Biden podepsal balík s pomocí pro Ukrajinu. „Techniku začneme odesílat během několika hodin,“ slíbil

Nahrávám video

Americký prezident Joe Biden podepsal balík s vojenskou pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun). V noci na středu zákon prošel Senátem, Biden předem avizoval, že předlohu obratem podepíše. Senátu za schválení významné pomoci poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výsledek hlasování v Senátu přivítal Izrael, Čína kritizuje pomoc Tchaj-wanu.

„Díky tomu bude celý svět bezpečnější,“ oznámil po podpisu Biden. „Pomáháme našim partnerům bránit jejich suverenitu, aby dokázali nabídnout bezpečnost svým občanům. Pokud budeme silní my, budou silní i naši spojenci,“ prohlásil. V projevu také poděkoval zákonodárcům, že zákon schválili.

„Nyní musíme postupovat velice rychle,“ apelovala hlava státu, aby USA doručily vojenskou techniku co nejrychleji Ukrajině, která se brání ruské agresi. „Američané jim poskytnou pomoc, aby mohli ve své obraně pokračovat,“ dodal. „Okamžitě, během několika hodin začneme odesílat techniku na Ukrajinu pro dělostřelectvo, protivzdušnou obranu i další složky,“ slíbil. Americká média předtím informovala, že hodnotu nové zásilky vojenského materiálu odhaduje vláda na miliardu dolarů.

Balík označil za obrovskou investici do evropské i americké bezpečnosti.

Nahrávám video

Součástí balíku jsou čtyři zákony, jež se týkají pomoci Ukrajině, Izraeli, americkým spojencům v Asii a také nové regulace sociální sítě TikTok. Podle agentury Reuters balík uvolní pomoc Ukrajině v celkové hodnotě 61 miliard dolarů (1,43 bilionu korun). Část podpory, zhruba devět až deset miliard dolarů, dostane Ukrajina v podobě půjček. Zhruba 23 miliard dolarů (541 miliard korun) je pak vyčleněno na nákup zbraní a munice do zásob americké armády, ze kterých Washington posílá pomoc Kyjevu.

Dalších 26 miliard dolarů (612 miliard korun) zákon vyčleňuje na vojenskou pomoc Izraeli a na humanitární činnosti v krizových oblastech včetně pomoci Palestincům v Pásmu Gazy. Zákon však podle agentury Reuters zakazuje poskytování financí úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA. „Izrael musí zaručit, že bez zdržení doručí tuto (humanitární) pomoc do Gazy,“ řekl po podpisu Biden.

Zhruba osm miliard dolarů (188 miliard korun) má pak jít na „omezení vlivu komunistické Číny“ v Asii a na pomoc americkým spojencům v oblasti. Balík počítá se dvěma miliardami dolarů vojenské pomoci pro Tchaj-wan.

Součástí balíku je také zákon, kterým chtějí američtí zákonodárci donutit čínskou firmu ByteDance k odprodeji sociální sítě TikTok. Čas na to bude mít až dvanáct měsíců. Pokud tak neučiní, předloha počítá se zákazem činnosti na americkém území. Podle agentury AFP je však pravděpodobné, že firma napadne novou legislativu u soudu. Opatření američtí zákonodárci zdůvodňují obavami ze zneužití údajů amerických uživatelů sociální platformy ze strany Pekingu.

„Obrana proti teroristům či tyranům“

Na schválení nové vojenské pomoci Ukrajině, která čelí ruské invazi, se čekalo od konce loňského roku. Klíčové bylo sobotní hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kde byl balík mnoho měsíců zablokován. V Senátu se očekávalo jeho relativně hladké schválení. Pro hlasovalo 79 senátorů, proti bylo osmnáct členů horní komory. Schválení balíku uvítali šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer i předseda republikánských senátorů Mitch McConnell.

Výsledek hlasování přivítal i prezident Biden. Balík podle něj pomůže přátelům Spojených států „bránit se proti teroristům, jako je (palestinské hnutí, pozn. red.) Hamás, či tyranům, jako je (ruský vůdce Vladimir, pozn. red.) Putin“.

Nahrávám video

Američtí představitelé tento týden uvedli, že část vojenské pomoci, například dělostřelecké granáty, rakety pro protivzdušné systémy či jiná munice a zbraně, jsou ve skladech v Evropě, hlavně v Německu a Polsku. Díky tomu by se na Ukrajinu mohly dostat během několika dnů či maximálně týdnů.

Podle ukrajinského poslance Davyda Arachámijaho má válčící země logistiku již dobře zvládnutou. „Většinou to netrvá déle než 48 hodin, než se materiál dostane na frontu,“ řekl.

„Rychlost (dodávky) bude záležet na velení amerických sil v Evropě. Čeká se, že by ji Ukrajinci měli dostat do pátku,“ uvedl zpravodaj ČT ve Washingtonu Bohumil Vostal. Obsahuje například střely do raketového systému HIMARS nebo dělostřeleckou munici. „Také si Kongres přál, aby v balíku byly rakety dlouhého doletu ATACMS, jež by Ukrajinci mohly využít k tomu, aby mohli útočit na ruskou infrastrukturu, která slouží právě k vedení dobyvačné války v Evropě,“ dodal.

Většina z desítek miliard dolarů ze schváleného balíku pomoci však zatím zůstává v USA a je určená pro tamní zbrojovky, které musí zbraně teprve vyrobit.

Zelenskyj vyjádřil vděk, z Číny zní kritika

„Jsem vděčný americkému Senátu za to, že schválil životně důležitou pomoc Ukrajině,“ ocenil krátce po hlasování amerických senátorů na sociální síti X ukrajinský prezident Zelenskyj.

„Uděláme vše pro to, abychom vykompenzovali půl roku, který uplynul během debat a pochybností,“ uvedl ve středu Zelenskyj na platformě Telegram poté, co americkou pomoc podepsal Joe Biden. Sdělil, že ukrajinští činitelé v posledních dnech aktivně spolupracovali se svými americkými protějšky, aby balík pomoci obsahoval zbraně, které Ukrajinci potřebují.

Za schválení vojenské pomoci pro svou zemi poděkoval ve středu ráno izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac. Podle něj schválení pomoci v obou komorách amerického parlamentu dokazuje sílu spojenectví mezi USA a Izraelem a „vysílá silný signál všem našim nepřátelům“.

Schválení balíku naopak kritizuje Čína, kam má ve středu přicestovat na návštěvu americký ministr zahraničí Antony Blinken. Čínský vládní úřad pro vztahy s Tchaj-wanem vyzval Washington, aby přestal vyzbrojovat ostrovní stát a začal naplňovat svůj závazek, že nebude napomáhat vyhlášení nezávislosti ze strany Tchaj-wanu, píše agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Židovští osadníci se zabarikádovali v domě palestinské rodiny na Západním břehu

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Osadníci zahájili blokádu vesnice na začátku tohoto měsíce, přičemž znemožňovali dodávky potravin a vody obyvatelům, což vyvolalo mezinárodní kritiku.
před 1 hhodinou

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 4 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 8 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 11 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.