Lidé s takzvanou temnou triádou osobnostních rysů využívají léčivou sílu objetí k vlastnímu prospěchu, často k manipulaci svými partnery.
Světová i česká beletrie je plná scén, kdy se lidé objímají. Lidé se objímají ve většině světových kultur – vědci v řadě výzkumů potvrdili, že to opravdu funguje: objetí totiž snižuje stres, aktivuje hormon oxytocin a pomáhá tak se zlepšením psychického stavu, hlavně v náročných situacích. V některých kulturách se dokonce dotek pokládal za natolik léčivý, že kolem něj vznikaly celé mýty a legendy.
Objetí může uklidnit mysl, snížit stres, a dokonce aktivovat oxytocin, „hormon lásky“, v těle. Nový výzkum Binghamtonské univerzity v New Yorku však odhalil, že ne všechna objetí jsou neškodná – někteří lidé totiž zneužívají tento druh doteku jako prostředek kontroly.
Objímání rukama psychopatů
Psycholog Richard Mattson z Binghamtonské univerzity prozkoumal, jak vypadají objetí, když je provádějí lidé s osobnostními rysy takzvané „temné triády“; jedná se o osobnosti, u nichž dominují narcismus, psychopatie a machiavellismus. Podle něj se v jejich pojetí stává objetí velmi účinnou zbraní, popsal v článku v odborném časopise Current Psychology.
„Novinkou v mé práci není jen identifikace problematického používání dotyku – jde o propojení těchto chování s typem osoby, která je používá na svého partnera,“ vysvětluje Mattson. „Nejenže v těchto vztazích nezískává člověk výhody dotyku, ale efekt objetí je navíc natolik silný, že ho psychopati zneužívají pro vlastní prospěch, na úkor partnera.“
Vztahy a doteky
Vztahy jsou u primátů záležitostí dotyků, a protože je člověk i přes svůj evoluční krok stále jedním z primátů, jsou u něj doteky základem vztahů. Platí to i v kulturách, kde jsou jinak doteky na veřejnosti spíše tabu: u partnerů žádné takové zákazy neplatí.
Nejedná se jen o doteky sexuální, každodenní neustálé doteky mezi partnery pomáhají s utužením vztahu, snižují mezi nimi napětí a uvolňují negativní emoce. Vědci se v posledních letech zaměřili na výzkum toho, jak mohou lidé využít dotek ve vztazích k posílení vazeb a úlevě od nástrah života. Zatímco většina psychologů, kteří se o toto téma zajímají, se soustředí na výhody doteku, Mattson a jeho tým chtěli prozkoumat jeho temnější stránku.
„Je to v rámci vědy o vztazích poměrně aktuální téma, ale my jsme se na něj podívali z trochu jiného úhlu. A zjistili jsme, že ne všechny formy dotyku jsou míněny dobře, i když se topograficky podobají jiným typům dotyků,“ popisuje Mattson. „Zabývali jsme se manipulativním používáním dotyku v kombinaci s přáním druhého člověka, aby k dotykům nedocházelo.
Tým zkoumal, jak konkrétní styly vazeb a osobnostní rysy ovlivňují způsob, jakým lidé v intimních vztazích projevují a přijímají fyzickou náklonnost. Provedli průzkum mezi více než 500 vysokoškolskými studenty a kladli jim otázky týkající se jejich celkové pohody při dotyku, míry, do jaké by se kvůli nepohodlí vyhnuli dotyku, a jejich používání dotyku způsobem, který není pro druhou osobu pozitivní.
Zjistili, že lidé s osobnostními rysy „temné triády“: psychopatie, narcismus a machiavellismus (to jest lstivost, manipulativnost) mají větší sklon používat dotek k manipulaci svého partnera ve vztahu.
Muži a ženy vnímají (a používají) doteky odlišně
Výsledky se významně lišily podle pohlaví. U mužů byla pohoda při dotyku více spojena s nejistotou ve vztahu. Muži, kteří měli obavy o stav svého vztahu, častěji používali dotyk, aby získali ujištění od svých partnerů, respektive partnerek. A ti, kteří se cítili nepohodlně při blízkosti, neměli rádi, když se jich někdo dotýkal, bez ohledu na jiné osobnostní rysy.
Ženy, které měly rysy „temné triády“, se cítily nepohodlně, když se jich někdo dotýkal, ale častěji používaly dotyk jako prostředek manipulace.
Lidé s vysokou mírou rysů „temné triády“ mají podle Mattsona tendenci mít častěji krátkodobé romantické vztahy. Ty jsou plné obtíží, někdy dokonce i násilí. Vědci ale zatím nevědí mnoho o tom, jak se tyto rysy konkrétně projevují ve vztazích – už jen proto, že výzkum lidí s těmito psychopatickými rysy je poměrně náročný, protože o svých pravých motivech nemluví ani s vědci.
„Předpokládáme, že jádrem těchto vlastností je orientace typu ‚nejdřív já, pak ty‘,“ řekl Mattson. „Zkoumali jsme, jak se to projevuje v něčem, co je pro vztahy kriticky důležité, a to je způsob, jakým se lidé orientují a vyměňují si náklonnost prostřednictvím dotyku. Mysleli jsme si, že by to mohl být klíčový mechanismus pro vysvětlení problémů, které mají lidé s vlastnostmi ‚temné triády‘ ve vztazích.“
Mattson uvedl, že tyto informace by mohly pomoci vymezit oblasti pro potenciální klinickou intervenci. „Samotný dotek může být léčivý v situacích, kdy někdo potřebuje podporu. A víme, že to má pozitivní dopady na zdraví, i když daná osoba fyzický dotek vnímá jako nepříjemný,“ dodal Mattson. „Můžeme potenciálně využít dotek v těchto scénářích, abychom měli k dispozici levné intervence první linie pro ty, kteří se nenaučili používat dotek zdravým, vzájemným způsobem a místo toho se na něj spoléhají pro kontrolu nebo sebeochranu?“ přemýšlí vědec nad potenciálními aplikacemi léčivých doteků.
