Způsob, jakým se cholesterol rozkládá, může mít vliv na rozvoj demence, ukázala studie

Změny toho, jak se cholesterol rozkládá na žlučové kyseliny, mohou přispívat k rozvoji demence. Naznačila to nová studie, kterou publikoval časopis PLOS Medicine. Tento efekt našli vědci zejména u mužů a dávají jej do možné souvislosti s užíváním některých léků.

Demence v současnosti celosvětově postihuje asi padesát milionů lidí a podle odhadů bude počet nemocných dál narůstat. Jenom v Česku se tento problém týká více než 150 tisíc osob. Mezi její časté příčiny patří Alzheimerova choroba či vaskulární (cévní) demence.

Právě rostoucí riziko těchto onemocnění spojují vědci s vysokým cholesterolem. Konkrétní mechanismy jsou však doposud neznámé. Právě na jejich objasnění se zaměřila nová studie. 

Výzkum měl tři fáze. Nejprve pomocí dat od 1800 lidí ze dvou jiných studií zjišťovali, zda přeměna cholesterolu na žlučové kyseliny byla spojená s mozkovými abnormalitami, které jsou typické právě pro dané typy demence. 

Poté výzkumníci na datech od více než 26 tisíc pacientů z britských klinik testovali, zda užívání léků na cholesterol, které blokují vstřebávání těchto kyselin do krevního oběhu, je spojené se zvýšeným rizikem těchto onemocnění.

Na závěr zkoumali 29 pitevních vzorků. Snažili se zjistit, zda u nemocných trpících Alzheimerovou chorobou je možné vysledovat změněné hladiny žlučových kyselin.  

Nutnost dalšího výzkumu

Jedním z výsledků bylo, že u mužů bylo zvýšené riziko postupu demence spojené s častějším užíváním některých léků blokujících právě žlučové kyseliny.

Vědci nicméně zdůrazňují, že je tuto oblast potřeba dále prozkoumat. Jejich studie totiž byla mimo jiné omezena relativně malým počtem pitevních vzorků. Kromě toho je nutné uskutečnit experimentální studie, které by umožnily úlohu rozkladu cholesterolu při rozvoji demence lépe objasnit. 

„Abychom naše zjištění rozšířili, v současnosti testujeme, zda schválené léky na některé jiné choroby, které napravují abnormality související se žlučovými kyselinami, mohou představovat nový způsob léčby Alzheimerovy choroby a jiných druhů demence,“ poznamenal jeden z autorů studie, Madhav Thambisetty z National Institutes of Health v americkém Baltimore. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 1 hhodinou

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 14 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 15 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 21 hhodinami
Načítání...