Biden podepsal balík s pomocí pro Ukrajinu. „Techniku začneme odesílat během několika hodin,“ slíbil

Nahrávám video

Americký prezident Joe Biden podepsal balík s vojenskou pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun). V noci na středu zákon prošel Senátem, Biden předem avizoval, že předlohu obratem podepíše. Senátu za schválení významné pomoci poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výsledek hlasování v Senátu přivítal Izrael, Čína kritizuje pomoc Tchaj-wanu.

„Díky tomu bude celý svět bezpečnější,“ oznámil po podpisu Biden. „Pomáháme našim partnerům bránit jejich suverenitu, aby dokázali nabídnout bezpečnost svým občanům. Pokud budeme silní my, budou silní i naši spojenci,“ prohlásil. V projevu také poděkoval zákonodárcům, že zákon schválili.

„Nyní musíme postupovat velice rychle,“ apelovala hlava státu, aby USA doručily vojenskou techniku co nejrychleji Ukrajině, která se brání ruské agresi. „Američané jim poskytnou pomoc, aby mohli ve své obraně pokračovat,“ dodal. „Okamžitě, během několika hodin začneme odesílat techniku na Ukrajinu pro dělostřelectvo, protivzdušnou obranu i další složky,“ slíbil. Americká média předtím informovala, že hodnotu nové zásilky vojenského materiálu odhaduje vláda na miliardu dolarů.

Balík označil za obrovskou investici do evropské i americké bezpečnosti.

Nahrávám video

Součástí balíku jsou čtyři zákony, jež se týkají pomoci Ukrajině, Izraeli, americkým spojencům v Asii a také nové regulace sociální sítě TikTok. Podle agentury Reuters balík uvolní pomoc Ukrajině v celkové hodnotě 61 miliard dolarů (1,43 bilionu korun). Část podpory, zhruba devět až deset miliard dolarů, dostane Ukrajina v podobě půjček. Zhruba 23 miliard dolarů (541 miliard korun) je pak vyčleněno na nákup zbraní a munice do zásob americké armády, ze kterých Washington posílá pomoc Kyjevu.

Dalších 26 miliard dolarů (612 miliard korun) zákon vyčleňuje na vojenskou pomoc Izraeli a na humanitární činnosti v krizových oblastech včetně pomoci Palestincům v Pásmu Gazy. Zákon však podle agentury Reuters zakazuje poskytování financí úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA. „Izrael musí zaručit, že bez zdržení doručí tuto (humanitární) pomoc do Gazy,“ řekl po podpisu Biden.

Zhruba osm miliard dolarů (188 miliard korun) má pak jít na „omezení vlivu komunistické Číny“ v Asii a na pomoc americkým spojencům v oblasti. Balík počítá se dvěma miliardami dolarů vojenské pomoci pro Tchaj-wan.

Součástí balíku je také zákon, kterým chtějí američtí zákonodárci donutit čínskou firmu ByteDance k odprodeji sociální sítě TikTok. Čas na to bude mít až dvanáct měsíců. Pokud tak neučiní, předloha počítá se zákazem činnosti na americkém území. Podle agentury AFP je však pravděpodobné, že firma napadne novou legislativu u soudu. Opatření američtí zákonodárci zdůvodňují obavami ze zneužití údajů amerických uživatelů sociální platformy ze strany Pekingu.

„Obrana proti teroristům či tyranům“

Na schválení nové vojenské pomoci Ukrajině, která čelí ruské invazi, se čekalo od konce loňského roku. Klíčové bylo sobotní hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kde byl balík mnoho měsíců zablokován. V Senátu se očekávalo jeho relativně hladké schválení. Pro hlasovalo 79 senátorů, proti bylo osmnáct členů horní komory. Schválení balíku uvítali šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer i předseda republikánských senátorů Mitch McConnell.

Výsledek hlasování přivítal i prezident Biden. Balík podle něj pomůže přátelům Spojených států „bránit se proti teroristům, jako je (palestinské hnutí, pozn. red.) Hamás, či tyranům, jako je (ruský vůdce Vladimir, pozn. red.) Putin“.

Nahrávám video

Američtí představitelé tento týden uvedli, že část vojenské pomoci, například dělostřelecké granáty, rakety pro protivzdušné systémy či jiná munice a zbraně, jsou ve skladech v Evropě, hlavně v Německu a Polsku. Díky tomu by se na Ukrajinu mohly dostat během několika dnů či maximálně týdnů.

Podle ukrajinského poslance Davyda Arachámijaho má válčící země logistiku již dobře zvládnutou. „Většinou to netrvá déle než 48 hodin, než se materiál dostane na frontu,“ řekl.

„Rychlost (dodávky) bude záležet na velení amerických sil v Evropě. Čeká se, že by ji Ukrajinci měli dostat do pátku,“ uvedl zpravodaj ČT ve Washingtonu Bohumil Vostal. Obsahuje například střely do raketového systému HIMARS nebo dělostřeleckou munici. „Také si Kongres přál, aby v balíku byly rakety dlouhého doletu ATACMS, jež by Ukrajinci mohly využít k tomu, aby mohli útočit na ruskou infrastrukturu, která slouží právě k vedení dobyvačné války v Evropě,“ dodal.

Většina z desítek miliard dolarů ze schváleného balíku pomoci však zatím zůstává v USA a je určená pro tamní zbrojovky, které musí zbraně teprve vyrobit.

Zelenskyj vyjádřil vděk, z Číny zní kritika

„Jsem vděčný americkému Senátu za to, že schválil životně důležitou pomoc Ukrajině,“ ocenil krátce po hlasování amerických senátorů na sociální síti X ukrajinský prezident Zelenskyj.

„Uděláme vše pro to, abychom vykompenzovali půl roku, který uplynul během debat a pochybností,“ uvedl ve středu Zelenskyj na platformě Telegram poté, co americkou pomoc podepsal Joe Biden. Sdělil, že ukrajinští činitelé v posledních dnech aktivně spolupracovali se svými americkými protějšky, aby balík pomoci obsahoval zbraně, které Ukrajinci potřebují.

Za schválení vojenské pomoci pro svou zemi poděkoval ve středu ráno izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac. Podle něj schválení pomoci v obou komorách amerického parlamentu dokazuje sílu spojenectví mezi USA a Izraelem a „vysílá silný signál všem našim nepřátelům“.

Schválení balíku naopak kritizuje Čína, kam má ve středu přicestovat na návštěvu americký ministr zahraničí Antony Blinken. Čínský vládní úřad pro vztahy s Tchaj-wanem vyzval Washington, aby přestal vyzbrojovat ostrovní stát a začal naplňovat svůj závazek, že nebude napomáhat vyhlášení nezávislosti ze strany Tchaj-wanu, píše agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVýznam Hormuzského průlivu bude klesat, míní Hladík

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 47 mminutami

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, Teherán směřoval odvetu na Katar či Bahrajn

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než 100 na 4930 mrtvých. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 2 hhodinami

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Tiskové agentury zdůrazňují, že prezident využil projevu v hlavním večerním vysílacím čase, aby opět rozdmýchal pochybnosti o regulérnosti voleb v zemi. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.