Způsob, jakým se cholesterol rozkládá, může mít vliv na rozvoj demence, ukázala studie

Změny toho, jak se cholesterol rozkládá na žlučové kyseliny, mohou přispívat k rozvoji demence. Naznačila to nová studie, kterou publikoval časopis PLOS Medicine. Tento efekt našli vědci zejména u mužů a dávají jej do možné souvislosti s užíváním některých léků.

Demence v současnosti celosvětově postihuje asi padesát milionů lidí a podle odhadů bude počet nemocných dál narůstat. Jenom v Česku se tento problém týká více než 150 tisíc osob. Mezi její časté příčiny patří Alzheimerova choroba či vaskulární (cévní) demence.

Právě rostoucí riziko těchto onemocnění spojují vědci s vysokým cholesterolem. Konkrétní mechanismy jsou však doposud neznámé. Právě na jejich objasnění se zaměřila nová studie. 

Výzkum měl tři fáze. Nejprve pomocí dat od 1800 lidí ze dvou jiných studií zjišťovali, zda přeměna cholesterolu na žlučové kyseliny byla spojená s mozkovými abnormalitami, které jsou typické právě pro dané typy demence. 

Poté výzkumníci na datech od více než 26 tisíc pacientů z britských klinik testovali, zda užívání léků na cholesterol, které blokují vstřebávání těchto kyselin do krevního oběhu, je spojené se zvýšeným rizikem těchto onemocnění.

Na závěr zkoumali 29 pitevních vzorků. Snažili se zjistit, zda u nemocných trpících Alzheimerovou chorobou je možné vysledovat změněné hladiny žlučových kyselin.  

Nutnost dalšího výzkumu

Jedním z výsledků bylo, že u mužů bylo zvýšené riziko postupu demence spojené s častějším užíváním některých léků blokujících právě žlučové kyseliny.

Vědci nicméně zdůrazňují, že je tuto oblast potřeba dále prozkoumat. Jejich studie totiž byla mimo jiné omezena relativně malým počtem pitevních vzorků. Kromě toho je nutné uskutečnit experimentální studie, které by umožnily úlohu rozkladu cholesterolu při rozvoji demence lépe objasnit. 

„Abychom naše zjištění rozšířili, v současnosti testujeme, zda schválené léky na některé jiné choroby, které napravují abnormality související se žlučovými kyselinami, mohou představovat nový způsob léčby Alzheimerovy choroby a jiných druhů demence,“ poznamenal jeden z autorů studie, Madhav Thambisetty z National Institutes of Health v americkém Baltimore. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
před 13 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 15 hhodinami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 19 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 21 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 22 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
2. 7. 2026

Evropský pohled