Biden podepsal balík s pomocí pro Ukrajinu. „Techniku začneme odesílat během několika hodin,“ slíbil

6 minut
Události: Prezident Biden podepsal balík pomoci pro Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Americký prezident Joe Biden podepsal balík s vojenskou pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun). V noci na středu zákon prošel Senátem, Biden předem avizoval, že předlohu obratem podepíše. Senátu za schválení významné pomoci poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výsledek hlasování v Senátu přivítal Izrael, Čína kritizuje pomoc Tchaj-wanu.

„Díky tomu bude celý svět bezpečnější,“ oznámil po podpisu Biden. „Pomáháme našim partnerům bránit jejich suverenitu, aby dokázali nabídnout bezpečnost svým občanům. Pokud budeme silní my, budou silní i naši spojenci,“ prohlásil. V projevu také poděkoval zákonodárcům, že zákon schválili.

„Nyní musíme postupovat velice rychle,“ apelovala hlava státu, aby USA doručily vojenskou techniku co nejrychleji Ukrajině, která se brání ruské agresi. „Američané jim poskytnou pomoc, aby mohli ve své obraně pokračovat,“ dodal. „Okamžitě, během několika hodin začneme odesílat techniku na Ukrajinu pro dělostřelectvo, protivzdušnou obranu i další složky,“ slíbil. Americká média předtím informovala, že hodnotu nové zásilky vojenského materiálu odhaduje vláda na miliardu dolarů.

Balík označil za obrovskou investici do evropské i americké bezpečnosti.

11 minut
Prezident Biden k vojenské pomoci Ukrajině
Zdroj: ČT24

Součástí balíku jsou čtyři zákony, jež se týkají pomoci Ukrajině, Izraeli, americkým spojencům v Asii a také nové regulace sociální sítě TikTok. Podle agentury Reuters balík uvolní pomoc Ukrajině v celkové hodnotě 61 miliard dolarů (1,43 bilionu korun). Část podpory, zhruba devět až deset miliard dolarů, dostane Ukrajina v podobě půjček. Zhruba 23 miliard dolarů (541 miliard korun) je pak vyčleněno na nákup zbraní a munice do zásob americké armády, ze kterých Washington posílá pomoc Kyjevu.

Dalších 26 miliard dolarů (612 miliard korun) zákon vyčleňuje na vojenskou pomoc Izraeli a na humanitární činnosti v krizových oblastech včetně pomoci Palestincům v Pásmu Gazy. Zákon však podle agentury Reuters zakazuje poskytování financí úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA. „Izrael musí zaručit, že bez zdržení doručí tuto (humanitární) pomoc do Gazy,“ řekl po podpisu Biden.

Zhruba osm miliard dolarů (188 miliard korun) má pak jít na „omezení vlivu komunistické Číny“ v Asii a na pomoc americkým spojencům v oblasti. Balík počítá se dvěma miliardami dolarů vojenské pomoci pro Tchaj-wan.

Součástí balíku je také zákon, kterým chtějí američtí zákonodárci donutit čínskou firmu ByteDance k odprodeji sociální sítě TikTok. Čas na to bude mít až dvanáct měsíců. Pokud tak neučiní, předloha počítá se zákazem činnosti na americkém území. Podle agentury AFP je však pravděpodobné, že firma napadne novou legislativu u soudu. Opatření američtí zákonodárci zdůvodňují obavami ze zneužití údajů amerických uživatelů sociální platformy ze strany Pekingu.

„Obrana proti teroristům či tyranům“

Na schválení nové vojenské pomoci Ukrajině, která čelí ruské invazi, se čekalo od konce loňského roku. Klíčové bylo sobotní hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kde byl balík mnoho měsíců zablokován. V Senátu se očekávalo jeho relativně hladké schválení. Pro hlasovalo 79 senátorů, proti bylo osmnáct členů horní komory. Schválení balíku uvítali šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer i předseda republikánských senátorů Mitch McConnell.

Výsledek hlasování přivítal i prezident Biden. Balík podle něj pomůže přátelům Spojených států „bránit se proti teroristům, jako je (palestinské hnutí, pozn. red.) Hamás, či tyranům, jako je (ruský vůdce Vladimir, pozn. red.) Putin“.

5 minut
Studio 6: Americký Senát schválil pomoc pro Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Američtí představitelé tento týden uvedli, že část vojenské pomoci, například dělostřelecké granáty, rakety pro protivzdušné systémy či jiná munice a zbraně, jsou ve skladech v Evropě, hlavně v Německu a Polsku. Díky tomu by se na Ukrajinu mohly dostat během několika dnů či maximálně týdnů.

Podle ukrajinského poslance Davyda Arachámijaho má válčící země logistiku již dobře zvládnutou. „Většinou to netrvá déle než 48 hodin, než se materiál dostane na frontu,“ řekl.

„Rychlost (dodávky) bude záležet na velení amerických sil v Evropě. Čeká se, že by ji Ukrajinci měli dostat do pátku,“ uvedl zpravodaj ČT ve Washingtonu Bohumil Vostal. Obsahuje například střely do raketového systému HIMARS nebo dělostřeleckou munici. „Také si Kongres přál, aby v balíku byly rakety dlouhého doletu ATACMS, jež by Ukrajinci mohly využít k tomu, aby mohli útočit na ruskou infrastrukturu, která slouží právě k vedení dobyvačné války v Evropě,“ dodal.

Většina z desítek miliard dolarů ze schváleného balíku pomoci však zatím zůstává v USA a je určená pro tamní zbrojovky, které musí zbraně teprve vyrobit.

Zelenskyj vyjádřil vděk, z Číny zní kritika

„Jsem vděčný americkému Senátu za to, že schválil životně důležitou pomoc Ukrajině,“ ocenil krátce po hlasování amerických senátorů na sociální síti X ukrajinský prezident Zelenskyj.

„Uděláme vše pro to, abychom vykompenzovali půl roku, který uplynul během debat a pochybností,“ uvedl ve středu Zelenskyj na platformě Telegram poté, co americkou pomoc podepsal Joe Biden. Sdělil, že ukrajinští činitelé v posledních dnech aktivně spolupracovali se svými americkými protějšky, aby balík pomoci obsahoval zbraně, které Ukrajinci potřebují.

Za schválení vojenské pomoci pro svou zemi poděkoval ve středu ráno izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac. Podle něj schválení pomoci v obou komorách amerického parlamentu dokazuje sílu spojenectví mezi USA a Izraelem a „vysílá silný signál všem našim nepřátelům“.

Schválení balíku naopak kritizuje Čína, kam má ve středu přicestovat na návštěvu americký ministr zahraničí Antony Blinken. Čínský vládní úřad pro vztahy s Tchaj-wanem vyzval Washington, aby přestal vyzbrojovat ostrovní stát a začal naplňovat svůj závazek, že nebude napomáhat vyhlášení nezávislosti ze strany Tchaj-wanu, píše agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 51 mminutami

Hosté Událostí, komentářů rozebrali rok Trumpa v úřadu

V úterý to byl rok od začátku druhého mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Za dvanáct měsíců stihl nejen proměnit Bílý dům, když zboural jeho východní křídlo, ale i Ameriku a pravidla globálního řádu. Trumpovo úřadování probrali také hosté v Událostech, komentářích. Předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) Trumpa považují za mírotvůrce. Oceňují také určité změny v ideologické rovině. Podle exministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) je výsledkem Trumpova roku rozklad světového řádu a systému, člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL) hovoří o „krizi vzájemné důvěry a vztahů“. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 4 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 4 hhodinami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 6 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 8 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 11 hhodinami
Načítání...