Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že „existuje souvislost mezi užíváním oblíbeného volně prodejného léku proti bolesti Tylenol a rozvojem autismu během těhotenství“. Toto tvrzení ale zpochybňuje mnoho lékařů.
Trump během brífinku v Bílém domě navrhl leucovorin, formu kyseliny listové, jako léčbu autistických symptomů. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) před jeho projevem zveřejnil oznámení Federálnímu registru, ve kterém schválil verzi léku vyrobeného společností GSK, kterou dříve stáhl z trhu. FDA schválil lék pro onemocnění, které spojoval s autismem.
Výzkumníci však tvrdí, že neexistují žádné přesvědčivé důkazy o souvislosti mezi užíváním Tylenolu a autismem. Naopak uvádějí, že leucovorin, používaný k léčbě některých pacientů s rakovinou na chemoterapii, se ve velmi malých studiích ukázal jako slibný, ale stále jsou zapotřebí velké, randomizované studie.
Zástupci FDA citovali přehled užívání leucovorinu u čtyřiceti pacientů se vzácnou metabolickou poruchou zvanou „nedostatek folátu v mozku“, která prý může vést k řadě neurologických symptomů, z nichž některé se vyskytují u lidí s autismem.
FDA bude lékaře informovat, že užívání Tylenolu během těhotenství může být spojeno s velmi zvýšeným rizikem autismu, uvedl Trump, aniž by pro toto tvrzení předložil důkazy. „Užívání Tylenolu není dobré. Řeknu to. Není dobré,“ řekl. „Neměli byste dítěti dávat Tylenol pokaždé, když dostane injekci,“ dodal Trump.
Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se v dubnu zavázal k tomu, že do pěti měsíců jeho experti určí příčinu nárůstu případů autismu. „Do září budeme vědět, co způsobilo epidemii autismu a budeme schopni to odstranit,“ tvrdil. Už dříve přitom prohlásil, že úřady budou zkoumat jídlo, vodu, vzduch i způsoby výchovy dětí. Výsledky bádání by měl v pondělí představit prezident Spojených států.
Zatím známá fakta
Současné lékařské pokyny uvádějí, že užívání tylenolu/paracetamolu je pro těhotné ženy bezpečné.
Existují menší studie, které naznačují potenciální spojení paracetamolu se vznikem autismu. Ta nejznámější pochází z roku 2016 ze Španělska, její autoři dospěli k závěru, že rozšířené užívání paracetamolu během těhotenství a vystavení plodu této látce během nitroděložního vývoje mohou zvyšovat počty dětí s ADHD nebo se symptomy autistického spektra. Vyzvali ale k dalšímu výzkumu, který by měl fenomén lépe popsat.
Pozdější studie ale ke stejnému výsledku nedospěly – mezi nimi významný švédský výzkum, který studoval 185 909 dětí, jež byly během těhotenství vystavené výše uvedenému léčivu. „Užívání acetaminofenu (účinná látka v paracetamolu) během těhotenství nebylo v analýze sourozenců spojeno s rizikem autismu, ADHD nebo mentálního postižení u dětí. To naznačuje, že souvislosti pozorované v jiných modelech mohly být způsobeny rodinnými vlivy,“ komentovali výsledky autoři.
Co se týče pozitivního účinku leucovorinu, objevují se první studie, které naznačují zlepšení schopnosti dětí s autismem, jež tento přípravek užívají, mluvit a rozumět ostatním. Tyto výsledky jsou ale zatím jenom předběžné a vyžadují další výzkum.
Doporučení ohledně thimerosalu ve vakcínách
Kennedy tvrdí, že USA sužuje „epidemie autismu“ vyvolaná „toxiny v životním prostředí“. Už v červnu jím jmenovaný Federální poradní panel pro vakcíny (ACIP) na svém prvním zasedání doporučil, aby Američané už nedostávali vakcíny proti chřipce, které obsahují látku thimerosal. O nebezpečnosti této látky sice neexistují žádné důkazy, přesto to stačilo k tomu, aby se do většiny vakcín přestala přidávat. Rozhodnutí panelu vyvolalo rozhořčení u celé řady expertů.
V současné době se ve Spojených státech už prakticky žádné vakcíny proti chřipce s thimerosalem neprodávají. Toto doporučení tedy sice může znít zásadně, jeho dopad je ale sám o sobě minimální.
Obecně neexistuje žádný kvalitní a odbornou veřejností přijímaný důkaz, že by jakékoliv schválené očkování zvyšovalo hrozbu autismu.
Možné příčiny rostoucích případů autismu
Podle vládních údajů od roku 2000 diagnóz autismu v USA opravdu prudce přibylo. Do roku 2020 dosáhla úroveň mezi osmiletými dětmi téměř 2,8 procenta, uvádí americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).
Americký Národní ústav zdraví (NIH) dává na výzkum autismu více než 300 milionů dolarů ročně (6,7 miliardy korun). Podle něj jsou rizikovými faktory například vystavení plodu pesticidům nebo znečištěnému ovzduší, předčasný porod nebo nízká porodní hmotnost, zdravotní problémy matky či početí ve vyšším věku.
Mnoho vědců se domnívá, že roli hraje více různých faktorů, zejména genetika, potenciálně v kombinaci s vlivy prostředí. „Zhruba dvacet procent nárůstu lze přisoudit lepší diagnostice. Dalším velkým dílem v trendu je větší povědomí o poruchách autistického spektra mezi lékaři i laickou veřejností. Na růstu se podílí mimo jiné i vyšší věk rodičů, a to nejen matek, ale také otců. Zhruba polovinu nárůstu prevalence zatím nedokážeme vysvětlit,“ uvedla před třemi roky lékařka Štěpánka Kicková na semináři Diagnostika a terapie poruch autistického spektra, který se konal pod záštitou České lékařské komory.
