Jako novinář pracuje Lukáš Valášek už od studií na vysoké škole. I po letech zkušeností bojuje se stresem. Vyrovnat se s ním mu pomáhá také zpětná vazba těch, kterým se ve svých textech často věnuje – politiků. „Když na vás útočí, znamená to, že děláte svoji práci dobře. Pokud chválí, není to pro investigativního novináře úplně dobrá vizitka,“ říká investigativec, který mimo jiné rozpletl případ neexistující mluvčí někdejšího hejtmana Jihomoravského kraje.
Musíme víc vysvětlovat, proč by lidé měli věnovat čas kauzám, ne tanečkům na TikToku, míní investigativec Valášek
„Skoro bych řekl, že rodiče byli mediálně závislí,“ popisuje s nadsázkou svůj prvotní impuls ke studiu žurnalistiky Valášek. Denně měli doma na stole dvoje noviny, kterými se už od jedenácti let malý Lukáš prokousával. „Postupně se mi v hlavě zhmotnil sen, že jednou budu pracovat v Mladé frontě DNES,“ vysvětluje s tím, že takto ale snil ještě předtím, než deník koupil Agrofert Andreje Babiše (ANO). MF Dnes tehdy považoval za nejlepší noviny v zemi.
Absolvent brněnského gymnázia si proto po maturitě vybral jako svůj vysokoškolský obor žurnalistiku. A k ní si přibral ještě hospodářskou politiku. Během studií pak nastoupil na stáž do brněnské redakce své vysněné MF Dnes. První týdny ale nebyly jednoduché. „Vlastně jsem docela litoval, že mě vůbec někdy napadlo studovat žurnalistiku.“
Důvodem byl stres. „Bál jsem se, že nestihnu dopsat článek, tak jsem ani nešel na oběd,“ říká. Po třech měsících se ale Valášek naučil stres zvládat. „Pak už jsem nechtěl dělat nic jiného.“
Po absolvování povinné stáže dál, jak sám říká, „otravoval“ v MF Dnes na různých externích pozicích a v regionálních přílohách. „Za jednu ze svých velkých životních zkušeností považuju týdenní hledání událostí na Vyškovsku, aby to zaplnilo celou novinovou stranu,“ vzpomíná. „Tím se nechci dotknout lidí na Vyškovsku, ale občas to byla výzva,“ dodává s úsměvem. Po čase ho oslovila šéfová s tím, že v novinách už stejně pracuje prakticky na plný úvazek a jestli si to také nechce nechat patřičně zaplatit. „Moje studium tak úplně plynule přešlo k práci.“
Touha přijít na to, co nikdo neví
I když je studijní kombinace žurnalistiky a hospodářské politiky možná trochu nevšední, v profesním životě Valáškovi přišla vhod. Například když se kvůli článku musí probírat účetními závěrkami společností v obchodním rejstříku. Lákalo ho také studium práva. To nakonec nevyšlo. Každopádně v rámci novinářské praxe proběhlo, jak říká, samostudium, rychlostudium.
„Moje práce obnáší rýpání se ve smlouvách, veřejných zakázkách nebo paragrafech. Je to fajn, člověk se může naučit i obory, které vůbec nesouvisí s tím, co studoval,“ líčí Valášek. Přehrabovat se ve věcech, které se lidé u moci snaží skrýt, začal už na začátku své kariéry. „Moc mě nebavilo psát to, co všichni ostatní,“ odhaluje Valášek. „Snažil jsem se přinést nějaký originální pohled na dění v regionu, přijít na něco, co nikdo jiný neví,“ popisuje svou cestu k investigativě.
Nedůvěra čtenářů
Někdejší vedoucí regionů MF Dnes Karel Škrabal označil změnu vlastníka vydavatelství Mafra v roce 2013 za 11. září české žurnalistiky. „Přesně tak jsem se ten den cítil,“ přitakává Valášek. V novinách zůstal ještě další dva roky. „Kolegové, kteří tehdy odešli, asi věděli to, co já ještě ne. Že i když budeme bojovat o obsah novin, aby byl kvalitní a neovlivněný záměry majitele, tak nám to čtenáři nikdy nebudou věřit,“ vysvětluje.
Nátlak ze strany vedení ale Valášek podle svých slov nikdy nezažil. „Pochopil jsem, že pokud je člověk silný a nenechá se ovlivnit, tak mediálnímu domu nestojí za to pokoušet se na něj tlačit,“ míní Valášek, který poté, co Mafru koupil Agrofert, rozkrýval mimo jiné hospodaření Hradu v době prezidentského mandátu Miloše Zemana.
Mluvčí, která neexistovala
Valášek se v podcastu vrací také k jedné ze svých nejznámějších kauz, za jejíž rozkrytí získal Novinářskou cenu. „Myslím, že tahle kauza dobře ilustruje, proč jsou regionální média tak důležitá,“ vypráví Valášek a naráží tak na případ mluvčí tehdejšího hejtmana Jihomoravského kraje z ČSSD Michala Haška, která neexistovala.
Za vyjádřeními jisté Lucie Proutníkové, která jako oficiální stanovisko hejtmana přebírala i Česká tisková kancelář, stála podle odhalení Valáška ve skutečnosti lobbistka Jana Mrencová. Při rozplétání případu využil Valášek svou síť kontaktů, ale i žádosti o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. „Hašek pak někde říkal, že mám novinářskou cenu za jeho kontinuální pronásledování, což tak může být,“ připouští Valášek.
V té době se také poprvé setkal se slovními útoky ze strany významného politika. Hašek o něm psal třeba na sociální síti. „Byla to škola,“ říká reportér a dodává, že vedle vnějšího tlaku se musel vyrovnat i s pocity osobní odpovědnosti za vlastní texty i celkovou reputaci MF Dnes.
Oligarchové jako děti v mateřské školce
Po kauze neexistující mluvčí se Valášek přesunul do pražské redakce MF Dnes a tak trochu se vrátil v čase. „Běhal jsem tam s vytřeštěnýma očima a zase s pocitem, že si ani nemůžu zajít na oběd.“
Postupem času ale zjistil, že mocní lidé se chovají stejně, ať už jsou v Brně, nebo v Praze. „Občas se chovají jako děti v mateřské školce. Když má jeden oligarcha noviny, chce je i druhý oligarcha, stejně jako když má jedno dítě ve školce mašinku a druhé ne,“ srovnává Valášek a připouští, že stresu z práce se ani tak definitivně nezbavil.
S MF Dnes se definitivně rozloučil v roce 2019. Nové místo našel na zpravodajském serveru Aktuálně.cz. „Bylo to pro mě hrozně osvěžující, protože už jsem nebyl mezi lidmi, kteří se musejí neustále děsit toho, co majitel v souvislosti s jejich médiem někde řekne a jaký dopad to bude mít na jejich práci,“ říká. V Aktuálně se věnoval kauzám kolem brněnských bytů a zakázek i případům českých dezinformátorů. Loni se přesunul společně s kolegyní Adélou Jelínkovou, se kterou často tvoří autorské duo, do Seznam Zpráv.
Podle Valáška jsou média aktuálně v pozici, kdy o pozornost soutěží se sociálními sítěmi i streamovacími platformami. I proto se podle něj tolik daří dezinformátorům. „Novináři musí věnovat čím dál víc energie tomu, aby lidem vysvětlili, proč je ta naše práce důležitá, proč by měli věnovat pozornost textu, který je třeba na první pohled mnohem méně záživný než nějaký taneček na TikToku,“ míní Valášek.
Do budoucna profesní změny neplánuje. „Já vlastně nemám jinou aspiraci než přinášet co nejlepší informace co nejblíže pravdě, a když to občas k něčemu dobrému pomůže, tak je to super,“ uzavírá.
Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.