové studii, jejíž výsledky byly představené na jarní konferenci European Academy of Dermatology and Venereology (EADV).
Neléčitelná kožní nemoc trápí každého stého člověka. Vědci teď přišli na to, že souvisí se střevním mikrobiomem
O střevní mikrobiom se v posledních letech zajímají vědci stále častěji. Přibývá totiž důkazů, že jeho složení má vliv na celou řadu tělesných procesů – od imunity přes vznik obezity nebo astmatu až po silné záněty.
Nová studie se v tomto ohledu zaměřila na nemoc s názvem hidradenitis suppurativa. Trpí jí asi jedno procento dospělých, a protože vypadá podobně jako akné, lidé si ji často pletou s bakteriální chorobou.
Projevy nemoci Hidradenitis suppurativa
Laická veřejnost ji přičítá nedostatečné hygieně, jde ale o autoimunitní onemocnění s velmi složitými příčinami – vliv má obezita, užívání hormonální antikoncepce, a dokonce i genetika. Pro toto onemocnění jsou typická zánětlivá ložiska v tělesných partiích se zvýšeným třením, nejčastěji v podpaží. Někdy mohou mít tyto abscesy až velikosti golfového či baseballového míčku, může z nich vytékat nepříjemně zapáchající tekutina a celkově mají značně silný negativní dopad na život nemocného.
Snížené množství některých bakterií
Vědce zajímalo, jestli nerovnováha mikrobiomu může hrát v postupu této nemoci nějakou roli. Pro výzkum měl tým vzorky stolice od 15 pacientů s HS a stejného počtu věkově i co se týče pohlaví odpovídající skupiny zdravých lidí. Zkoumali, jestli se obsah a pestrost střevních bakterií ve stolici liší u zdravých a nemocných.
Vědci zjistili, že relativní množství tří rodů bakterií kmenu firmicutes bylo u nemocných významně nižší než u kontrolní skupiny. Je přitom známé, že jejich nedostatek narušuje regulační rovnováhu ve střevě a podporuje vznik zánětů.
„Naše výsledky naznačují, že úprava stravy a probiotika by mohly pacientům s touto nemocí pomoci. A to zejména proto, že možnosti léčby jsou v tomto ohledu v současnosti omezené,“ uvedla podle serveru EurekAlert! spoluautorka výzkumu Neslihan Demirel Ogutová z Usak University Training and Research Hospital. Přímý lék na HS totiž v současné době neexistuje, vyrážka se léčí nejvíce změnami životního stylu – u části pacientů ale léčba z neznámého důvodu nezabírá vůbec.
Autoři práce sice výsledky označili za nadějné, zdůrazňují ale, že je potřeba dalšího výzkumu, který by vztah mezi stavem mikrobiomu a touto kožní nemocí více objasnil.