Biden podepsal balík s pomocí pro Ukrajinu. „Techniku začneme odesílat během několika hodin,“ slíbil

6 minut
Události: Prezident Biden podepsal balík pomoci pro Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Americký prezident Joe Biden podepsal balík s vojenskou pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun). V noci na středu zákon prošel Senátem, Biden předem avizoval, že předlohu obratem podepíše. Senátu za schválení významné pomoci poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výsledek hlasování v Senátu přivítal Izrael, Čína kritizuje pomoc Tchaj-wanu.

„Díky tomu bude celý svět bezpečnější,“ oznámil po podpisu Biden. „Pomáháme našim partnerům bránit jejich suverenitu, aby dokázali nabídnout bezpečnost svým občanům. Pokud budeme silní my, budou silní i naši spojenci,“ prohlásil. V projevu také poděkoval zákonodárcům, že zákon schválili.

„Nyní musíme postupovat velice rychle,“ apelovala hlava státu, aby USA doručily vojenskou techniku co nejrychleji Ukrajině, která se brání ruské agresi. „Američané jim poskytnou pomoc, aby mohli ve své obraně pokračovat,“ dodal. „Okamžitě, během několika hodin začneme odesílat techniku na Ukrajinu pro dělostřelectvo, protivzdušnou obranu i další složky,“ slíbil. Americká média předtím informovala, že hodnotu nové zásilky vojenského materiálu odhaduje vláda na miliardu dolarů.

Balík označil za obrovskou investici do evropské i americké bezpečnosti.

11 minut
Prezident Biden k vojenské pomoci Ukrajině
Zdroj: ČT24

Součástí balíku jsou čtyři zákony, jež se týkají pomoci Ukrajině, Izraeli, americkým spojencům v Asii a také nové regulace sociální sítě TikTok. Podle agentury Reuters balík uvolní pomoc Ukrajině v celkové hodnotě 61 miliard dolarů (1,43 bilionu korun). Část podpory, zhruba devět až deset miliard dolarů, dostane Ukrajina v podobě půjček. Zhruba 23 miliard dolarů (541 miliard korun) je pak vyčleněno na nákup zbraní a munice do zásob americké armády, ze kterých Washington posílá pomoc Kyjevu.

Dalších 26 miliard dolarů (612 miliard korun) zákon vyčleňuje na vojenskou pomoc Izraeli a na humanitární činnosti v krizových oblastech včetně pomoci Palestincům v Pásmu Gazy. Zákon však podle agentury Reuters zakazuje poskytování financí úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA. „Izrael musí zaručit, že bez zdržení doručí tuto (humanitární) pomoc do Gazy,“ řekl po podpisu Biden.

Zhruba osm miliard dolarů (188 miliard korun) má pak jít na „omezení vlivu komunistické Číny“ v Asii a na pomoc americkým spojencům v oblasti. Balík počítá se dvěma miliardami dolarů vojenské pomoci pro Tchaj-wan.

Součástí balíku je také zákon, kterým chtějí američtí zákonodárci donutit čínskou firmu ByteDance k odprodeji sociální sítě TikTok. Čas na to bude mít až dvanáct měsíců. Pokud tak neučiní, předloha počítá se zákazem činnosti na americkém území. Podle agentury AFP je však pravděpodobné, že firma napadne novou legislativu u soudu. Opatření američtí zákonodárci zdůvodňují obavami ze zneužití údajů amerických uživatelů sociální platformy ze strany Pekingu.

„Obrana proti teroristům či tyranům“

Na schválení nové vojenské pomoci Ukrajině, která čelí ruské invazi, se čekalo od konce loňského roku. Klíčové bylo sobotní hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kde byl balík mnoho měsíců zablokován. V Senátu se očekávalo jeho relativně hladké schválení. Pro hlasovalo 79 senátorů, proti bylo osmnáct členů horní komory. Schválení balíku uvítali šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer i předseda republikánských senátorů Mitch McConnell.

Výsledek hlasování přivítal i prezident Biden. Balík podle něj pomůže přátelům Spojených států „bránit se proti teroristům, jako je (palestinské hnutí, pozn. red.) Hamás, či tyranům, jako je (ruský vůdce Vladimir, pozn. red.) Putin“.

5 minut
Studio 6: Americký Senát schválil pomoc pro Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Američtí představitelé tento týden uvedli, že část vojenské pomoci, například dělostřelecké granáty, rakety pro protivzdušné systémy či jiná munice a zbraně, jsou ve skladech v Evropě, hlavně v Německu a Polsku. Díky tomu by se na Ukrajinu mohly dostat během několika dnů či maximálně týdnů.

Podle ukrajinského poslance Davyda Arachámijaho má válčící země logistiku již dobře zvládnutou. „Většinou to netrvá déle než 48 hodin, než se materiál dostane na frontu,“ řekl.

„Rychlost (dodávky) bude záležet na velení amerických sil v Evropě. Čeká se, že by ji Ukrajinci měli dostat do pátku,“ uvedl zpravodaj ČT ve Washingtonu Bohumil Vostal. Obsahuje například střely do raketového systému HIMARS nebo dělostřeleckou munici. „Také si Kongres přál, aby v balíku byly rakety dlouhého doletu ATACMS, jež by Ukrajinci mohly využít k tomu, aby mohli útočit na ruskou infrastrukturu, která slouží právě k vedení dobyvačné války v Evropě,“ dodal.

Většina z desítek miliard dolarů ze schváleného balíku pomoci však zatím zůstává v USA a je určená pro tamní zbrojovky, které musí zbraně teprve vyrobit.

Zelenskyj vyjádřil vděk, z Číny zní kritika

„Jsem vděčný americkému Senátu za to, že schválil životně důležitou pomoc Ukrajině,“ ocenil krátce po hlasování amerických senátorů na sociální síti X ukrajinský prezident Zelenskyj.

„Uděláme vše pro to, abychom vykompenzovali půl roku, který uplynul během debat a pochybností,“ uvedl ve středu Zelenskyj na platformě Telegram poté, co americkou pomoc podepsal Joe Biden. Sdělil, že ukrajinští činitelé v posledních dnech aktivně spolupracovali se svými americkými protějšky, aby balík pomoci obsahoval zbraně, které Ukrajinci potřebují.

Za schválení vojenské pomoci pro svou zemi poděkoval ve středu ráno izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac. Podle něj schválení pomoci v obou komorách amerického parlamentu dokazuje sílu spojenectví mezi USA a Izraelem a „vysílá silný signál všem našim nepřátelům“.

Schválení balíku naopak kritizuje Čína, kam má ve středu přicestovat na návštěvu americký ministr zahraničí Antony Blinken. Čínský vládní úřad pro vztahy s Tchaj-wanem vyzval Washington, aby přestal vyzbrojovat ostrovní stát a začal naplňovat svůj závazek, že nebude napomáhat vyhlášení nezávislosti ze strany Tchaj-wanu, píše agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
08:35Aktualizovánopřed 6 mminutami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 9 mminutami

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Armáda židovského státu později informovala, že muž byl následně předán izraelským silám. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
18:04Aktualizovánopřed 21 mminutami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
05:57Aktualizovánopřed 40 mminutami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
08:26Aktualizovánopřed 43 mminutami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
09:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slovenskou televizi a rozhlas povede Flašíková

Generální ředitelkou Slovenské televize a rozhlasu (STVR) zvolila její rada dosavadní programovou ředitelku Slovenské televize Martinu Flašíkovou. Dostala nejvíc hlasů z pěti kandidátů. STVR vznikla loni v červenci ze zrušeného Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Změnu od začátku kritizovala opozice i část zaměstnanců stanice, podle nichž tak vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) STVR ovládla. Vláda to odmítá.
16:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump letí pro arabské biliony a slabší Čínu. Izrael mine

Americký prezident Donald Trump v rámci své první zahraniční cesty od lednového nástupu do úřadu navštíví Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty. Šéf Bílého domu počítá s uzavřením klíčových obchodních dohod, bohaté státy Perského zálivu pak se slibem bezpečnostní garance. Trump bude s arabskými lídry nejspíš řešit i jaderný Írán a válku v Gaze. Zastávku v Izraeli nechystá.
před 3 hhodinami
Načítání...