Měla by to být otázka dní, než na Ukrajinu dorazí americká pomoc, předpokládá Pojar

27 minut
Interview ČT24: Tomáš Pojar
Zdroj: ČT24

Americký balík vojenské pomoci Ukrajině o rozsahu téměř 61 miliard dolarů je určitě jedním z důležitých momentů, řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Interview ČT24. Nyní o něm jedná Senát Spojených států, o víkendu jej schválila Sněmovna reprezentantů. Pojar také nepochybuje, že právě díky této pomoci a dodávkám munice ze Západu se bude moct Ukrajina lépe bránit.

„Pevně doufám, že příští týden se to projeví na ukrajinském bojišti. Přepokládám, že ve čtvrtek zákon podepíše prezident Biden a pak by to měla být otázka dní, než se první pomoc dostane do rukou ukrajinských obránců,“ řekl Pojar.

Pomoc podle něj přijde relativně brzy, stejně jako další dodávky z Německa a Velké Británie. „Koneckonců za pár týdnů dorazí první dodávky z české muniční iniciativy, takže je to otázka několika málo týdnů, kdy by Ukrajinci neměli trpět nedostatkem základních zbraní,“ doplnil Pojar. Domnívá se ale, že stále hrozí reálné riziko, že by se ukrajinská fronta mohla zhroutit, ale bude daleko menší a spíš očekává, že se fronta nebude příliš posouvat.

Zlomení ukrajinské morálky je podle Pojara cílem Ruska od začátku. „Zatím se to nepodařilo. Kdyby nepřišla pomoc ze Západu, ze Spojených států, tak by k tomu bylo výrazně blíž. Teď si myslím, že k tomu tak blízko není. Rusko se bude snažit ničit ukrajinskou infrastrukturu, domy, ekonomiku, firmy, energetiku tak, aby demoralizovalo společnost. Dost často Rusové nedokážou trefit konkrétní vojenské cíle, ale trefit se do města a udělat tam škodu je daleko jednodušší. A o to se budou snažit i nadále,“ poznamenal Pojar.

Uvidí se podle něj, co se bude dít dál na frontě, v jakém stavu budou armády na obou stranách a jak bude vypadat podpora Ukrajiny ze Západu. Neočekává v následujících měsících ale žádné zásadní zvraty útočných operací ze strany Ruska. Díky americkému balíku pomoci bude Ukrajina podle Pojara cítit menší tlak. „Ukrajina se bude moci lépe bránit a Rusko nebude mít takové šance na průlom, zároveň doufám, že Ukrajina bude schopna sama nakupovat, co potřebuje. Bude to daleko více o rekrutaci vojáků, o vůli na frontě i ve společnosti, ale zároveň o schopnosti doplňovat nové síly na frontu, kde to je pro Ukrajinu nesmírně složitá situace,“ popsal Pojar.

Evropa společně s USA

Pro Evropu je podle Pojara nepřítelem Rusko a pro Ameriku je hlavním rivalem Čína. Pevně doufá, že v budoucnosti Amerika s Evropou bude spolupracovat a naopak.

„Ameriku potřebujeme v Evropě. Nejsme schopni sami všem hrozbám čelit, byť vydáváme více na obranu a budeme muset vydávat ještě více v budoucnosti, respektive dlouhodobě a systematicky to budeme muset dělat, abychom měli patřičné schopnosti, které odstraší jakéhokoliv predátora. Ale stejně tak v tom soupeření s Čínou nás bude Amerika v jednu chvíli potřebovat a myslím si, že je v zájmu Ameriky, aby teď podpořila Evropu. Protože rozdělíme-li se a půjdeme-li proti sobě, tak to všichni predátoři světa budou mít daleko jednodušší,“ upozornil poradce českého premiéra.

Cesty Fialy do Bílého domu

Pojar zhodnotil také nedávnou návštěvu premiéra Petra Fialy (ODS) ve Spojených státech i v Bílém domě, kam ho doprovázel. Předseda vlády tam měl řadu jednání, jak s demokraty, tak s republikány. „A byl o českého premiéra a o Českou republiku neskutečný zájem, který jsme naposledy zažili v 90. letech a od té doby ne. Nakonec jsme museli nějaké schůzky s kongresmany odmítat,“ popsal Pojar.

Myslí si, že návštěva Fialy v Bílém domě znamená skvělé vyznamenání pro celou zemi. „Kéž bychom si tu váhu udrželi a kéž bychom takto byli žádaným partnerem, jehož hlas je dobré si vyslechnout a vyslyšet,“ přeje si Pojar.

Premiér Fiala podle něj na schůzce v Bílém domě cítil tíhu okamžiku. „Byl to rozhovor prezidenta s premiérem... Určitě to nebylo jednoduché, protože to pro něj bylo poprvé v životě,“ podotkl Pojar.

Je přesvědčený o tom, že premiér by se do Oválné pracovny dostal i bez české iniciativy pomoci Ukrajině. „Je to o dlouhodobém postoji České republiky i vlády i o tom, jak česká společnost dokázala absorbovat obrovské množství ukrajinských uprchlíků. A velmi se ctí, že jsme znovu začali vydávat dvě procenta HDP na obranu, ale samozřejmě ta muniční iniciativa přispěla, nicméně to rozhodnutí z americké strany padlo někdy začátkem roku, před tím, než se stala česká iniciativa známou. Ale bylo to v době, kdy jsme dodávali téměř po dva roky na Ukrajinu spolu s dalšími zeměmi celé množství munice a jiné vojenské techniky,“ konstatoval Pojar. Určitě dlouhodobá pomoc Ukrajině se počítala a byla důvodem, proč pozvánka z Bílého domu přišla, doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 14 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 39 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 48 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...